Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 1. prosince v 17 hodin na přednášku Ondřeje Holého
na téma Antibiotická rezistence: Problematika nejen pro 21. století?
Antibiotika jsou léky určené pro terapii bakteriálních infekcí, které ovšem neúčinkují na infekce virové etiologie. Jejich účinek může být baktericidní, kdy dokáží bakterie zabíjet, případně bakteriostatický, kdy zabraňují bakteriím v jejich růstu. Dokáží léčit infekce jak u lidí, tak u zvířat (například pneumokokové záněty plic nebo stafylokokové infekce krevního řečiště). Ne všechna antibiotika působí proti všem bakteriím. Antibiotikum může být účinné pouze proti jednomu druhu bakterií nebo proti mnoha různým druhům.
Rezistence vůči antibiotikům znamená, pokud tyto látky ztratily schopnost dané bakterie zabíjet, případně zastavovat jejich růst. Některé bakterie jsou přirozeně rezistentní vůči určitým antibiotikům (primární neboli přirozená rezistence). Mnohem závažnějším problémem je v dnešní době rezistence, která vzniká v důsledku genetických změn (sekundární neboli získaná rezistence), což je situace, kdy jsou bakterie za normálních okolností k antibiotikům citlivé, ale v důsledku těchto změn se stanou rezistentními.
Rezistentní kmeny přežívají v přítomnosti antibiotika, díky tomu se může prodlužovat délka trvání onemocnění, případně doba hospitalizace. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi mohou vyžadovat nákladnější zdravotní péči (např. časovou, finanční, personální). Dopad takovýchto infekcí není tedy pouze zdravotnický, ale také ekonomický, sociální a psychologický.
WHO (Světová zdravotnická organizace) označila v roce 2019 bakteriální rezistenci vůči antibiotikům jako jednu z deseti nejvážnějších hrozeb a problémů ochrany veřejného zdraví pro dnešní společnost (společně např. s pandemií HIV a odmítáním očkování).
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
