20.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Tomáše Fürsta: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v pátek 20. listopadu v 17 hodin

na přednášku Tomáše Fürsta na téma: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.

Poslední dobou se čím dál častěji stává, že publikované výsledky experimentálních studií nelze zopakovat. Něco v těle vědy a výzkumu se pokazilo. Dle našeho názoru je důvodem této replikační krize kombinace špatných incentiv a nevhodného matematického aparátu. Špatné incentivy sestávají s přílišného tlaku na množství publikací, preferování pozitivních nálezů před negativními, nedostatečnou motivaci k opakování experimentů a unikátní středoevropský systém akademických titulů. Nevhodnými matematickými metodami rozumíme většinu aparátu klasické statistiky, která je velmi obtížně interpretovatelná, typicky odpovídá na otázky, na které se nikdo neptá, a přímo svádí k zaměňování podmíněných pravděpodobností a kumulaci falešně pozitivních výsledků. V této přednášce hodláme vysvětlit, proč k replikační krizi došlo, a nastínit cestu k nápravě.

Tomáš Fürst studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2006 získal Ph.D, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Univerzity Palackého v Olomouci. Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd a podle toho se i chová – baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů. Je překvapen, že ho za to někdo platí. Zabývá se také zpracováním digitálních signálů a výukou různých kurzů aplikované matematiky. Zpovzdálí a s nedůvěrou sleduje aplikace matematiky v ekonomii, a když se to hodí nejméně, utrousí k tomuto tématu pár nevychovaných poznámek.
Odkaz na stream zde:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=FAWz2uWim14&feature=youtu.be 

18.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku přednášku Pavla Cejnara na téma Proč jsou fyzikální vzorečky jednoduché?

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

na středu 18. listopadu v 17 hodin
na přednášku Pavla Cejnara na téma Proč jsou fyzikální vzorečky jednoduché?
Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.
Pavel Cejnar vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde v roce 1995 získal Ph.D. a dnes zde působí jako profesor v Ústavu částicové a jaderné fyziky. Pracovně pobýval na univerzitách ve Švýcarsku, USA, Německu, Itálii a Jihoafrické republice, přednášel na mnoha mezinárodních konferencích. Na Matematicko-fyzikální fakultě vyučuje kvantovou fyziku a zabývá se teoretickým výzkumem kvantových fázových přechodů a kvantového chaosu. Pokouší se také o popularizaci svého oboru.
Odkaz na záznam zde.:

3.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů

Techencium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v úterý 3.listopadu v 17 hodin
na přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů
Jak syntetizovat nanokompozitní vrstvy a ty nejtvrdší známé materiály pomocí plazmatu? V prezentaci si představíme laboratorní i průmyslové plazma, jeho vlastnosti a schopnosti tvořit ochranné vrstvy. Ukážeme si, jak souvisí struktura materiálů s jejich mechanickými vlastnostmi a jak tuto strukturu ovlivnit pomocí parametrů plazmatu, ve kterém tyto materiály rostou.
Radek Žemlička začal v roce 2007 studovat na MU obor Obecná fyzika, poté na něj navazující obor Fyzika plazmatu. Od roku 2012 byl Ph.D. studentem fyziky plazmatu pod vedením prof. Petra Vašiny na Ústavu fyzikální elektroniky. V rámci své dizertační práce se zabýval přenosem PVD technologií vzniklých v laboratořích MU na průmyslová zařízení. Tato práce probíhala ve spolupráci se šumperskou firmou Platit a.s., do které po obhajobně své dizertační práce v roce 2016 nastoupil na pozici vývojového pracovníka. Od roku 2017 pak pracuje na pozici R&D engineer v ústředí Platitu, firmě Platit AG ve švýcarském Selzachu. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanál Maxwellovi démoni.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=1E5aJ-xke1g&authuser=0