Vhodné pro SŠ

22.11.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Evy Kundtové Klocové na téma V co věří nevěřící: sekulární světonázory u nás a ve světě

Posted on by Vítězslav Škorpík

Jaká přesvědčení spojují lidi, kteří nevyznávají žádné náboženství? Jaké hodnoty formují jejich pohled na svět? Tato přednáška nás zavede do pestré škály sekulárních světonázorů, které zdaleka neznamenají „absenci“ přesvědčení, ale naopak často nabízejí promyšlené odpovědi na otázky smyslu, morálky a osobní odpovědnosti. Přednáška nabídne vhled do toho, co dnes znamená být „nevěřícím“ v deseti různých zemích světa a jakou pestrost sekulárních přesvědčení v nich můžeme najít.
Eva Kundtová Klocová vystudovala religionistiku na Masarykově univerzitě. V roce 2018 získala titul Ph.D. za dizertační práci věnující se komunikační roli těla v náboženských rituálech. Ve své práci se zaměřuje jak na teoretické přístupy k tématu tělesnosti v náboženském rituálu, tak na empirické výzkumné přístupy zaměřené na specifické rituální tělesné praktiky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

8.11.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Sam na téma Kolaps ekosystémů bez predátorů? A jakou roli hrají ptáci

Posted on by Vítězslav Škorpík

Ptáci patří mezi klíčové predátory hmyzu, na kterém jsou potravně závislí a vyvinuli si různé strategie k jeho efektivnímu lovu. Hmyz se naopak snaží predaci uniknout různými obrannými mechanismy. Co se však stane, pokud ptáci z daného prostředí vymizí? Zlepší se tím přežití hmyzu, nebo jeho místo zaujmou jiní predátoři? A jakou roli hraje identita stromů v těchto složitých interakcích? Tyto a další otázky zkoumáme v našem celosvětovém experimentu, kde manipulujeme s přítomností různých predátorů, abychom lépe porozuměli dynamice predace a jejím vlivům na ekosystémy.
Kateřina Sam vystudovala zoologii a biologii ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získala také doktorát v oboru ornitologie. Od roku 2017 je vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.Má za sebou stáže a výzkumné pobyty v Kodani či v Queenslandu v Austrálii a v uplynulých deseti letech strávila mnoho času v terénním výzkumu na Papui Nové Guinei. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací v impaktovaných časopisech včetně Science.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/558150960132627
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=T3oPqEZcw2c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

1.11.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Leony Šímové na téma Co nám říká věda o vztahové a sexuální spokojenosti

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vztahová a sexuální spokojenost jsou klíčové pro duševní zdraví, přesto jsou často ovlivněny mýty a stereotypy. V přednášce se zaměříme na to, co nám aktuální výzkumy a vědecké studie skutečně říkají o nejčastěji skloňovaných faktorech jako jsou komunikace, intimita a důvěra, fyzická přitažlivost, kvalitně strávený čas nebo třeba rozdělení domácích prací. Cílem přednášky je poskytnout kritický pohled na obvyklé mýty a představy, které se často objevují v populární kultuře, a nabídnout vědecky podložené informace, které mohou pomoci lepšímu porozumění a zlepšení mezilidských vztahů.
Leona Šímová je psycholožka, terapeutka a výzkumnice. Působí v Národním ústavu duševního zdraví, na Sexuologickém ústavu VFN a 1. LF UK a v soukromé praxi. Aktuálně dokončuje doktorát v oboru lékařské psychologie na 1. LF UK.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

25.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluce evolvability aneb Proč ještě nevznikl život v počítači?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Výzkum na poli evoluční a teoretické biologie ukazuje, že si při vysvětlování evolučních dějů nevystačíme s jednou, dobře známou, úrovní popisu. Přirozený výběr, mutace a další evoluční mechanismy posloužily životu jako nezbytné nástroje, evoluce na Zemi ale zahrnovala i jeden další, na první pohled nesamozřejmý, proces. Výmluvně to ukazují experimenty s „umělým životem“ v počítači. Různé pokusy implementovaly snad všechny myslitelné evoluční mechanismy a demonstrovaly vývoj organismů, dosud ovšem nevyústily v rozrůzňování života s otevřeným koncem tak typické pro pozemskou evoluci. Umělé systémy totiž neměly dostatečnou evolvabilitu. Čím se taková evolvabilita vyznačuje? Jak si ji vyvinul život na Zemi? Dokážeme ji někdy napodobit? A žily kdysi i „neživé organismy“? To jsou jen některé z témat, kterým se budeme v přednášce věnovat.
Jan Toman je postdoktorandem na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se zejména na problémy evoluční a teoretické biologie, zejména teorii zamrzlé evoluce a další moderní přístupy v evoluční biologii. Je autorem monografie Pohlavní rozmnožování optikou evoluce, kterou na začátku roku 2015 vydalo nakladatelství Academia.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3908378822774603
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=TelgLhZMa2s
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Jménem organizátorů.

11.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Mlejnkové na téma Je to spiknutí! Podoby konspiračního myšlení současné krajní pravice

Posted on by Vítězslav Škorpík

Konspirační teorie nejsou jen nevinnými příběhy na okraji společnosti – mají schopnost polarizovat, radikalizovat a podněcovat k politickému extremismu. V přednášce se zaměříme na dynamiku radikalizace, jakými mechanismy jsou lidé vtahováni do světa konspiračních teorií a extremismu, proč jsou konspirační teorie tak silným nástrojem extremistů a autoritářů, a jak přispívají k šíření násilí a nenávisti. Probereme konkrétní příklady vedoucí k reálným činům, včetně teroristických útoků.
Petra Mlejnková působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se dlouhodobě profiluje ve dvou oblastech, které spolu úzce souvisí. Tou první je pravicový extremismus v Evropě, otázka radikalizace a protiopatření. Druhou oblastí je informační válka, dezinformace a propaganda. Je členkou mezinárodních sítí expertů Radicalization Awareness Network a European Expert Network on Terrorism Issues. Jako pedagožka vedla studenty v několika projektech zaměřených na podporu mediální gramotnosti. Je mimo jiné spoluautorkou popularizační knihy ‚‚Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

4.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Markéty Křížové na téma Pracovní cesty Čechů a Moravanů do Ameriky na přelomu 19. a 20. století

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška má ambici rozšířit tradiční obraz migrací, dosud soustředěný především na vystěhovalectví trvalé. Ale pohyby mezi starým a novým světem byly mnohem rozmanitější, už proto, že od poloviny 19. století zrychlování a zlevňování dálkové přepravy nejen usnadnilo cestu za oceán, ale také návrat do vlasti. Otevřela se tak možnost opakovaných – a to jak několikaletých, tak sezónních – pracovních výjezdů. Přednáška nejen nabídne pohled do života těchto krátkodobých migrantů, ale také vysvětlí, jak jejich odchody a návraty ovlivňovaly jejich rodiny, domovské komunity a celé prostředí českých zemí.
Markéta Křížová (*1974) vystudovala etnologii a historii na FF UK, působí jako profesorka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK. Zabývá se původními kulturami Nového světa, koloniálními dějinami Ameriky, dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama a evropskou vědu a také dějinami vztahů střední Evropy a amerického kontinentu. Vydala odborné monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území), Otroctví v Novém světě v 16.-19. století (2013), s Monikou Brenišínovou soubornou publikaci Dějiny umění Latinské Ameriky (2018) a k tématu migrací knihu Za velkou louži: Vzpomínky moravského dělníka Matěje Poláčka na Afriku a Jižní Ameriku (2017).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1526601667984188/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=U9uDXch_w1c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

20.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Dolejšího na téma CERN letos slaví sedmdesátiny. Co stihl udělat?

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce pohovořím o sedmdesátileté historii CERN, urychlovačích, které postavil, o některých experimentech, které na nich pracovaly, a o podstatných přínosech k poznání mikrosvěta (a taky k lecčemu jinému). Doporučená četba před přednáškou je stránka https://home.cern/about/who-we-are/our-history
Jiří Dolejší je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také v současnosti působí. V minulosti pracoval ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, na univerzitě v německém Heidelbergu a v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Od roku 2009 také působil jako ředitel Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK.
Zabývá se fenomenologií a experimentálním studiem srážek jader při vysokých energiích, výukou a popularizací fyziky. Kromě částicové fyziky se věnuje vzdělávání učitelů fyziky a její popularizaci. Je členem Vědecké rady Nadačního fondu na podporu vědy Neuron v oboru fyzika.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3754565708140042
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=4aE6rgJ0mXo
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

23.8.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Šimáčkové na téma Dědova mísa. O zranitelnosti a odolnosti z pohledu práva

Posted on by Vítězslav Škorpík

Moderní občanské zákoníky, které vznikaly na začátku 19. století, stejně jako katalogy lidských práv v 18. a 19. století vnímaly člověka – nositele základních práv – jako autonomní silnou lidskou bytost nezávislou na ostatních. Tento pohled byl užitečný v tom, že nastolil formální rovnost mezi lidmi a občanské svobody. Na druhou stranu nechával stranou lidskou zranitelnost, propojenost a různorodost. Nyní právo přihlíží k rozdílnostem lidí (například podle věku, podle zdravotního stavu). Mezigenerační solidarita i vstřícnost a laskavost k všem lidem by měla být jedním ze základů odolné společnosti. Starší doktríny o bránicí se demokracii (obranyschopné či militantní demokracii) jsou v současnosti doplňovány úvahami o tom, jak je třeba demokracie chránit prostřednictvím práva (koncept vlády práva), a větším zaměřením na odolnost demokratických společností v měnícím se světě.
Kateřina Šimáčková je soudkyní Evropského soudu pro lidská práva a odbornou asistentkou Katedry ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, členkou vědecké rady Právnické fakulty Karlovy univerzity a Akademického sněmu Akademie věd České republiky. V minulosti působila jako advokátka, soudkyně Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, členka Legislativní rady vlády, Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU a byla náhradnicí členky Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva, tzv. Benátské komise. Publikuje o lidských právech, je spoluautorkou několika knih – např. Mužské právo aneb jsou právní pravidla neutrální? Lidská práva starších lidí, Évolution des rapports entre les ordres juridiques de l’Union européenne, international et nationaux. Komentář zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, Budoucnost státu?, Lidská práva: (ne) smysl české politiky ?, Komentář Listiny základních práv a svobod.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/7894781697308493/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=HwEIhxoXlh8
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Jménem organizátorů.
Vítězslav Škorpík

26.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Gabzdyla na téma Měsíc plný otazníků

Posted on by Vítězslav Škorpík

Odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě našeho Měsíce, o kterém ještě zdaleka nevíme vše. Jeho výzkum v posledních letech ukázal, že náš nejbližší kosmický soused je mnohem komplikovanějším a zajímavějším tělesem, než jsme si doposud mysleli.
Pavel Gabzdyl (* 1974) pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium (např. Extrémní vesmír, Kde se vzalo Brno?, Měsíční podvod?). V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo (43 971) Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1017945649706362/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=dm5Ws5yw3Rw
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/