11.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Mlejnkové na téma Je to spiknutí! Podoby konspiračního myšlení současné krajní pravice

Konspirační teorie nejsou jen nevinnými příběhy na okraji společnosti – mají schopnost polarizovat, radikalizovat a podněcovat k politickému extremismu. V přednášce se zaměříme na dynamiku radikalizace, jakými mechanismy jsou lidé vtahováni do světa konspiračních teorií a extremismu, proč jsou konspirační teorie tak silným nástrojem extremistů a autoritářů, a jak přispívají k šíření násilí a nenávisti. Probereme konkrétní příklady vedoucí k reálným činům, včetně teroristických útoků.
Petra Mlejnková působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se dlouhodobě profiluje ve dvou oblastech, které spolu úzce souvisí. Tou první je pravicový extremismus v Evropě, otázka radikalizace a protiopatření. Druhou oblastí je informační válka, dezinformace a propaganda. Je členkou mezinárodních sítí expertů Radicalization Awareness Network a European Expert Network on Terrorism Issues. Jako pedagožka vedla studenty v několika projektech zaměřených na podporu mediální gramotnosti. Je mimo jiné spoluautorkou popularizační knihy ‚‚Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

4.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Markéty Křížové na téma Pracovní cesty Čechů a Moravanů do Ameriky na přelomu 19. a 20. století

Přednáška má ambici rozšířit tradiční obraz migrací, dosud soustředěný především na vystěhovalectví trvalé. Ale pohyby mezi starým a novým světem byly mnohem rozmanitější, už proto, že od poloviny 19. století zrychlování a zlevňování dálkové přepravy nejen usnadnilo cestu za oceán, ale také návrat do vlasti. Otevřela se tak možnost opakovaných – a to jak několikaletých, tak sezónních – pracovních výjezdů. Přednáška nejen nabídne pohled do života těchto krátkodobých migrantů, ale také vysvětlí, jak jejich odchody a návraty ovlivňovaly jejich rodiny, domovské komunity a celé prostředí českých zemí.
Markéta Křížová (*1974) vystudovala etnologii a historii na FF UK, působí jako profesorka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK. Zabývá se původními kulturami Nového světa, koloniálními dějinami Ameriky, dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama a evropskou vědu a také dějinami vztahů střední Evropy a amerického kontinentu. Vydala odborné monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území), Otroctví v Novém světě v 16.-19. století (2013), s Monikou Brenišínovou soubornou publikaci Dějiny umění Latinské Ameriky (2018) a k tématu migrací knihu Za velkou louži: Vzpomínky moravského dělníka Matěje Poláčka na Afriku a Jižní Ameriku (2017).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1526601667984188/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=U9uDXch_w1c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

20.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Dolejšího na téma CERN letos slaví sedmdesátiny. Co stihl udělat?

V přednášce pohovořím o sedmdesátileté historii CERN, urychlovačích, které postavil, o některých experimentech, které na nich pracovaly, a o podstatných přínosech k poznání mikrosvěta (a taky k lecčemu jinému). Doporučená četba před přednáškou je stránka https://home.cern/about/who-we-are/our-history
Jiří Dolejší je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také v současnosti působí. V minulosti pracoval ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, na univerzitě v německém Heidelbergu a v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Od roku 2009 také působil jako ředitel Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK.
Zabývá se fenomenologií a experimentálním studiem srážek jader při vysokých energiích, výukou a popularizací fyziky. Kromě částicové fyziky se věnuje vzdělávání učitelů fyziky a její popularizaci. Je členem Vědecké rady Nadačního fondu na podporu vědy Neuron v oboru fyzika.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3754565708140042
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=4aE6rgJ0mXo
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

23.8.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Šimáčkové na téma Dědova mísa. O zranitelnosti a odolnosti z pohledu práva

Moderní občanské zákoníky, které vznikaly na začátku 19. století, stejně jako katalogy lidských práv v 18. a 19. století vnímaly člověka – nositele základních práv – jako autonomní silnou lidskou bytost nezávislou na ostatních. Tento pohled byl užitečný v tom, že nastolil formální rovnost mezi lidmi a občanské svobody. Na druhou stranu nechával stranou lidskou zranitelnost, propojenost a různorodost. Nyní právo přihlíží k rozdílnostem lidí (například podle věku, podle zdravotního stavu). Mezigenerační solidarita i vstřícnost a laskavost k všem lidem by měla být jedním ze základů odolné společnosti. Starší doktríny o bránicí se demokracii (obranyschopné či militantní demokracii) jsou v současnosti doplňovány úvahami o tom, jak je třeba demokracie chránit prostřednictvím práva (koncept vlády práva), a větším zaměřením na odolnost demokratických společností v měnícím se světě.
Kateřina Šimáčková je soudkyní Evropského soudu pro lidská práva a odbornou asistentkou Katedry ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, členkou vědecké rady Právnické fakulty Karlovy univerzity a Akademického sněmu Akademie věd České republiky. V minulosti působila jako advokátka, soudkyně Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, členka Legislativní rady vlády, Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU a byla náhradnicí členky Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva, tzv. Benátské komise. Publikuje o lidských právech, je spoluautorkou několika knih – např. Mužské právo aneb jsou právní pravidla neutrální? Lidská práva starších lidí, Évolution des rapports entre les ordres juridiques de l’Union européenne, international et nationaux. Komentář zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, Budoucnost státu?, Lidská práva: (ne) smysl české politiky ?, Komentář Listiny základních práv a svobod.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/7894781697308493/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=HwEIhxoXlh8
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Jménem organizátorů.
Vítězslav Škorpík

26.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Gabzdyla na téma Měsíc plný otazníků

Odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě našeho Měsíce, o kterém ještě zdaleka nevíme vše. Jeho výzkum v posledních letech ukázal, že náš nejbližší kosmický soused je mnohem komplikovanějším a zajímavějším tělesem, než jsme si doposud mysleli.
Pavel Gabzdyl (* 1974) pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium (např. Extrémní vesmír, Kde se vzalo Brno?, Měsíční podvod?). V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo (43 971) Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1017945649706362/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=dm5Ws5yw3Rw
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Adély Šimkové na téma Jak uvařit molekuly, které najdou nádor

Proč mají některé léky nežádoucí účinky? A jak docílit toho, aby lék v těle doputoval tam, kam má? Na obě otázky najdeme společně odpověď. A podíváme se, jaké krůčky věda podniká směrem k citlivější nádorové diagnostice a terapii.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští pátek, to je 5. července je státní svátek, takže se přednáška nekoná! Uvidíme se znovu v pátek 12. července, kdy vstoupí historik Jiří Kacetl, který promluví na téma Polozapomenutá bitva u Znojma v roce 1809 ve výpovědi dobových pramenů.  

21.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Nenadalové na téma Proč lidé vnímají duchy a přízraky? Poci, že člověk není sám optikou teorie prediktivního zpracování

Většina z nás někdy zažila pocit, jako bychom snad nebyli sami – slyšíme divné zvuky v okolí, cítíme, jakoby nás někdo pozoroval, lehce se nás dotkl nebo chodil kolem nás. Mohou naše mysli a těla vytvářet tyto pocity čistě na základě prostředí, v němž se ocitneme (jako je tma, ticho a samota)? Jak souvisí s naším předchozím očekáváním a dají se navozovat i cíleně, s pomocí praxí, které nám očekávané smyslové vjemy pomáhají dotvářet? V přednášce se zaměřím na představení svých dvou nedávných výzkumů tzv. pocitu přítomnosti a zobecním je s ohledem na širší teoretický a kulturní kontext.
Jana Nenadalová se věnuje výzkumu zvláštních lidských zkušeností, běžně označovaných jako náboženské, spirituální, mystické, psychedelické a další. Zajímá ji, jaké obecné evolučně vyvinuté kognitivní mechanismy umožňují vznik takových zkušeností a jak jsou provázané s procesy kulturního učení a socializace. V neposlední řadě se také ptá, jaký význam má zažívání náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Hlavním teoretickým rámcem jejího výzkumu je tzv. teorie prediktivního vyhodnocování, tedy kognitivně-komputační teorie lidského vědomí a vnímání. Její hlavní výzkumnou metodou je experiment. Kvůli lepšímu pochopení žitého sociálního a kulturního kontextu náboženských zkušeností se ale věnuje také terénnímu výzkumu praxí současné alternativní spirituality.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští týden, to je 28. června nás navštíví chemička Adéla Šimková s tématem Jak uvařit molekuly, které najdou nádor? 

7.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Myšlení a etika starověkého člověka

Představy o jednotě kosmu, ovlivňování řádu, zlatém věku a sakrální moci, role spravedlnosti a správného jednání jako prvky, které udržují řád světa, bezpráví a křivdy jako ohrožení řádu a možný návrat světa do stavu chaosu; smysl státu a práva, povinnosti vlád. Transformace představy jednoty kosmu z mytologického do filozofického myšlení. Vztah starověkých lidí k přírodě (Matka Země, zvířata). Jaká je souvislost mezi jednáním člověka a jeho obživou? Jak zbohatnout, k čemu je bohatství, co s chudými a postiženými?
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

24.5.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kláry Bártové na téma Co víme o lidské asexualitě

Asexualita u lidí je poměrně neprobádaným fenoménem. Nejčastěji bývá definována jako chybějící sexuální přitažlivost k osobám stejného nebo opačného pohlaví, případně jako chybějící sexuální touha. Přednáška má za cíl posluchače seznámit s tím, jak se pohled na asexualitu v průběhu posledních desítek let měnil a také s tím, co vše o této sexuální orientaci nyní víme.
Klára Bártová je absolventkou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy se zaměřením na etologii člověka, postgraduální studentkou oboru Lékařská psychologie a psychopatologie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a vyučujícím na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/