Vhodné pro SŠ

8.12.2020 Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spoluůpráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 8. prosince v 17 hodin
na přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?
Černé díry máme za jedny z nejtajemnějších a nejvíce fascinujících
objektů ve vesmíru. Přesto se o nich astronomové v posledních několika letech mnohé dozvěděli, a to především díky průlomovým pozorováním s pomocí důmyslných technologií. Korunovací tohoto úsilí bylo udělení Nobelových cen v letech 2017 a 2020.
Michal Bursa (*1977) vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá relativistickou astrofyzikou, akrečními disky okolo černých děr a neutronových hvězd a numerickým modelováním fyzikálních procesů, které v nich a jejich okolí probíhají.
Záznam: https://www.youtube.com/watch?v=xi_1G9dCBe0&authuser=0

1.12.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Ondřeje Holého na téma Antibiotická rezistence: Problematika nejen pro 21. století?

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 1. prosince v 17 hodin na přednášku Ondřeje Holého
na téma Antibiotická rezistence: Problematika nejen pro 21. století?
Antibiotika jsou léky určené pro terapii bakteriálních infekcí, které ovšem neúčinkují na infekce virové etiologie. Jejich účinek může být baktericidní, kdy dokáží bakterie zabíjet, případně bakteriostatický, kdy zabraňují bakteriím v jejich růstu. Dokáží léčit infekce jak u lidí, tak u zvířat (například pneumokokové záněty plic nebo stafylokokové infekce krevního řečiště). Ne všechna antibiotika působí proti všem bakteriím. Antibiotikum může být účinné pouze proti jednomu druhu bakterií nebo proti mnoha různým druhům.
Rezistence vůči antibiotikům znamená, pokud tyto látky ztratily schopnost dané bakterie zabíjet, případně zastavovat jejich růst. Některé bakterie jsou přirozeně rezistentní vůči určitým antibiotikům (primární neboli přirozená rezistence). Mnohem závažnějším problémem je v dnešní době rezistence, která vzniká v důsledku genetických změn (sekundární neboli získaná rezistence), což je situace, kdy jsou bakterie za normálních okolností k antibiotikům citlivé, ale v důsledku těchto změn se stanou rezistentními.
Rezistentní kmeny přežívají v přítomnosti antibiotika, díky tomu se může prodlužovat délka trvání onemocnění, případně doba hospitalizace. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi mohou vyžadovat nákladnější zdravotní péči (např. časovou, finanční, personální). Dopad takovýchto infekcí není tedy pouze zdravotnický, ale také ekonomický, sociální a psychologický.
WHO (Světová zdravotnická organizace) označila v roce 2019 bakteriální rezistenci vůči antibiotikům jako jednu z deseti nejvážnějších hrozeb a problémů ochrany veřejného zdraví pro dnešní společnost (společně např. s pandemií HIV a odmítáním očkování).
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Odkaz na stream zde.:

27.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Marka Vranky na téma Poučení z replikační krize v psychologii

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v rámci pásma Technecium Online – Noci vědců v pátek 27. listopadu v 17 hodin
na přednášku Marka Vranky na téma Poučení z replikační krize v psychologii
Když v roce 2011 vyšla v jednom z vlajkových psychologických časopisů studie demonstrující schopnost předpovídat budoucnost, leckdo mohl správně předpovědět, že začínající dekáda ve v psychologii rozhodně nebude nudná. A opravdu – v uplynulých letech jsme viděli nejen desítky neúspěšných pokusů replikovat známé studie, dechberoucí případy akademických podvodů, přesvědčivé důkazy závažnosti a rozšířenosti pochybných výzkumných praktik a nesčetné slovní přestřelky mezi vědci na Twitteru, ale i spousty nejrůznějších iniciativ a pokusů, jak výzkumnou praxi zlepšit a zvýšit důvěryhodnost společenskovědního výzkumu. Byly některé z těchto snah úspěšné a budou výzkumné výsledky v příští dekádě spolehlivější? Nebo navrhované reformy zcela míjejí své cíle? Případně byla celá „krize“ jen nafouklá bublina, jak naznačují někteří kritici? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v on-line přednášce „Poučení z replikační krize v psychologii“.
Marek Vranka vystudoval psychologii na FF UK a ekonomiku a managment na FPH VŠE. V současnosti se věnuje intuitivnímu morálnímu hodnocení. K jeho dalším odborným zájmům patří analýza validity diagnostických metod, behaviorální ekonomie a problematika “heuristik a zkreslení” v terapeutickém kontextu.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Odkaz na stream zde.:

10.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednáškuTomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 10. listopadu v 17 hodin na

na přednášku Tomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Evropané jsou stále ještě skeptičtí vůči používání transgenních (GMO) plodin v zemědělství. Tato nedůvěra existuje navzdory jejich prokázaným zdravotním, environmentálním a ekonomickým přínosům a třem desítkám let zkušeností. Genetika v posledních několika letech prožívá doslova revoluci díky novým technikám přesné editace genomů (CRISPR/Cas9 a dalších). Tyto techniky mají obrovský potenciál pro uplatnění mimo jiného při šlechtění rostlin. Otázkou zůstává, zda techniky genové editace nepotká stejný osud jako transgenozi a zda jsme jako společnost připraveni čelit environmentálním výzvám 21. století racionálně a bez předsudků.

Tomáš Moravec vystudoval obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po krátkodobých studijních pobytech ve Francii, USA a Německu pobýval v letech 2002 až 2006 v laboratoři dr. R. Beachyho v Donald Danforth Planth Science Center v St. Louis v Missouri v USA. Od roku 2006 působí jako vědecký pracovník Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze. Zabývá se detekcí a klasifikací rostlinných virů, šlechtěním rostlin rezistentních k virovým chorobám, využitím rostlinných virů k produkci farmaceuticky významných látek v rostlinách a využitím semen k produkci farmaceutických proteinů. Jedním z posledních projektů, na němž spolupracuje, je zkoumání rostlin jako bioreaktorů na pěstování molekul pro medicínské využití.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=I7DIgUJkO24

Odkaz na záznam zde.:

6.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Homo migrantis: dějiny pohybů lidských skupin

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v pátek 6. listopadu v 17 hodin
na přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Homo migrantis: dějiny pohybů lidských skupin
Přednáška se zabývá migracemi lidských populací od počátků starověku po vrcholný středověk, poukazuje na jejich četnost, hledá nejdůležitější příčiny pohybu lidských skupin, hodnotí míru destrukce a pokroku, které přicházely s velkými migracemi nebo postupným pronikáním cizorodých prvků do stabilizovaných kultur, představuje tzv. velké stěhování národů mezi antikou a středověkem, prameny, které o něm vytvořili současníci (jejich bezprostřední dojem z vrcholícího stěhování etnik) a snaží se odpovědět na otázku, v čem byly případné chyby Římanů, kteří jsou pokládáni za mistry integrace, uvedený proces však již nezvládli. Hledá v minulosti návody pro dnešek.
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Jarmila Bednaříková vystudovala historii, archeologii a klasickou filologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity také přednáší starověké dějiny. K 1. dubnu 2007 byla jmenována docentkou v oboru historie – obecné dějiny.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=sfZS90jMzI4&authuser=0 

27.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 27. října v 17 hodin
na přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši
Planeta Venuše je třetím nejjasnějším objektem noční oblohy, který od nepaměti přitahoval lidskou pozornost. Nicméně až do první poloviny 60. let 20. století jsme o tomto světě příliš nevěděli. Celou planetu totiž obklopuje hustá atmosféra s mračny zcela zahalujícími povrch. Dlouho jsme tak netušili, jak povrch Venuše vypadá – že se jedná o svět vytvořený v geologicky relativně nedávné minulosti bouřlivými epizodami sopečné činnosti celoplanetárního rozsahu. A bude to právě sopečná činnost a její záznam na povrchu Venuše, se kterou se v rámci přednášky seznámíme.
Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=cYBwYQROQsg&authuser=0
Nabídka online přednášek na listopad 2020 je ke stažení zde.

16.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 16. října v 17 hodin


na přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Elektrické pohony dnes patří k běžné výbavě kosmických družic a sond. „Iontové motory“ už v odborném i laickém žargonu prakticky nikoho nepřekvapí, elektrické kosmické pohony jsou však mnohem širší pojem. Podíváme se na jejich různé zajímavé podkategorie pro velmi širokou oblast použití v současnosti i v nejbližší budoucnosti.
Jaroslav Kousal vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat.
Odkaz na stream zde.: https://www.youtube.com/watch?v=5YyzloNkSbk

6.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.

Posted on by prokop.alex

 

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 6. října v 17 hodin

na přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.

Nedávný objev fosfanu na Venuši po období relativního nezájmu opět rozvířil debaty o možnostech života na Venuši a minulosti této „sestry Země“. Ta nám totiž zatím zůstává skrytá. Proč se navzdory podobné velikosti a složení tolik liší od Země – může za to čistě jen vyšší oslunění? Jak dlouho si Venuše zachovala kapalné vodní oceány, pokud je vůbec někdy měla? Co nám může říci o budoucím osudu Země? A především – jak je to s tou šancí na život na Venuši?

Julie Nováková (* 1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu Základy astrobiologie a organizaci Semináře z astrobiologie (PřF UK). Její popularizační články se objevily mj. ve Vesmíru či Astropisu, přednášela na AFO, Science Café, Café Nobel a dalších cyklech a festivalech. Je členkou Evropského astrobiologického institutu (EAI), kde se podílí zejména na popularizaci vědy. Na jaře 2020 vydala v angličtině antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář s titulem Strangest of All. Jakožto vzdělávací projekt je kniha volně dostupná na webu EAI a editorky.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=H0TW–_adk4

Odkaz na záznam zde: