Vhodné pro SŠ

23.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Špičáka na téma Velká zemětřesení uplynulých století. Mohou nastat ještě silnější?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Velikost (síla) zemětřesení se odvíjí od velikosti plochy zlomu, na kterém k zemětřesení došlo, a od velikosti rychlého posunutí (skluzu) horninových bloků podél zlomu. Při dosud nejsilnějším zaznamenaném zemětřesení v Chile 22. 5. 1960, které mělo sílu (magnitudo) 9,5, se aktivovala zlomová plocha přibližně 800 x 100 km2 a maximální skluz činil 30 m. Hypotetické zemětřesení o síle (magnitudu) 10 by vyžadovalo aktivaci souvislého pásma zlomů o délce 3000 km se skluzem 60 m.
Aleš Špičák (* 1955) absolvoval studium užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze v letech 1974-1979, doktorát (tehdy ve formě CSc.) získal v Geofyzikálním ústavu ČSAV r. 1987. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou souvislosti mezi charakterem seismické aktivity a tektonickou stavbou litosféry ve světě i v Čechách. Kromě základního výzkumu se věnuje pedagogické a především popularizační činnosti, v r. 2015 obdržel Cenu předsedy AV ČR za popularizaci vědy. Od r. 2017 je ředitelem Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

16.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Smejkalové na téma Německo po předčasných volbách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jak velká koalice bojuje s ambicemi o převzetí moci AfD

Posted on by Vítězslav Škorpík

U sousedů od začátku května vládne nová vláda křesťanských a sociálních demokratů pod vedením konzervativce Friedricha Merze. Turbulentní dění země přitom zažívá již nejméně poslední půl rok – od pro Německu velmi netypického předčasného pádu vlády přes lednové prohlasování usnesení v parlamentu hlasy AfD po uskutečnění velkých programových záměrů nové vlády starými parlamentními většinami. Nový kabinet nastupuje do mimořádně nestabilního světa s vládním prohlášením, které vzbuzuje rozpaky, za situace, kdy od voleb AfD v průzkumech už předehnala kancléřskou CDU/CSU, přičemž ji zároveň tajné služby prohlásily pravicově extremistickou. Jak si Německo v příštích čtyřech letech pod vnějším i vnitřním tlakem povede? Odkud se v blahobytné zemi bere podpora pro AfD a jakou roli v tom hraje východní Německo? Dává ještě smysl usilovat o její zákaz, který je na stole?
Kateřina Smejaklová (*1986) vystudovala politologii a germanistiku v německé Bochumi se stipendiem pro mimořádně nadané studující nadace Studienstiftung des deutschen Volkes. Výzkumně krátce působila na jmenované univerzitě, od roku 2014 pracuje jako vědecká pracovnice pro veřejně financovaný think-tank Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze. Pravidelně komentuje dění v Německu, mimo jiné pro Český rozhlas Plus, Deník Referendum či Deník Alarm. Nadto se věnuje další publicistické činnosti, ať už týkající se každodenního politického dění či nadčasovějších témat jako jsou práce, technologie či širší politické posuny současnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

2.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Evy Klusové na téma Bezpečí české mysli v kontextu narativního válčení

Posted on by Vítězslav Škorpík
V době, kdy se slova mění ve zbraně a příběhy v bitevní pole, už nestačí ověřovat fakta. Ve světě ruské propagandy a hybridních hrozeb totiž nejde jen o to, co je pravda, ale čím se stává pravda – pro koho, v jakém kontextu a proč. Přednáška se zaměří na to, jak současná informační válka využívá psychologii emocí, především hnusu, strachu a hněvu, k vytváření identit, radikalizaci a polarizaci společnosti. Ukážeme si, že mocný narativ nejen cílí na publikum, ale publikum zároveň tvoří – a tím přetváří samotný rámec, ve kterém lidé vnímají svět.
Podíváme se na konkrétní příklady z ruské dezinformační scény, především ve vztahu k válce na Ukrajině a útokům na Evropskou unii, a rozebereme, jaké psychologické a kulturní spouštěče propaganda zneužívá. Zaměříme se i na koncept tzv. shadow identities – tedy skrytých identit a vnitřních rozporů, které lze manipulativně aktivovat, aniž by si toho byl jednotlivec vědom. V neposlední řadě otevřeme otázku, jak chránit narativní bezpečí společnosti, aniž bychom přitom porušovali autonomii jednotlivce.
Eva Klusová je absolventkou politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL). Hlavními oblastmi jejího zájmu jsou sociální angažovanost, politika a lidská práva. Od roku 2018 se věnuje problematice dezinformací, vzdělávání, monitoringu a tvorbě metodik týkajících se českého informačního prostředí. Její práce zahrnuje analýzu bezpečnosti psychologických vlivových operací, kyberšikany a vliv na zranitelné skupiny společnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

25.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Bernardové Sýkorové na téma

Posted on by Vítězslav Škorpík
Založení českého výzkumného institutu, s univerzitním zázemím, zaměřeného na kosmický výzkum a kosmické aktivity, je logickým vyústěním mnoho desítek let trvajících snah českých vědců, kteří zasvětili svůj profesní i osobní život bádání zaměřeného na fungování člověka a malé sociální skupiny v EXPONOVANÝCH PROFESÍCH působících ve vysoce specifických, extrémně a nadlimitně náročných životních podmínkách… ve vesmíru, ve stavu beztíže, vystaveni kosmickému záření, ale i ve vojenských mírových a bojových situací v rámci mezinárodních vojenských misí koaličních sil sdružených v NATO, náročného výcviku a obecně vysokému riziku expozice vedoucí k poškození zdraví či ztrátě života.
Z mnohaletých zkušeností českých výzkumníků vyplývá jednoznačné doporučení zvolit při studiu, v oblasti VÝZKUMNÉ, ANALYTICKÉ, ale též při přímé INTERVENČNÍ A ROZVOJOVÉ práci s týmy exponovaných profesí, přístup důrazně MULTIDISCIPLINÁRNÍ, MEZIOBOROVÝ, KOMPLEXNÍ, CELOSTNÍ, APLIKOVANÝ, tedy HOLISTICKÝ. Tým vychází při své práci z autorsky vlastního MODELU SOCIÁLNÍHO AKČNÍHO VÝZKUMU, který se jeví jako obzvláště užitečný a přínosný ve spojitosti s EXPONOVANÝMI PROFESEMI → profesionální vojáci, piloti vojenských a dopravních letadel, piloti-kosmonauti/astronauti, potápěči, potápěči-záchranáři, policisté, hasiči, zdravotníci v terénu, v pohotovosti, na operačních sálech, v trojsměnném provozu ve speciálních zdravotnických zařízení, dálkoví řidiči autobusů, pedagogové na všech stupních vzdělávání a další exponované profese.
O více než čtyřicetileté zkušenosti českého týmu v oblasti kosmického výzkumu, kosmických aktivit a obecně exponovaných profesí se dozví všichni, kteří plánují zúčastnit se akce, kterou pořádají Pátečníci.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Příští pátek, tedy 2. května přijde Eva Klusová, která pronese přednášku na téma Bezpečí české mysli v kontextu narativního válčení

11.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Barabary Oudové Holcátové na téma Existuje náboženství?

Posted on by Vítězslav Škorpík

„Náboženství“ je kategorie, o které člověk obvykle tuší, co se v ní může zhruba nacházet. Jakmile se však na tuto otázku zaměříme detailněji, zjistíme, že je nečekaně prooblmatická. Problémy začnou někdy už třeba u takového buddhismu. Náboženství, nebo filosofie? A co Svědkové Jehovovi, jsou náboženství? Reiki? Homeopatie? Astrologie? Či dokonce, jak někteří navrhují, fotbal? Je tohle všechno náboženství, nebo je to naopak a náboženství není vlastně vůbec nic kromě křesťanství – a nebo možná ani křesťanství? Tato přednáška vás uvede do religionistické odborné diskuse na toto téma a představí pro a proti různých přístupů, které lze v současné religionistice najít.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Chládkové na téma Učení se jazyka v dětství a dospělosti – jakou roli (ne)hraje věk?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mohou se dospělí naučit jazyk stejně dobře jako děti? Tradiční teorie tvrdily, že existuje kritický věk nebo senzitivní období, po jehož překročení si již nelze jazyk plně osvojit. Novější výzkumy a reanalýzy dřívějších dat ale ukazují, že věk sám o sobě není rozhodujícím faktorem. Schopnost naučit se jazyk souvisí spíše s metodou učení, jazykovým inputem a motivací než s biologickými limity. Vědecké poznatky například naznačují, že rozdíly mezi dětmi a dospělými v osvojení výslovnosti či gramatiky mohou souviset se změnou způsobu učení – děti se učí převážně poslechem a pozorováním, zatímco dospělí více spoléhají na psaný input a analýzu jazyka. Představíme si několik dřívějších i novějších studií s dětmi i dospělými a budeme diskutovat nad rolí věku a jiných faktorů v procesu i výsledku jazykového učení.
Kateřina Chládková (*1984) vystudovala lingvistiku na univerzitě v Amsterdamu. Ve svém výzkumu se zabývá osvojováním mateřské řeči a dalších jazyků u kojenců, dětí a dospělých, se zaměřením na neurální zpracování jazyka a jeho vtělenost. Působí na Filozofické fakultě UK a v Psychologickém ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Robina Kopeckého na téma AI a etika – morální asymetrie mezi člověkem a AI

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška se věnuje morální asymetrii v hodnocení rozhodnutí lidských a umělých aktérů (robotů, autonomních vozidel či AI), zejména v situacích ohrožení života. Výzkumy naznačují, že roboti bývají veřejností posuzováni přísněji než lidští aktéři, obzvlášť pokud jejich rozhodnutí odporují převládajícím morálním intuicím. Klíčovými faktory hodnocení jsou například složitost systému, schopnost komunikace či míra vnímané autonomie. Porozumění těmto mechanismům je zásadní pro tvorbu etických a právních pravidel, která budou řídit vývoj a nasazení umělé inteligence v praxi.

14.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Ötzi – zdravý jako eneolitická řípa?

Posted on by Vítězslav Škorpík

V září 1991 byla v Ötztalských Alpách nalezena přirozená mumie muže, který zemřel přibližně před pěti tisíci lety. Stupeň zachovalosti ostatků umožnil získat mnoho poznatků o výživě, o chorobách a také o příčině smrti jednoho muže z období eneolitu. Může, který získal několik tisíc let po smrti důvěrnou přezdívku Ötzi. Přednáška shrne dosavadní publikované poznatky o Ötziho zdravotním stavu, které byly získány opatrnou analýzou ostatků.
Jaromír Šrámek vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V současné době působí na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty, kde se zabývá kvantitativní analýzou mikroskopických změn tkání způsobených metabolickým syndromem.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1754586075111178/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=Bb1jhlL_VZ0
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Konvičky na téma Proč bychom (ne)mělx mluvit inkluzivně?

Posted on by Vítězslav Škorpík
Generická maskulina jsou výrazy v mužském rodě, které jsou zamýšleny tak, aby zahrnovaly všechny adresáty, nejenom muže. Když se typicky diskutuje o tom, jestli by se mělo přidat učitelům, samozřejmě se myslí i na finanční situaci učitelek. Toto generické užití mužského rodu ale nemusí fungovat vždy. Když se vás někdo například zeptá, jakého zpěváka posloucháte nejraději, pravděpodobně se vám nejdříve vybaví mužská jména a jména zpěvaček vám na mysl vytanou až později, pokud vůbec. Tento princip ale funguje i v opačném gardu, u genericky zamýšlených výrazů v ženském rodě. Shání-li proto nějaký podnik servírku, nával potenciálních číšníků se nejspíše nedostaví. I bez těchto konkrétních problémů si ale můžeme klást principiální otázku, jestli je v pořádku, když při vyjadřování počítáme primárně s muži a ženy či nebinární osoby zohledňujeme, pokud vůbec, až v druhém či třetím sledu.
V další části své přednášky se proto zaměřím na to, jaké různé možnosti čeština k řešení těchto problému nabízí a jaké jsou jejich (ne)výhody. Obecně totiž platí, že kategorii genderu lze v jazyce buď potlačovat, nebo naopak zvýraznit. V prvním případě můžeme místo o studentech hovořit o studujících, případně používat výraz studentx. V druhém případě se nabízí tvary typu studenti a studentky nebo různé formy kombinovaných tvarů typu student*ky.
Přednáška si v žádném případě neklade za cíl kohokoliv nutit k inkluzivnímu jazyku. To, jak se kdo vyjadřuje, je ostatně výsostně individuální záležitost. Jejím cílem je ale přiblížit publiku důvody, které mnohé vedou k tomu, že se o genderově inkluzivní jazyk alespoň snaží. I když bude pozornost v prvé řadě zaměřena na situaci v češtině, pro srovnání bude brán zřetel také k situaci v jiných jazycích.
Martin Konvička (*1988) pracuje na katedře nederlandistiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Vystudoval německou a nizozemskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a obecnou jazykovědu na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zabývá se historickou jazykovědou, jazykem online komunikace a dějinami jazykovědy. Věnuje se také popularizaci lingvistiky v tištěných periodikách a na sociálních sítích.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1337304493959593/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=VmtxtHCdXs4
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Česká plodnost pod drobnohledem – Jak minulé dekády pomáhají v porozumění současnosti

Posted on by Vítězslav Škorpík
Přednáška se zaměří na analýzu vývoje plodnosti v Česku od roku 1993 do současnosti a poskytne hlubší vhled do faktorů, které ovlivnily současný pokles plodnosti. Během posledních tří dekád prošla česká společnost zásadními socioekonomickými a kulturními změnami, jež formovaly reprodukční chování jednotlivců i generací.
Klíčová témata zahrnují transformaci plodnosti po roce 1989, kdy otevření hranic a nové ekonomické možnosti vedly k odkladu reprodukce. Dále bude představen vliv ekonomické krize v letech 2008–2014 na pokles plodnosti. Diskutovány budou také rozdíly mezi vývojem plodnosti v Česku a dalších evropských zemích.
Přednáška se zaměří i na pandemické a postpandemické období, které přineslo krátkodobý nárůst plodnosti, následovaný výrazným poklesem, zejména plodnosti prvního pořadí. Ukážeme, jak ekonomická nejistota a měnící se hodnoty ovlivňují rozhodnutí o reprodukci v současné době.
Cílem přednášky je nabídnout posluchačům přehled klíčových změn, poukázat na paralely mezi historickým a současným vývojem a diskutovat, jak tyto poznatky mohou pomoci lépe porozumět současným trendům plodnosti.
Jitka Slabá (Centrum pro studium plodnosti, Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova) se věnuje výzkumu reprodukčního chování s důrazem na odklad časování plodnosti v České republice. Její práce zahrnuje analýzu dat z výběrových šetření, zejména z výzkumu Současná česká rodina, a zkoumá dopady pandemie covid-19 na plodnost a demografické chování v českém prostředí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/