Blíží se zimní slunovrat. Ačkoliv dnes máme k dispozici umělé osvětlení a topení, stále vnímáme, jak se dny zkracují. Jak toto období prožívali naši předkové? Jak viděli nebe nad sebou? Kdy a jak začali zkoumat jeho zákonitosti? Jak ovlivnilo jejich kulturu a každodenní život? Vydejte se s námi na cestu do fascinujícího světa pravěké a starověké astronomie! Prozkoumáme její dávnou historii – od prvních pozorování nebeských těles až po složité kosmologické modely.

Petra Hyklová (*1984) je postdoktorandkou na Filozofickém ústavu Akademie věd. Zabývá se novodobou historií přírodních věd, zejména astronomií. Vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK a popularizuje historii vědy a techniky, fyziku a ekologii pro školy i veřejnost.

Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1068018961740652/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=DFHhO4V_fiY

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Ptáci patří mezi klíčové predátory hmyzu, na kterém jsou potravně závislí a vyvinuli si různé strategie k jeho efektivnímu lovu. Hmyz se naopak snaží predaci uniknout různými obrannými mechanismy. Co se však stane, pokud ptáci z daného prostředí vymizí? Zlepší se tím přežití hmyzu, nebo jeho místo zaujmou jiní predátoři? A jakou roli hraje identita stromů v těchto složitých interakcích? Tyto a další otázky zkoumáme v našem celosvětovém experimentu, kde manipulujeme s přítomností různých predátorů, abychom lépe porozuměli dynamice predace a jejím vlivům na ekosystémy.

Kateřina Sam vystudovala zoologii a biologii ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získala také doktorát v oboru ornitologie. Od roku 2017 je vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.Má za sebou stáže a výzkumné pobyty v Kodani či v Queenslandu v Austrálii a v uplynulých deseti letech strávila mnoho času v terénním výzkumu na Papui Nové Guinei. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací v impaktovaných časopisech včetně Science.

Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/558150960132627

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=T3oPqEZcw2c

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Výzkum na poli evoluční a teoretické biologie ukazuje, že si při vysvětlování evolučních dějů nevystačíme s jednou, dobře známou, úrovní popisu. Přirozený výběr, mutace a další evoluční mechanismy posloužily životu jako nezbytné nástroje, evoluce na Zemi ale zahrnovala i jeden další, na první pohled nesamozřejmý, proces. Výmluvně to ukazují experimenty s „umělým životem“ v počítači. Různé pokusy implementovaly snad všechny myslitelné evoluční mechanismy a demonstrovaly vývoj organismů, dosud ovšem nevyústily v rozrůzňování života s otevřeným koncem tak typické pro pozemskou evoluci. Umělé systémy totiž neměly dostatečnou evolvabilitu. Čím se taková evolvabilita vyznačuje? Jak si ji vyvinul život na Zemi? Dokážeme ji někdy napodobit? A žily kdysi i „neživé organismy“? To jsou jen některé z témat, kterým se budeme v přednášce věnovat.

Jan Toman je postdoktorandem na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se zejména na problémy evoluční a teoretické biologie, zejména teorii zamrzlé evoluce a další moderní přístupy v evoluční biologii. Je autorem monografie Pohlavní rozmnožování optikou evoluce, kterou na začátku roku 2015 vydalo nakladatelství Academia.

Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3908378822774603

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=TelgLhZMa2s

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Jménem organizátorů.

Přednáška má ambici rozšířit tradiční obraz migrací, dosud soustředěný především na vystěhovalectví trvalé. Ale pohyby mezi starým a novým světem byly mnohem rozmanitější, už proto, že od poloviny 19. století zrychlování a zlevňování dálkové přepravy nejen usnadnilo cestu za oceán, ale také návrat do vlasti. Otevřela se tak možnost opakovaných – a to jak několikaletých, tak sezónních – pracovních výjezdů. Přednáška nejen nabídne pohled do života těchto krátkodobých migrantů, ale také vysvětlí, jak jejich odchody a návraty ovlivňovaly jejich rodiny, domovské komunity a celé prostředí českých zemí.

Markéta Křížová (*1974) vystudovala etnologii a historii na FF UK, působí jako profesorka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK. Zabývá se původními kulturami Nového světa, koloniálními dějinami Ameriky, dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama a evropskou vědu a také dějinami vztahů střední Evropy a amerického kontinentu. Vydala odborné monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území), Otroctví v Novém světě v 16.-19. století (2013), s Monikou Brenišínovou soubornou publikaci Dějiny umění Latinské Ameriky (2018) a k tématu migrací knihu Za velkou louži: Vzpomínky moravského dělníka Matěje Poláčka na Afriku a Jižní Ameriku (2017).

Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1526601667984188/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=U9uDXch_w1c

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/