22.8.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Nováka na téma Gravettien na Moravě – komplexní lovecko-sběračská adaptace na změnu klimatu

V období před 30 tisíci lety, kdy se v celé Evropě rozvíjela kultura gravettien, se stala Morava a zvlášť krajina kolem Pálavy jedním z nejdůležitějších kulturních center světa. Adaptace migrujících skupin anatomicky moderního člověka na nové prostředí a probíhající změny klimatu umožnily vznik vyspělé, komplexní lovecko-sběračské společnosti, která nemá v historii lidstva obdoby a projevující se organizovanou sídelní strategií, rozvinutým systémem využívaní přírodních zdrojů nebo novými technologiemi. Unikátní soubor loveckých sídlišť kolem Dolních Věstonic a Pavlova tak vypovídá nejen o lovu mamutů, ale také o širokém spektru dalších lidských aktivit, které jsou doloženy zbytky obydlí, ohništi, množstvím artefaktů a také lidskými pohřby, uměleckými a symbolickými předměty.
Martin Novák je absolvent archeologie a geologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě, disertační práci obhájil na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jako archeolog působil ve Výzkumném pracovním středisku Archeologického ústavu SAV v Košicích, od roku 2002 je zaměstnancem Archeologického ústavu AV ČR Brno, kde působí jako vědecký asistent na detašovaném pracovišti v Dolních Věstonicích. Ve své práci se zabývá obdobím paleolitu a mezolitu na území Moravy i v širším evropském prostoru, se specializací na zpracování štípané kamenné industrie z hlediska technologie, typologie i prostorových distribucí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

8.8.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaroslava Bílka na téma Demokracie a autoritářství v soudobé Latinské Americe

Zvolení Javiera Mileiho prezidentem Argentiny zaznamenali i lidé, kteří běžně politiku v této části světa nesledují. Díky excentrickému vystupování s motorovou pilou a boji proti státu a byrokracii se stal vzorem, který by rádi napodobili politici i v řadě zemí Evropy.
Podobně tak neušel pozornosti širší veřejnosti ani salvadorský prezident Nayib Bukele, který učinil z Bitcoinu oficiální platidlo své země, prohlásil se za nejpohodovějšího diktátora světa a silou potlačil pouliční gangy ve své zemi.
Četné příznivce mimo Latinskou Ameriku a rodnou Venezuelu si svou statečností získala i venezuelská vůdkyně opozice María Corina Machado. Mnozí ji připodobňují k Václavu Havlovi nebo Lechu Walesovi a napjatě čekají, jak dlouho dokáže unikat zatčení pochopů diktátora Nicolase Madura.
Chcete se o těchto politicích a političce dozvědět více než nabízí zkratkovité zprávy na sociálních sítích a titulky v médiích? Zajímá vás, jaký je stav demokracie a politické trendy v Latinské Americe? Jak se proměňují vztahy tamních zemí s USA po nástupu Donalda Trumpa? Jestli jdou ve volbách porazit populisté anebo jak se Československo zapsalo do dějin Bolívie?
Tak potom je následující přednáška přímo pro vás.
Jaroslav Bílek (*1987) se věnuje výzkumu autoritářských režimů, volební manipulace a vojenských převratů. Vlastně ho zajímají všechna témata, která se týkají diktátorů, demokracie a volebního chování lidí. V současnosti působí jako vědecký pracovník na IPS FSV UK. V minulosti byl hostujícím vědeckým pracovníkem na Kellogg Institue for International studies na University of Notre Dame v USA. Vedle toho absolvoval výzkumné pobyty v Nicaragui a Bolívii. Jako hostující pedagog byl v Mexiku, Španělsku anebo Švédsku. V roce 2023 mu vyšla kniha Causes and Consequences of Electoral Manipulation in Hybrid Regimes in Latin America
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
 
Následující pátek, to je 15. srpna, zamíříme mezi dinosaury. Vladimír Socha nám totiž představí toho nejslavnějšího, Tyrannosaura Rexe

25.7.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Koláře na téma Krakatit 2025 – Je Evropa bezpečná?

V první části přednášky se podíváme na to, kdo, co a jak ovlivňuje bezpečnost Evropské unie. Prozradíme si, jak vidí bezpečnost EU obyvatelé Česka i Evropy. Ale především se zaměříme na bezpečnost Evropy ve vztahu k současnému Rusku, Číně a USA. Dále se budeme zabývat hybridními hrozbami ve vztahu k útokům na EU, ale i na Gruzii či balkánské státy a pokusíme se najít způsob, jak by se z toho EU mohla poučit. Prozradíme si i to, proč je rozšiřování EU důležité pro její bezpečnost. A nakonec si řekneme, jak by se nám mohlo podařit zvýšit bezpečnost Evropy.
Ondřej Kolář navazuje v europarlamentu na svou práci v komunální i národní politice. Dlouhodobě se věnuje otázkám bezpečnosti a boje proti ruským hybridním hrozbám. Navrhl zákon na zabavení ruského majetku v České republice a v Evropském parlamentu je členem zahraničního výboru, výboru pro lidská práva a výboru pro rozvoj. Má čtyři syny, kvůli práci europoslance žije s rodinou v Bruselu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

18.7.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Riziko použití jaderné zbraně opět dramaticky roste

Již několik let se u ruských politiků, i poměrně vysoké úrovně, objevují hrozby použitím jaderné zbraně. V současné době se prohloubil konflikt mezi jadernými mocnostmi Indii a Pákistánem. V polovině července uplyne 80 let od prvního testu jaderné zbraně v rámci projektu Manhattan. Je tak důležité se podívat na jaderné zbraně z technického, vojenského, politického i historického hlediska. Na to bude zaměřena naše přednáška.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.7.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Radky Kellnerové na téma Co kdyby dnes do Země narazil asteroid, který vyhubil dinosaury

Před 65 miliony let dopadl jeden takový na planetu Země a vyhladil většinu života včetně dinosaurů. Kde se takovéto asteroidy vůbec berou a jaká je šance, že do nás znovu narazí? Co by se stalo s klimatem, kdyby stejný asteroid zasáhl stejné místo na Zemi dneska? Jak by rozpad ekosystému probíhal krok za krokem? A co udělat, abychom přežili? Přednáška o drastických dopadech srážky naší planety s kamenem o pouhých 10 km v průměru vedená Radkou Kellnerovou.
Radka Kellnerová vystudovala fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Specializovala se na meteorologii a klimatologii na Katedře fyziky atmosféry a následně tam dokončila doktorské studium. Pracuje v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR v Laboratoři aerodynamiky prostředí. Stala se navíc i lektorkou pilotů a dispečerů pro leteckou meteorologii. Obecně ráda cestuje (především po horách), a proto se zúčastnila charitativního projektu výuky vědců v Malém Tibetu v Himálajích.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

20.6.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Paulíny Tabery na téma Demokraci na rozcestí? Postoje veřejnosti k demokracii a alternativním režimům

V posledních dvou desetiletích pozorujeme ústup demokratických režimů a posilování autokratických prvků v mnoha státech. Tato eroze demokracie se odráží v postupném oslabování institucí a v nárůstu počtu politických stran a vůdců s autoritářskými sklony. Jaké jsou ale postoje lidí a je i veřejnost skeptická k demokratickému zřízení a vládnutí?
V přednášce na příkladu České republiky rozebereme postoje české veřejnosti k demokracii, jejich proměnu v čase a faktory, které tyto postoje ovlivňují. Česká republika zatím patří ke konsolidovaným demokraciím a budeme proto diskutovat, zda z postojů lidí lze vyčíst, jakým směrem se česká demokracie vydá.
Paulína Tabery je pracovnicí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, které v letech 2015 – 2024 vedla. Ve své expertíze se zaměřuje na metodologii výběrových šetření, tedy provádění velkých sociologických průzkumů, na změny ve veřejném mínění, a důvěru ve společnosti. Pravidelně spolupracuje na popularizačních projektech Českého rozhlasu jako Rozděleni svobodou nebo Společnost nedůvěry.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

13.6.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ludmily Čírtkové na téma Mad or bad? Forenzní psychologie o pachatelích (extrémního) násilí

Extrémní násilí není odborným, přesně vydefinovaným pojmem forenzní psychologie, jde spíše o morální, hodnotící etiketu. Zločiny, které vybočují, bývají médii i veřejností označovány za šílené. K tomu se přidává psycho-logika: šílený čin, šílený pachatel. Co říká čin o pachateli? Jsou pachatelé duševně nemocní anebo zlí? Jsou jejich činy opravdu chudé na motivaci? Vede nezpracované trauma k agresi? Na tyto a další otázky nabídne přednáška odpovědi z pohledu současné forenzní psychologie.
Ludmila Čírtková (*1954) je soudní znalkyně, jako policejní psycholožka spolupracuje na objasňování a vyšetřování závažné trestné činnosti. Působí též jako vedoucí katedry společenských věd a proděkanka Fakulty bezpečnostního managementu pro vědu a výzkum na Policejní akademii ČR v Praze.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=C6g-Eg0Gw9Y
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.6.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Václavíka na téma 50 let ESA a ohlédnutí za významnými vědeckými misemi

Aktivity Evropské kosmické agentury ESA nejsou na první pohled tak viditelné a zpopularizované jako ty od americké NASA. Přesto za 50 let své činnosti vypustila velké množství vědeckých družic, observatoří a sond. Mnohé z nich zamířily k doposud neprozkoumaným cílům či přinesly celosvětově unikátní data. Jmenujme například sondu Giotto zkoumající zblízka jádro Halleyovy komety, přistávací pouzdro Huygens jež dosedlo na povrch měsíce Titan nebo družicovou observatoř Planck, jejíž pozorování zpřesnila standardní kosmologický model. Na mnoha zajímavých a přínosných misích ESA spolupracovala také s dalšími kosmickými agenturami z celého světa. V přednášce se ohlédneme za 50letou historií „naši“ kosmické agentury, její programy i fungování a podrobněji se zaměříme na vybrané vědecké mise. Lehce nahlédneme také na to, co se zrovna připravuje. Rozhodně se však nedostane na všechno a půjde tak o autorův výběr. Snad vybere dobře.
 
Michal Václavík je dlouholetý pracovník České kosmické kanceláře. Od roku 2009 je českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum Sluneční soustavy a také jejího poradního výboru. Několik let byl členem expertní Pracovní skupiny OSN pro dlouhodobou udržitelnost kosmických aktivit. Od roku 2013 je také hrdým členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace. S přestávkami, od roku 2007, vyučuje na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT několik předmětů zaměřených na kosmickou techniku a kosmické prostředí. Profesně se také zabývá vyhledáváním, analýzou a případnou implementací nových pokročilých technologií a materiálů ve vojenství, zejména u těžké techniky, v letectví a necivilní kosmonautice.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
 
 
 
Příští pátek, tedy 13. června přijde psycholožka Ludmila Čírtková, která promluví o pachatelích extrémního násilí

30.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Rozehnala na téma oulavé planety – dynamický vývoj Sluneční soustavy

Migrace planet je klíčovým procesem formování planetárních soustav a vysvětluje mnohé rysy naší Sluneční soustavy, od struktury Kuiperova pásu po malou hmotnost Marsu. Přednáška představí hlavní modely dynamických procesů v rané planetární soustavě a zaměří se na observační důkazy a jejich interpretaci. Závěr bude věnován srovnání s exoplanetárními systémy a aktuálnímu výzkumu.
Jakub Rozehnal vystudoval obory Obecná fyzika (Bc., 2008) a Astronomie a astrofyzika (Mgr., 2011). Disertační práci na téma Kolizní a orbitální dynamika malých těles Sluneční soustavy obhájil v roce 2021. Odborně se zaměřuje především na orbitální a kolizní dynamiku raných planetárních soustav.
Jakub Rozehnal je výraznou osobností české popularizace astronomie. S Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy spojil svůj profesní život už v roce 1993, kdy po absolvování astronomického kurzu začal jako demonstrátor provázet návštěvníky. Postupně se vypracoval až na pozici ředitele instituce, jímž se stal v roce 2017. Pod jeho vedením došlo ke sjednocení všech středisek pod novou značkou Planetum, jež reprezentuje moderní a otevřenou vzdělávací organizaci.
Rozehnal stojí za celkovou proměnou dramaturgie a technického zázemí hvězdáren i planetária. Pod jeho vedením prošla Štefánikova hvězdárna kompletní rekonstrukcí, kompletně zrestaurován byl i slavný astrograf z počátku 20. století. Výrazně zvýšil návštěvnost i zájem o menší hvězdárnu v Ďáblicích. Největším projektem je však kompletní rekonstrukce Planetária Praha, které se po jeho přestavbě stává prvním plně digitálním LED planetáriem mimo USA a jednoznačně nejmodernějším v Evropě.
Kromě řízení organizace se Rozehnal dlouhodobě věnuje popularizační činnosti, překládá populárně-naučné knihy z angličtiny a francouzštiny, přednáší a publikuje. Spolupodílí se na vývoji českého deployeru pro nanosatelity a na provozu řídicího střediska, které Planetum vybudovalo pro potřeby studentských misí. Vede vzdělávací projekty Evropské kosmické agentury a je zastáncem vzniku science centra v Praze.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

23.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Špičáka na téma Velká zemětřesení uplynulých století. Mohou nastat ještě silnější?

Velikost (síla) zemětřesení se odvíjí od velikosti plochy zlomu, na kterém k zemětřesení došlo, a od velikosti rychlého posunutí (skluzu) horninových bloků podél zlomu. Při dosud nejsilnějším zaznamenaném zemětřesení v Chile 22. 5. 1960, které mělo sílu (magnitudo) 9,5, se aktivovala zlomová plocha přibližně 800 x 100 km2 a maximální skluz činil 30 m. Hypotetické zemětřesení o síle (magnitudu) 10 by vyžadovalo aktivaci souvislého pásma zlomů o délce 3000 km se skluzem 60 m.
Aleš Špičák (* 1955) absolvoval studium užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze v letech 1974-1979, doktorát (tehdy ve formě CSc.) získal v Geofyzikálním ústavu ČSAV r. 1987. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou souvislosti mezi charakterem seismické aktivity a tektonickou stavbou litosféry ve světě i v Čechách. Kromě základního výzkumu se věnuje pedagogické a především popularizační činnosti, v r. 2015 obdržel Cenu předsedy AV ČR za popularizaci vědy. Od r. 2017 je ředitelem Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.