Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 8. ledna v 17 hodin
na přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020
Firma SpaceX ani v roce 2020 nezahálela. Ba právě naopak! Před pár dny skončený rok byl pro ni rekordní z hlediska počtu startů. Mezi nimi najdeme hned celou řadu momentů, které si z nejrůznějších důvodů stojí za to připomenout. V rámci přednášky se zaměříme na pět momentů, které v souvislosti se SpaceX stojí za připomenutí. řeč bude například o budování sítě Starlink, testech prototypů lodí Starship, ale i o první soukromé pilotované kosmické lodi v historii.
Dušan Majer je český popularizátor kosmonautiky, autor pořadů Vesmírné zprávy, Vesmírné starty a Vesmírná technika uváděných na Mall.tv a šéfredaktoru blogu kosmonautix.cz. Za svoji činnost několikrát získal cenu Akademie věd ČR za popularizaci vědy.
Technecium ve spoluůpráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 8. prosince v 17 hodin
na přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?
Černé díry máme za jedny z nejtajemnějších a nejvíce fascinujících
objektů ve vesmíru. Přesto se o nich astronomové v posledních několika letech mnohé dozvěděli, a to především díky průlomovým pozorováním s pomocí důmyslných technologií. Korunovací tohoto úsilí bylo udělení Nobelových cen v letech 2017 a 2020.
Michal Bursa (*1977) vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá relativistickou astrofyzikou, akrečními disky okolo černých děr a neutronových hvězd a numerickým modelováním fyzikálních procesů, které v nich a jejich okolí probíhají.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 1. prosince v 17 hodin na přednášku Ondřeje Holého
na téma Antibiotická rezistence: Problematika nejen pro 21. století?
Antibiotika jsou léky určené pro terapii bakteriálních infekcí, které ovšem neúčinkují na infekce virové etiologie. Jejich účinek může být baktericidní, kdy dokáží bakterie zabíjet, případně bakteriostatický, kdy zabraňují bakteriím v jejich růstu. Dokáží léčit infekce jak u lidí, tak u zvířat (například pneumokokové záněty plic nebo stafylokokové infekce krevního řečiště). Ne všechna antibiotika působí proti všem bakteriím. Antibiotikum může být účinné pouze proti jednomu druhu bakterií nebo proti mnoha různým druhům.
Rezistence vůči antibiotikům znamená, pokud tyto látky ztratily schopnost dané bakterie zabíjet, případně zastavovat jejich růst. Některé bakterie jsou přirozeně rezistentní vůči určitým antibiotikům (primární neboli přirozená rezistence). Mnohem závažnějším problémem je v dnešní době rezistence, která vzniká v důsledku genetických změn (sekundární neboli získaná rezistence), což je situace, kdy jsou bakterie za normálních okolností k antibiotikům citlivé, ale v důsledku těchto změn se stanou rezistentními.
Rezistentní kmeny přežívají v přítomnosti antibiotika, díky tomu se může prodlužovat délka trvání onemocnění, případně doba hospitalizace. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi mohou vyžadovat nákladnější zdravotní péči (např. časovou, finanční, personální). Dopad takovýchto infekcí není tedy pouze zdravotnický, ale také ekonomický, sociální a psychologický.
WHO (Světová zdravotnická organizace) označila v roce 2019 bakteriální rezistenci vůči antibiotikům jako jednu z deseti nejvážnějších hrozeb a problémů ochrany veřejného zdraví pro dnešní společnost (společně např. s pandemií HIV a odmítáním očkování).
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v rámci pásma Technecium Online – Noci vědců v pátek 27. listopadu v 17 hodin
na přednášku Marka Vranky na téma Poučení z replikační krize v psychologii
Když v roce 2011 vyšla v jednom z vlajkových psychologických časopisů studie demonstrující schopnost předpovídat budoucnost, leckdo mohl správně předpovědět, že začínající dekáda ve v psychologii rozhodně nebude nudná. A opravdu – v uplynulých letech jsme viděli nejen desítky neúspěšných pokusů replikovat známé studie, dechberoucí případy akademických podvodů, přesvědčivé důkazy závažnosti a rozšířenosti pochybných výzkumných praktik a nesčetné slovní přestřelky mezi vědci na Twitteru, ale i spousty nejrůznějších iniciativ a pokusů, jak výzkumnou praxi zlepšit a zvýšit důvěryhodnost společenskovědního výzkumu. Byly některé z těchto snah úspěšné a budou výzkumné výsledky v příští dekádě spolehlivější? Nebo navrhované reformy zcela míjejí své cíle? Případně byla celá „krize“ jen nafouklá bublina, jak naznačují někteří kritici? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v on-line přednášce „Poučení z replikační krize v psychologii“.
Marek Vranka vystudoval psychologii na FF UK a ekonomiku a managment na FPH VŠE. V současnosti se věnuje intuitivnímu morálnímu hodnocení. K jeho dalším odborným zájmům patří analýza validity diagnostických metod, behaviorální ekonomie a problematika “heuristik a zkreslení” v terapeutickém kontextu.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve
v úterý 24. listopadu v 19 hodin
na přednášku Tomáše Bandžucha na téma:
Prvorepublikové perličky aneb o mýtech, aférách a podivnostech meziválečného Československa
Dvacet let první republiky bylo popsáno v celé řadě knih a odborných článků. Přesto však toto období stále skrývá celou řadu neprozkoumaných zákoutí. Celou řadu osob a událostí, které dostanou nečekaný význam, když se na meziválečné dvacetiletí podíváme z jiného úhlu. Během přednášky tak připomeneme pět afér z československé historie, které dnes už upadly v zapomnění, ale přesto leckdy měly zásadní dopad na další běh událostí.
Proč první bitva československé armády na našem území skončila úplnou katastrofou? Opravdu mladá republika málem získala zámořské kolonie? Jak bylo možné v národnostním boji využít zvukový film? Mohli fašisté požadovat pomoc Sovětského svazu proti Hitlerovi? A stalo se Československo jedním z bojišť hybridní války?
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve
v pátek 20. listopadu v 17 hodin
na přednášku Tomáše Fürsta na téma: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum
Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.
Poslední dobou se čím dál častěji stává, že publikované výsledky experimentálních studií nelze zopakovat. Něco v těle vědy a výzkumu se pokazilo. Dle našeho názoru je důvodem této replikační krize kombinace špatných incentiv a nevhodného matematického aparátu. Špatné incentivy sestávají s přílišného tlaku na množství publikací, preferování pozitivních nálezů před negativními, nedostatečnou motivaci k opakování experimentů a unikátní středoevropský systém akademických titulů. Nevhodnými matematickými metodami rozumíme většinu aparátu klasické statistiky, která je velmi obtížně interpretovatelná, typicky odpovídá na otázky, na které se nikdo neptá, a přímo svádí k zaměňování podmíněných pravděpodobností a kumulaci falešně pozitivních výsledků. V této přednášce hodláme vysvětlit, proč k replikační krizi došlo, a nastínit cestu k nápravě.
Tomáš Fürst studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2006 získal Ph.D, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Univerzity Palackého v Olomouci. Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd a podle toho se i chová – baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů. Je překvapen, že ho za to někdo platí. Zabývá se také zpracováním digitálních signálů a výukou různých kurzů aplikované matematiky. Zpovzdálí a s nedůvěrou sleduje aplikace matematiky v ekonomii, a když se to hodí nejméně, utrousí k tomuto tématu pár nevychovaných poznámek.
