Historie
Za posledních sto let měly dramatické otřesy v prostoru dnešní Ukrajiny téměř tektonický dopad na dějinnou situaci a nálady v naší zemi. A to ať jde o první světovou válku, občanskou válku v bývalé ruské říši, druhou světovou válku, válku studenou či současnou Putinovu agresi. Přesto vnímali Češi a Ukrajinci tyto zlomové události nezřídka nesourodou optikou, tak jak se lišily jejich historické zkušenosti a odlišné ambice. Co mohou Češi vyvodit z ukrajinských osudů, jak se nás dění v této východoevropské zemi dotýká a jak na něm závisí osudy české demokracie bude vysvětlovat David Svoboda z Muzea paměti XX. století a ÚSTR.
David Svoboda je český historik pracující v Ústavu pro studium totalitních režimů a zabývající se moderními dějinami Ukrajiny, ukrajinsko-polskými vztahy a osudy Ukrajiny v Sovětském svazu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1117839661903181
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=Qvef0ZN-xGE
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
3.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Bandžucha na téma Volič kontra strany – volby v meziválečném Československu
První republiku jsme si zvykli vnímat jako „ostrov demokracie“ ve střední Evropě. Ale i zde měl volební proces značná omezení. Navíc každé volební klání, k němuž tu v meziválečném dvacetiletí došlo, mělo svá zásadní témata, která dopadala na celou společnost a polarizovala ji podle leckdy nečekaných linií. Tématem přednášky tak budou prvorepublikové volby nejen z hlediska jejich průběhu a výsledků, ale zmíněny budou i limity tehdejšího demokratického procesu a aféry ovlivňující jejich důvěryhodnost.
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.
18.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Benecha na téma Rímsky vojak a jeho podoba naprieč storočiami
Keď sa dnes spýtate bežných ľudí, ako vyzeral, alebo čo si predstavia pod pojmom „rímsky vojak“ zistíte, že ich odpovede budú pozoruhodne jednotné, a budú korešpondovať z väčšej časti s obrazom vo filmových predlohách. Tieto predlohy, v rôzne nízkej miere, korešpondujú s podobou armády v úzkom období rímskych dejín, a to s úplným záverom republiky a nasledujúcim obdobím včasného principátu. Tieto predstavy môžu vyvolávať dojem stability a ustálenosti rímskej armády. Tento dojem je však veľmi mylný. Cieľom prednášky je stručne, ale výstižne predstaviť rímsku armádu ako neskutočne dynamickú entitu, ktorá naprieč dlhými dejinami Rímskej ríše menila svoju podobu pod vplyvmi nie len politickými, ale hlavne sociálnymi, ekonomickými, a ktorá bola vždy verným odrazom nie len rímskej spoločnosti, ale aj nepriateľov Ríma, proti ktorým ríšu bránila, alebo ktorých územie pre jej slávu obsadzovala. Vychádzať budem pri tom z písomných a archeologických prameňov, ale aj z motívov a vyobrazení na monumentálnej architektúre.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=OIH7p0XIca8
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/954580408782707
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
21.1.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Hyklové na téma Biografie v historii vědy
Biografie má zejména v historii vědy mizernou pověst. Je skutečně zasloužená? Patří biografie do vědy nebo spíš mezi literární žánry? A jaké podoby může mít?
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=Bz7B6wlZp7s&t=1s
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/620676662479517/
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
10.9.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Odlera na téma Dobrodružství poznávání staroegyptské metalurgie
Staroegyptská metalurgie patří k méně probádaným oblastem egyptologického výzkumu. Posuny v analytických archeometalurgických metodách umožnily až v posledních desetiletích lépe popsat chemické a fyzikální vlastnosti artefaktů. Pořád je co objevovat, i když v hlavních rysech víme, jak se s kovy, zejména mědí, ve starém Egyptě pracovalo. Dnes lépe rozumíme praktickým vlastnostem staroegyptských nástrojů, zbraní, a dalších kovových výrobků a současné poznatky zpřístupníme v naší přednášce. Dále přiblížíme výsledky interdisciplinárního projektu zaměřeného na analýzu vybraného souboru předmětů z lokalit starověkého Egypta a Núbie, které se nacházejí ve sbírkách Ägyptisches Museum der Universität Leipzig v Německu. Je to jedno z nejdůležitějších muzeí se staroegyptskými artefakty v Evropě. Obsahuje velkou kolekci kovových artefaktů, včetně předmětů z německých výzkumů v Abúsíru, který je v současnosti koncesí Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě. Na projektu spolupracovali egyptolog Martin Odler, archeometalurg Jiří Kmošek a další badatelé.
Martin Odler vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, dvouoborové magisterské studium egyptologie a klasické archeologie, a doktorské studium egyptologie na téže fakultě. Zabývá se materiální kulturou, především měděnými artefakty. Také se věnuje reflexi starověkého Egypta ve slovenské kultuře.Od roku 2009 se účastní expedic do Abúsíru, od roku 2011 i do Súdánu. Kromě severovýchodní Afriky má archeologickou praxi z výzkumů a dokumentace v Uzbekistánu, České a Slovenské republice.Je správcem webu ČEgÚ FF UK, založil a spravuje facebookovou stránku ústavu a youtube kanál ústavu. Je členem správní rady slovenské Nadace Aigyptos, členem Historical Metallurgy Society (Velká Británie), Society for Archaeological Sciences (USA) a Slovenské orientalistické společnosti.Spolu s medievistkou Evinou Steinovou přeložili do slovenštiny Leidenský manifest statistického hodnocení vědeckého výzkumu a je také jedním ze čtyř spoluautorů slovenského překladu Sanfranciské deklarace hodnocení vědeckého výzkumu.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jGK2gzoLcj0
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1960750477416504/
3.9.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Šamárka na téma První Američan, aneb (polo)zapomenutý let Alana Sheparda
Po vypuštění první umělé družice Země bylo evidentní, kam budou směřovat snahy Sovětského svazu i Spojených států. Člověk ve vesmíru – to byl jednoznačný směr, kterým se obě velmoci vydaly. Jak z historie víme, závod o vyslání prvního člověka za hranice atmosféry vyhrál opět Sovětský svaz. Jen nemnoho lidí však tuší, že prvenství mohlo připadnout Američanovi jménem Alan Shepard. Uniklo mu však o pověstný vlásek a musel se spokojit s nálepkou druhého člověka ve vesmíru. A byť mu jeho suborbitální skok přinesl nakrátko slávu a proslulost, mise jeho následovníků jej do značné míry zastínily. Jaká byla cesta k prvnímu letu Američana do vesmíru? Jak probíhal let samotný? A jaké byly další osudy Alana Sheparda? O tom pojednává tato přednáška.
Ondřej Šamárek se narodil v Opavě, kde dosud žije a pracuje jako pedagog. Od dětství je fascinován kosmonautikou, zabývá se zejména historií pilotovaných letů. V roce 2012 začal publikovat na webu Kosmonautix.cz. Jeho články se objevily také na portále OSEL.cz. Mezi jeho další koníčky patří hudba, letectví a historie.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=6fSxi384V-0
7.7.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Hrubeckého na téma Bránili jsme republiku…i když žila už jen v nás
Přednášku o bojích československé branné moci a Stráže obrany státu s maďarskou armádou a teroristy prosloví Mgr. Jan Hrubecký, člen Československé obce legionářské – jednoty Hradec Králové, vedoucí Muzea války 1866. Přednáška čerpá z expedice ČSOL z roku 2019 po místech bojů, které se odehrály v říjnu a listopadu 1938 a v lednu a březnu 1939 během maďarské anexe a invaze na Podkarpatskou Rus.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=nMZunjQ9U3I
15.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Podolského na téma Podivuhodný příběh J. C. Maxwella
Před 190 lety se narodil jeden z největších teoretických fyziků James Clerk Maxwell. Připomeneme si jeho pozoruhodný životní osud, největší objevy, které doslova změnily chod světa, i odkaz pro následovníky, včetně Alberta Einsteina.
Jiří Podolský vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde od té doby nepřetržitě působí, nyní jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a kvadratickou gravitací, zejména řešeními Einsteinových rovnic, teorií gravitačních vln v kosmologii a modely černých děr. Publikoval více než 100 původních prací a je spoluautorem dvou vědeckých monografií. Kromě výzkumu a výuky se dlouhodobě věnuje popularizaci. Přeložil 16 knih, pořádá přednášky pro středoškoláky a veřejnost. Několik desítek jeho přednášek lze shlédnout na YouTube na dokumentárním kanále LLionTV.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=O7LGSXOsp2Y
25.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Stehlíka na téma Komunismus mezi ideou a realitou – Československo 1921-1989
Komunismus se stal v naší paměti pojmem spojeným s konkrétní diktaturou mezi léty 1948-1989. Jaké byly myšlenky a vývoj před komunistickým převzetím moci? Jakou roli hrála ve vývoji československé komunistické strany Moskva? Jak se lišily dekády samostatného vývoje Československa pod komunistickou vládou? Přednáška se zaměří i na konkrétní osobnosti, rozdíly mezi Čechy a Slováky nebo aktuální diskusi nad charakterem komunistické nadvlády před rokem 1989.
Michal Stehlík (*1976) je český historik a slovakista. Pracuje jako náměstek ředitele v Národním muzeu a jako profesor na Filozofické fakultě UK, kde byl i děkanem. Působil také jako předseda Rady Českého rozhlasu.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=NOQIa_fCHcc
27.4.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Renaty Landgráfové na téma Záhady textů v hrobce kněze lufay v Abúsíru
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=5f3P749DYMc