První republiku jsme si zvykli vnímat jako „ostrov demokracie“ ve střední Evropě. Ale i zde měl volební proces značná omezení. Navíc každé volební klání, k němuž tu v meziválečném dvacetiletí došlo, mělo svá zásadní témata, která dopadala na celou společnost a polarizovala ji podle leckdy nečekaných linií. Tématem přednášky tak budou prvorepublikové volby nejen z hlediska jejich průběhu a výsledků, ale zmíněny budou i limity tehdejšího demokratického procesu a aféry ovlivňující jejich důvěryhodnost.
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.
Keď sa dnes spýtate bežných ľudí, ako vyzeral, alebo čo si predstavia pod pojmom „rímsky vojak“ zistíte, že ich odpovede budú pozoruhodne jednotné, a budú korešpondovať z väčšej časti s obrazom vo filmových predlohách. Tieto predlohy, v rôzne nízkej miere, korešpondujú s podobou armády v úzkom období rímskych dejín, a to s úplným záverom republiky a nasledujúcim obdobím včasného principátu. Tieto predstavy môžu vyvolávať dojem stability a ustálenosti rímskej armády. Tento dojem je však veľmi mylný. Cieľom prednášky je stručne, ale výstižne predstaviť rímsku armádu ako neskutočne dynamickú entitu, ktorá naprieč dlhými dejinami Rímskej ríše menila svoju podobu pod vplyvmi nie len politickými, ale hlavne sociálnymi, ekonomickými, a ktorá bola vždy verným odrazom nie len rímskej spoločnosti, ale aj nepriateľov Ríma, proti ktorým ríšu bránila, alebo ktorých územie pre jej slávu obsadzovala. Vychádzať budem pri tom z písomných a archeologických prameňov, ale aj z motívov a vyobrazení na monumentálnej architektúre.
Biografie má zejména v historii vědy mizernou pověst. Je skutečně zasloužená? Patří biografie do vědy nebo spíš mezi literární žánry? A jaké podoby může mít?
Staroegyptská metalurgie patří k méně probádaným oblastem egyptologického výzkumu. Posuny v analytických archeometalurgických metodách umožnily až v posledních desetiletích lépe popsat chemické a fyzikální vlastnosti artefaktů. Pořád je co objevovat, i když v hlavních rysech víme, jak se s kovy, zejména mědí, ve starém Egyptě pracovalo. Dnes lépe rozumíme praktickým vlastnostem staroegyptských nástrojů, zbraní, a dalších kovových výrobků a současné poznatky zpřístupníme v naší přednášce. Dále přiblížíme výsledky interdisciplinárního projektu zaměřeného na analýzu vybraného souboru předmětů z lokalit starověkého Egypta a Núbie, které se nacházejí ve sbírkách Ägyptisches Museum der Universität Leipzig v Německu. Je to jedno z nejdůležitějších muzeí se staroegyptskými artefakty v Evropě. Obsahuje velkou kolekci kovových artefaktů, včetně předmětů z německých výzkumů v Abúsíru, který je v současnosti koncesí Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě. Na projektu spolupracovali egyptolog Martin Odler, archeometalurg Jiří Kmošek a další badatelé.
Martin Odler vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, dvouoborové magisterské studium egyptologie a klasické archeologie, a doktorské studium egyptologie na téže fakultě. Zabývá se materiální kulturou, především měděnými artefakty. Také se věnuje reflexi starověkého Egypta ve slovenské kultuře.Od roku 2009 se účastní expedic do Abúsíru, od roku 2011 i do Súdánu. Kromě severovýchodní Afriky má archeologickou praxi z výzkumů a dokumentace v Uzbekistánu, České a Slovenské republice.Je správcem webu ČEgÚ FF UK, založil a spravuje facebookovou stránku ústavu a youtube kanál ústavu. Je členem správní rady slovenské Nadace Aigyptos, členem Historical Metallurgy Society (Velká Británie), Society for Archaeological Sciences (USA) a Slovenské orientalistické společnosti.Spolu s medievistkou Evinou Steinovou přeložili do slovenštiny Leidenský manifest statistického hodnocení vědeckého výzkumu a je také jedním ze čtyř spoluautorů slovenského překladu Sanfranciské deklarace hodnocení vědeckého výzkumu.
Po vypuštění první umělé družice Země bylo evidentní, kam budou směřovat snahy Sovětského svazu i Spojených států. Člověk ve vesmíru – to byl jednoznačný směr, kterým se obě velmoci vydaly. Jak z historie víme, závod o vyslání prvního člověka za hranice atmosféry vyhrál opět Sovětský svaz. Jen nemnoho lidí však tuší, že prvenství mohlo připadnout Američanovi jménem Alan Shepard. Uniklo mu však o pověstný vlásek a musel se spokojit s nálepkou druhého člověka ve vesmíru. A byť mu jeho suborbitální skok přinesl nakrátko slávu a proslulost, mise jeho následovníků jej do značné míry zastínily. Jaká byla cesta k prvnímu letu Američana do vesmíru? Jak probíhal let samotný? A jaké byly další osudy Alana Sheparda? O tom pojednává tato přednáška.
Ondřej Šamárek se narodil v Opavě, kde dosud žije a pracuje jako pedagog. Od dětství je fascinován kosmonautikou, zabývá se zejména historií pilotovaných letů. V roce 2012 začal publikovat na webu Kosmonautix.cz. Jeho články se objevily také na portále OSEL.cz. Mezi jeho další koníčky patří hudba, letectví a historie.
Přednášku o bojích československé branné moci a Stráže obrany státu s maďarskou armádou a teroristy prosloví Mgr. Jan Hrubecký, člen Československé obce legionářské – jednoty Hradec Králové, vedoucí Muzea války 1866. Přednáška čerpá z expedice ČSOL z roku 2019 po místech bojů, které se odehrály v říjnu a listopadu 1938 a v lednu a březnu 1939 během maďarské anexe a invaze na Podkarpatskou Rus.
Před 190 lety se narodil jeden z největších teoretických fyziků James Clerk Maxwell. Připomeneme si jeho pozoruhodný životní osud, největší objevy, které doslova změnily chod světa, i odkaz pro následovníky, včetně Alberta Einsteina.
Jiří Podolský vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde od té doby nepřetržitě působí, nyní jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a kvadratickou gravitací, zejména řešeními Einsteinových rovnic, teorií gravitačních vln v kosmologii a modely černých děr. Publikoval více než 100 původních prací a je spoluautorem dvou vědeckých monografií. Kromě výzkumu a výuky se dlouhodobě věnuje popularizaci. Přeložil 16 knih, pořádá přednášky pro středoškoláky a veřejnost. Několik desítek jeho přednášek lze shlédnout na YouTube na dokumentárním kanále LLionTV.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=O7LGSXOsp2Y
Komunismus se stal v naší paměti pojmem spojeným s konkrétní diktaturou mezi léty 1948-1989. Jaké byly myšlenky a vývoj před komunistickým převzetím moci? Jakou roli hrála ve vývoji československé komunistické strany Moskva? Jak se lišily dekády samostatného vývoje Československa pod komunistickou vládou? Přednáška se zaměří i na konkrétní osobnosti, rozdíly mezi Čechy a Slováky nebo aktuální diskusi nad charakterem komunistické nadvlády před rokem 1989.
Michal Stehlík (*1976) je český historik a slovakista. Pracuje jako náměstek ředitele v Národním muzeu a jako profesor na Filozofické fakultě UK, kde byl i děkanem. Působil také jako předseda Rady Českého rozhlasu.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=NOQIa_fCHcc
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 16. února v 17 hodin
na přednášku Jaromíra Beneše na téma Změny sídelní struktury a otázky kontinuity
obyvatel na území Čech v době poledové: pohled soudobé archeologie a biologie
Otázka původu obyvatelstva Čech je dosud silně ovlivněna národní mytologií. Ta v sobě může skrývat vzdálený odraz vývoje lokální lidské populace. Poslední desetiletí přineslo v archeologii řadu nových dokladů o dynamice sídelních procesů od konce doby ledové do raného novověku. Tyto poznatky ukazují jak na pestrost lidských populací, ale i na dlouhodobý souběh různých ekonomických strategií. Genetická mapa pak ukazuje starobylost populací, ale i efekt tavícího kotle, kterým česká kotlina vždy byla a je.
Jaromír Beneš (*1958) vystudoval archeologii na FF UK Praha a botaniku na PřF JU v Českých Budějovicích, kde vede Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie. Zabývá se problematikou počátků zemědělství a historickou archeobotanikou. Vedl výzkumy neolitu v České republice, na zahraničních expedicích a výzkumech v Egyptě a v Itálii poskytuje archeobotanickou podporu. Autor knihy více jak jedno sta odborných studií, několika odborných i populárních knih.
