Historie

21.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Robina Kopeckého na téma AI a etika – morální asymetrie mezi člověkem a AI

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška se věnuje morální asymetrii v hodnocení rozhodnutí lidských a umělých aktérů (robotů, autonomních vozidel či AI), zejména v situacích ohrožení života. Výzkumy naznačují, že roboti bývají veřejností posuzováni přísněji než lidští aktéři, obzvlášť pokud jejich rozhodnutí odporují převládajícím morálním intuicím. Klíčovými faktory hodnocení jsou například složitost systému, schopnost komunikace či míra vnímané autonomie. Porozumění těmto mechanismům je zásadní pro tvorbu etických a právních pravidel, která budou řídit vývoj a nasazení umělé inteligence v praxi.

7.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Renaty Landgráfové na téma Podsvětní policie boha mrtvých: ochranní bohové a démoni v šachtových hrobkách v Abúsíru

Posted on by Vítězslav Škorpík

Zemřelý se ve starověkém Egyptě identifikoval s bohem mrtvých Usirem – mýtickým králem z pradávných dob, jehož zavraždil a na kusy rozsekal jeho vlastní bratr Sutech, aby ho poté jeho sestra a manželka Eset posbírala, znovu zcelila, posmrtně s ním zplodila syna a oživila pro vládu v podsvětí. S každou mumifikací se celý tento příběh odehrával nanovo, každá balzamovaná část těla byla rituálně navracena zemřelému a noc po ukončení mumifikace, kdy nehybné mrtvé tělo čekalo na pohřeb, představovala obzvláště nebezpečné období, kdy bylo tělo ohrožováno všemožnými nepřátelskými silami v čele se Sutechem. K ochraně těla sloužil rituál noční vigilie, během nějž byli vzývání různí ochranní bohové či démoni. Ti byli rovněž zvěčňováni v pohřebních komorách poblíž mumie zemřelého, kde ji měli chránit po celou věčnost. Přednáška se zaměří nejen na tato božstva a démony, ale i další ochránce tak, jak se s nimi setkáváme v abúsírských šachtových hrobkách Sajsko-perské doby.
Renata Landgráfová se zaměřuje zejména na staroegyptský jazyk a náboženské texty prvního tisíciletí př. n. l. Je autorkou řady odborných článků a monografií včetně první české učebnice klasické egyptštiny nebo překladu milostných písní starého Egypta. V roce 2023 se jako první žena stala ředitelkou Českého egyptologického ústavu FF UK.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1132607775338890
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=T09KTQ58xLc
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

13.12.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Hyklové na téma Astronomie od Stonehenge k Ptolemaiovi

Posted on by Vítězslav Škorpík

Blíží se zimní slunovrat. Ačkoliv dnes máme k dispozici umělé osvětlení a topení, stále vnímáme, jak se dny zkracují. Jak toto období prožívali naši předkové? Jak viděli nebe nad sebou? Kdy a jak začali zkoumat jeho zákonitosti? Jak ovlivnilo jejich kulturu a každodenní život? Vydejte se s námi na cestu do fascinujícího světa pravěké a starověké astronomie! Prozkoumáme její dávnou historii – od prvních pozorování nebeských těles až po složité kosmologické modely.
Petra Hyklová (*1984) je postdoktorandkou na Filozofickém ústavu Akademie věd. Zabývá se novodobou historií přírodních věd, zejména astronomií. Vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK a popularizuje historii vědy a techniky, fyziku a ekologii pro školy i veřejnost.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1068018961740652/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=DFHhO4V_fiY
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.12.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Drahomíra Suchánka na téma První křesťané a hledání náboženské identity – vývoj křesťanství v 1. století a jeho reflexe

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška představuje vývoj křesťanství v prvních desetiletích jeho existence. Poukazuje na hlavní příčiny a okolnosti konfliktu s většinou židovské společnosti a utváření vlastní identity prvních vyznavačů Ježíše z Nazareta. Dotýká se personální a organizační podoby raných křesťanských komunit, složitého vymezování vztahu k okolnímu světu a celkového kontextu utváření myšlenkových základů křesťanského náboženství.
Drahomír Suchánek (*1972 v Brně) vystudoval dějiny mezinárodních vztahů a světové politiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a katolickou teologii na Katolické teologické fakultě téže univerzity. V současné době působí jako odborný asistent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Soustřeďuje se na problematiku církevních a středověkých dějin a svoji badatelskou činnost zaměřuje na obor papežských dějin a vztahů mezi duchovní a světskou mocí. Je autorem monografi í Imperium et sacerdotium: říšská církev na přelomu prvního a druhého století (2011), Ius exclusivae: právo exklusivity při papežských volbách (2012) a řady odborných studií k tématu církevních dějin.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

15.11.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Oldřicha Tůmy na téma Co víme a co si pamatujeme: Listopad 1989 po 35 letech

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška nabídne připomenutí, přezkoumání a verifikaci alternativních výkladů toho, co se skutečně stalo 17. listopadu 1989. Pokusí se odkrýt a vysvětlit, proč se takové výklady vždy – i po tolika letech – znovu objevují. Především se pokusí zrekonstruovat, co o událostech 17. listopadu skutečně víme a jak jim (především zasazením do širšího věcného a časového kontextu) porozumět.
Oldřich Tůma se věnuje soudobým dějinám: dějinám Československa po roce 1945, dějinám studené války. Jeho původní badatelské zaměření se týkalo středověkých a byzantských dějin.
Po maturitě (1969) studoval historii a filozofii na FFUK. V roce 1975 byl z politických důvodů ze studia vyloučen. Studium dokončil dálkově (1980; PhDr. 1982). PhD. na FSVUK 2007.
Po vyloučení ze studia pracoval v různých neakademických zaměstnáních (dělník, pomocný vychovatel, archivář). Zároveň se věnoval bádání v oboru byzantských dějin, příležitostně publikoval v zahraničních i domácích časopisech. V roce 1989 nastoupil na plný úvazek do tehdejšího Ústavu klasických studií ČSAV, s jehož byzantologickým oddělením spolupracoval již dříve (např. inkognito v redakci časopisu Byzantinoslavica). V roce 1992, resp. 1993 po návratu ze studijního pobytu v National Humanities Center v Research Triangle Park v severní Karolině přešel do Ústavu pro soudobé dějiny, v letech 1998-2017 byl jeho ředitelem.
Oldřich Tůma byl nebo je členem domácích i zahraničních vědeckých orgánů. Mezi jiným: členem oborových rad postgraduálního studia na FSVUK či FFP Slezské univerzity; členem redakční rady časopisů Soudobé dějiny, Journal of Cold War History, Jahrbuch für historische Kommunisforschung; členem vědecké rady European Network Remembrance and Solidarity či Hannah Arendt Institut für Totalitarismusforschung na TU v Drážďanech. Členem Vědecké rady AV ČR je od roku 2017.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/520483237452066/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=lTKuUnl-Ok8
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Markéty Křížové na téma Pracovní cesty Čechů a Moravanů do Ameriky na přelomu 19. a 20. století

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška má ambici rozšířit tradiční obraz migrací, dosud soustředěný především na vystěhovalectví trvalé. Ale pohyby mezi starým a novým světem byly mnohem rozmanitější, už proto, že od poloviny 19. století zrychlování a zlevňování dálkové přepravy nejen usnadnilo cestu za oceán, ale také návrat do vlasti. Otevřela se tak možnost opakovaných – a to jak několikaletých, tak sezónních – pracovních výjezdů. Přednáška nejen nabídne pohled do života těchto krátkodobých migrantů, ale také vysvětlí, jak jejich odchody a návraty ovlivňovaly jejich rodiny, domovské komunity a celé prostředí českých zemí.
Markéta Křížová (*1974) vystudovala etnologii a historii na FF UK, působí jako profesorka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK. Zabývá se původními kulturami Nového světa, koloniálními dějinami Ameriky, dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama a evropskou vědu a také dějinami vztahů střední Evropy a amerického kontinentu. Vydala odborné monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území), Otroctví v Novém světě v 16.-19. století (2013), s Monikou Brenišínovou soubornou publikaci Dějiny umění Latinské Ameriky (2018) a k tématu migrací knihu Za velkou louži: Vzpomínky moravského dělníka Matěje Poláčka na Afriku a Jižní Ameriku (2017).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1526601667984188/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=U9uDXch_w1c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

7.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Myšlení a etika starověkého člověka

Posted on by Vítězslav Škorpík

Představy o jednotě kosmu, ovlivňování řádu, zlatém věku a sakrální moci, role spravedlnosti a správného jednání jako prvky, které udržují řád světa, bezpráví a křivdy jako ohrožení řádu a možný návrat světa do stavu chaosu; smysl státu a práva, povinnosti vlád. Transformace představy jednoty kosmu z mytologického do filozofického myšlení. Vztah starověkých lidí k přírodě (Matka Země, zvířata). Jaká je souvislost mezi jednáním člověka a jeho obživou? Jak zbohatnout, k čemu je bohatství, co s chudými a postiženými?
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.