Geologie

26.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Gabzdyla na téma Měsíc plný otazníků

Posted on by Vítězslav Škorpík

Odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě našeho Měsíce, o kterém ještě zdaleka nevíme vše. Jeho výzkum v posledních letech ukázal, že náš nejbližší kosmický soused je mnohem komplikovanějším a zajímavějším tělesem, než jsme si doposud mysleli.
Pavel Gabzdyl (* 1974) pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium (např. Extrémní vesmír, Kde se vzalo Brno?, Měsíční podvod?). V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo (43 971) Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1017945649706362/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=dm5Ws5yw3Rw
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

26.4.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Hany Čížkové na téma Země jako tepelný stroj – modely proudění v zemském plášti a jádře

Posted on by Vítězslav Škorpík

Země od počátku své existence chladne – zbavuje se tepla, které získala při akreci i tepla, které v jejím plášti stále vzniká díky rozpadu radioaktivních prvků. Energie uvolňovaná při chladnutí pohání tečení v kapalném vnějším jádře a také velmi pomalé proudění vysokoviskozního zemského pláště. Tečení v plášti je zodpovědné za deskové pohyby a tedy přeneseně i za s nimi související zemětřesnou a vulkanickou činnost. Tečení v jádře je klíčové pro buzení zemského magnetického pole. V přednášce stručně osvětlíme, jak konvektivní chladnutí Země zkoumáme pomocí počítačových modelů.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek se krátce před pátou setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/451455847258171/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=_rRHWXGDqB4
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Špačka na téma Proč je Venuše žlutá a jak najít život na Marsu před příletem prvních astronautů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Carl Sagan poposal barvu Venuše jako „světle citronově žlutou“. Přestože se spekulace o Venušině citrónové barvě v odborné literatuře objevují již od roku 1926, dodnes zůstává barva mraků kyseliny sírové nad Venuší nevyřešenou záhadou. Žádná z hypotéz představených během posledních sta let nebyla přijata jako uspokojivé vysvětlení. Já jsem byl najat skupinou z MIT, abych jim pomohl tuto záhadu vyřešit. Můj návrh podložený laboratorními pozorováními ukazuje, že zbarvení mraků Venuše může být způsobeno směsí organických látek.
Tato hypotéza bude v roce 2025 testována během první soukromé interplanetární mise. Raketa Electron společnosti Rocket Lab doručí sondu, která bude během sestupu atmosférou Venuše měřit fluorescenci oblačných kapének. Pokud je žlutavé zbarvení oblak Venuše způsobeno organickými látkami, které předvídá moje hypotéza, měli bychom pozorovat jejich charakteristickou fluorescenci.
Mars
Přestože se astrobiologové shodují na tom, že život na Marsu asi spíše je, a jeho nalezení se považuje za jeden z hlavních cílů výzkumu Marsu, žádná vládní organizace v současné době po životě na Marsu nepátrá. Co více, žádná vládní organizace po něm v dohledné době pátrat ani neplánuje a to i přes to, že USA, Čína a SpaceX mají v plánu vyslat lidi na Mars již během třicátých let.
V přednášce představím mezinárodní projekt ALFA Mars (alfamars.org), jehož cílem je najít život na Marsu ještě před příletem prvních astronautů.
Jan Špaček
Firebird Biomolecular Sciences, LLC, 13709 Progress Blvd N134, Alachua, FL 32615,
Foundation for Applied Molecular Evolution, FfAME.org 13709 Progress Blvd., Alachua, FL 32615
ALFA Mars, alfamars.org
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

11.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Brože na téma Co odhalila mise InSight o nitru Marsu?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Nástup kosmického věku nám umožnil spatřit, jak Mars vypadá na povrchu. Našli jsme svět, jehož tvář byla utvářena řadou procesů spjatých se sopečnou činností, přítomností kapalné vody i ledu, srážkami těles, erozí i tektonickými procesy. Co před námi ale zůstalo skryto bylo to, jak Mars vypadá uvnitř. Je jeho vnitřní stavba podobná Zemi nebo se liší? A pokud se liší, tak jak? K nalezení odpovědí byla k Marsu vyslána sonda InSight, která na povrch umístila seismometr a tepelnou sondu. Tedy zařízení umožňující nám pod povrch planety nahlédnout. V rámci přednášky se podíváme na osud této sondy i si přiblížíme hlavní vědecké objevy, které nám sonda umožnila udělat.
Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

27.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 27. října v 17 hodin
na přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši
Planeta Venuše je třetím nejjasnějším objektem noční oblohy, který od nepaměti přitahoval lidskou pozornost. Nicméně až do první poloviny 60. let 20. století jsme o tomto světě příliš nevěděli. Celou planetu totiž obklopuje hustá atmosféra s mračny zcela zahalujícími povrch. Dlouho jsme tak netušili, jak povrch Venuše vypadá – že se jedná o svět vytvořený v geologicky relativně nedávné minulosti bouřlivými epizodami sopečné činnosti celoplanetárního rozsahu. A bude to právě sopečná činnost a její záznam na povrchu Venuše, se kterou se v rámci přednášky seznámíme.
Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=cYBwYQROQsg&authuser=0
Nabídka online přednášek na listopad 2020 je ke stažení zde.

6.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.

Posted on by prokop.alex

 

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 6. října v 17 hodin

na přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.

Nedávný objev fosfanu na Venuši po období relativního nezájmu opět rozvířil debaty o možnostech života na Venuši a minulosti této „sestry Země“. Ta nám totiž zatím zůstává skrytá. Proč se navzdory podobné velikosti a složení tolik liší od Země – může za to čistě jen vyšší oslunění? Jak dlouho si Venuše zachovala kapalné vodní oceány, pokud je vůbec někdy měla? Co nám může říci o budoucím osudu Země? A především – jak je to s tou šancí na život na Venuši?

Julie Nováková (* 1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu Základy astrobiologie a organizaci Semináře z astrobiologie (PřF UK). Její popularizační články se objevily mj. ve Vesmíru či Astropisu, přednášela na AFO, Science Café, Café Nobel a dalších cyklech a festivalech. Je členkou Evropského astrobiologického institutu (EAI), kde se podílí zejména na popularizaci vědy. Na jaře 2020 vydala v angličtině antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář s titulem Strangest of All. Jakožto vzdělávací projekt je kniha volně dostupná na webu EAI a editorky.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=H0TW–_adk4

Odkaz na záznam zde: