V úvodu bude popsán současný obraz spektra známých elementárních částic s nezbytným komentářem o jeho historickém vývoji. Hlavní část přednášky se věnuje postupné konstrukci současného standardního modelu (SM) elektroslabých interakcí. Historicky se přitom vychází z kvantové elektrodynamiky a původní Fermiho teorie slabých interakcí. Stručně je popsána technika Feynmanových diagramů, která je velmi užitečná pro pochopení struktury SM a relevantních interakcí. V rámci tohoto popularizujícího přehledu bude matematický aparát omezen na minimum.

Jiří Hořejší absolvoval Matematicko-fyzikálnı́ fakultu Univerzity Karlovy v roce 1974. Od roku 1998 je na této fakultě profesorem teoretické částicové fyziky a v letech 1999–2009 zde byl ředitelem Ústavu částicové a jaderné fyziky. Dlouhodobě přednáší kvantovou teorii pole a teorii elektroslabých interakcí a během své vědecké profesní dráhy se zabýval řadou různých témat z oblasti teoretické jaderné fyziky, kvantové teorie a teorie elementárních částic. Kromě několika desítek článků v mezinárodních vědeckých časopisech publikoval také dvě odborné knihy o standardním modelu slabých interakcí.

Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3718189831824757

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=mpcJTgQy28E

CERN je v současné době největší a nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky. Díky urychlovači LHC, který je naprosto unikátním zařízením, lze v CERNu studovat hmotu s nejvyšším lidmi dosaženým prostorovým rozlišením! V přednášce Vám představíme, jaké jsou nejmenší známé stavební kameny hmoty, jak spolu interagují a jak CERN jejich chování studuje. Dotkneme se také několika pozoruhodných otázek, které dosud zůstávají nezodpovězené a kterými se CERN intenzivně zabývá.

Vojtěch Pleskot pracuje na Univerzitě Karlově jako vědecký pracovník v oboru částicová fyzika. Má rád elementární částice, CERN, experiment ATLAS, rodinu, jablka, zmrzlinu, koláče, úžasné světy vysokých rychlostí a malých rozměrů, kočky, které jsou živé i mrtvé, zahradničení, včelaření a spoustu dalších věcí.

Daniel Scheirich získal doktorát na University of Michigan v USA. Během studia strávil čtyři roky v CERNu uprostřed vzrušujícího období, kdy byl spuštěn největší urychlovač na světě LHC. V současné době žije v Praze se svou ženou Radkou, synem Martinem a dcerou Petrou. Pracuje jako fyzik a učitel na Univerzitě Karlově.

Daniel rád kreslí a tuto dovednost používá i při svých přednáškách a dalších popularizačních aktivitách.

Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/348416988260829/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=H6uVe4X0WTY

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Detekce kosmického záření ultravysokých energií představuje velkou výzvu i po desítkách let jeho výzkumu. Nejsou známy vesmírné zdroje ani mechanismus urychlování, není jisté, o jaký typ částice se jedná a četnost jejich výskytu je nesmírně nízká. Podíváme se na úskalí, která jsou spojena s různými metodami detekce používanými v minulosti a současnosti, a na jaká nová zařízení se můžeme těšit v budoucnu.

Martina Boháčová (*1971) vystudovala částicovou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i. se zabývá výzkumem kosmického záření extrémně vysokých energií. Ve své doktorské práci se věnovala detailnímu popisu fluorescence vzduchu, která hraje klíčovou roli v určení energie kosmických částic. Touto problematikou se následně zabývala také na Univerzitě v Chicagu. V současné době je členkou vědeckého týmu Observatoře Pierra Augera v Argentině a aktivně se podílí na připravovaném rozšíření a modernizaci tohoto vědeckého zařízení. Martina Boháčová je spoluautorkou více než 90 publikací v recenzovaných časopisech.

Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3333361566963027/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=zG4TkRLbhbE

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/