Ekologie

31.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miloslava Jirků na téma Návrat velkých kopytníků v malém Česku

Posted on by Vítězslav Škorpík

Reintrodukce vyhubených, ekologicky klíčových velkých herbivorů za účelem obnovení zaniklých ekologických interakcí a přirozených disturbancí je nazýváno trofický rewilding. Základním principem je „top-down“ regulace trofických kaskád v měřítku větších krajinných celků. Výsledkem jsou samoregulující, druhově a strukturně rozmanité ekosystémy odolné vůči různým typům stresu. V neposlední řadě je přirozená pastva přírodě nejbližším možným nástrojem péče o krajinu, který je navíc řádově levnější než konvenční technické postupy. Jak se tento stále nový způsob ochrany přírody daří uplatnit v Česku?
Miloslav Jirků. Na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích se zabývá parazity volně žijících zvířat, zejména poikilotermích obratlovců. Po různu v Česku se pak ve spolupráci s řadou organizací i soukromníků zabývá managementem krajiny metodou tzv. přirozené pastvy velkých kopytníků.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/909824277965844/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=yyMFAwNN_fg

17.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Stanislava Lhoty na téma Nerovný boj o prostor – soužití lidí a ostatních primátů na indonéském souostroví

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přežití našich nejbližších příbuzných, ostatních primátů, je dnes v lidských rukou. Podaří se zachránit zbývající populace orangutanů díky novým finančním incentivům, nebo spíše díky prohloubení zájmu o tvory, kteří se nám tolik podobají? Dovedou se poloopice outloni přizpůsobit životu v krajině, kterou člověk od základu přetvořil pro naplnění vlastních potřeb? A dokážeme se my, obyvatelé rozvinutého světa, uskromnit natolik, aby naše každodenní spotřeba nevedla k zániku jiných druhů primátů na druhém konci planety?
Stanislav Lhota pracuje jako výzkumný pracovník pro Českou zemědělskou univerzitu v Praze a pro ZOO Ústí nad Labem. Jeho předchozí práce zahrnovala terénní výzkum opic hulmanů posvátných v Indii a nočních lemurů ksukolů ocasatých na Madagaskaru. Od roku 2005 pracuje především v Indonésii, se zaměřením na ochranu opic kahau nosatých a jejich přirozeného prostředí, tedy především pobřežních mangrovových lesů. Jeho aktivity můžete sledovat mj. na stránkách ochranářského projektu Pesisir Balikpapan, zaštiťovaného ústeckou zoologickou zahradou. Dlouhodobě se zapojuje do kampaně proti neudržitelné produkci a spotřebě palmového oleje. Je členem odborné komise pro primáty při IUCN – Mezinárodním svazu ochrany přírody.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

12.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Luláka na téma Ohrožená Antarktida

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce se společně podíváme na americký výzkum, který se věnuje Suchým údolím v Antarktidě, jedněm z nejnehostinnějších a zároveň nejchráněnějších oblastí na planetě Zemi. Představíme si, jak se na Antarktidě pracuje, žije a co se dělá pro její ochranu.
Martin Lulák je student doktorského programu fyzické geografie na Masarykově universitě v Brně. Zabývá se paleoekologií centrálních Špicberk. Od roku 2015 se zúčastnil šesti vědeckých expedic do Arktidy a dvou na Antarktidu. V současné době působí v redakci vědy ČT24 jako redaktor.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/446635011532913
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=nPOrJFM-NHg
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Omlouváme se, Původně avizovaný Jiří Kacetl se musel ze zdravotních důvodů omluvit. Pokusíme se s ním domluvit náhradní termín, abyste o přednášku nepřišli.

3.11.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Škorpíka na téma Vývoj krajiny Podyjí v postglaciálu

Posted on by Vítězslav Škorpík

S rostoucím poznáním v oblasti paleoekologických disciplín, archeologie a mnoha dalších souvisejících oborů se dozvídáme stále více o vývoji přírody a lidského osídlení v minulých časech. Na příkladu jihozápadního cípu Moravy, který můžeme označit jako Podyjí, se podíváme na některé konkrétní souvislosti vývoje přírody a krajiny v minulosti.
Martin Škorpík – 1983-87 pracovník Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde se podílel na výzkumu zeleně v zemědělské krajině. 1987-91: odborný referent pro zemědělství a zoologii na Správě CHKO Podyjí ve Znojmě. 1991-2003: náměstek ředitele Správy Národního parku Podyjí pro ochranu přírody, nyní vedoucí oddělení speciální ochrany přírody v téže organizaci. Zabývá se aplikovanou ekologií v oblasti biotopové a druhové péče a ochranářskou entomologií. Amatérsky se zabývá studiem brouků z čeledi krascovití.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2116147315391617/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=V5W1dtZz-1Y
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

18.11.2022 Pátečníci z technecia uvádějí přednášku Davida Storcha na téma Krize biodiverzity a šesté masové vymírání

Posted on by Vítězslav Škorpík

Už dlouho se mluví o krizi biodiverzity a o tom, že žijeme v době šestého masového vymírání. Řada současných studií ale ukazuje mnohem barvitější obrázek toho, co se kolem nás skutečně děje. Vstupujeme do třetí fáze antropocénu, charakterizované spíše než mizením přírody dramatickou proměnou ekologických interakcí a novými ekologickými i evolučními procesy. Role člověka na planetě se proměňuje a důsledky toho jsou často netriviální a neočekávané.
David Storch vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Sedláčka na téma Vidět hořet Říp a zemřít – Ekologie ohně v ČR

Posted on by Vítězslav Škorpík

Oheň je přirozenou součástí vývoje a fungování mnoha původních ekosystémů. Recentní paleoekologické studie dokazují, že v minulých tisíciletích ve střední Evropě hořelo poměrně často.
Požáry tak významně ovlivňovaly podobu řady biotopů, udržovaly bezlesí a byly běžnou součástí lesní dynamiky. V průběhu posledních staletí jsme však oheň z naší krajiny efektivně vytěsnili. Hlavní událostí tohoto léta byl rozsáhlý požár v NP České Švýcarsko, který rozvířil debatu o dopadu požárů na přírodu a hrozbě podobných událostí v budoucnosti. Cílem přednášky je pospojovat všechny tyto souvislosti, uchopit oheň jako obrovskou příležitost pro budoucí přirozený vývoj našich ekosystémů a nabídnout řešení do budoucna včetně preventivních opatření i cíleného využívání ohně v krajině.
Ondřej Sedláček (*1977) vystudoval zoologii na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od dob studií pak působí na katedře ekologie stejné fakulty. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. U nás se věnuje praktické ochraně přírody se zaměřením na hmyz.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

5.10.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Václava Fanty na téma Metody historie výzkumu kulturní krajiny

Posted on by Vítězslav Škorpík

Historie kulturní krajiny bývá tradičně řazena do oboru historická geografie. Moderní vědecké obory (např. environmentální archeologie, geografické informační systémy) ale nabízí spoustu dalších metod a přístupů ke studiu tohoto vpravdě tradičního tématu.
Přednáška nabízí stručný úvod do tří metodických přístupů používaných ke studiu historické kulturní krajiny: historická geografie, dálkový průzkum Země a environmentální archeologie/archeobotanika. Budou diskutovány možnosti a limity jednotlivých přístupů, včetně využitelnosti pro laického uživatele.
 
Václav Fanta (*1987) vystudoval architekturu na ČVUT, doktorát získal z krajinné ekologie na ČZU. Na Fakultě životního prostředí ČZU se zabývá výzkumem dějin osídlení v environmentálním kontextu, historií krajiny a lidovou architekturou v českých vesnicích v Banátu. V létě rád chodí po horách a v zimě intenzivně bruslí.
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=Hyl8idD_tok
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1370701646683145
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
 

11.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Sam na téma O ptácích a stromech – jak spolu mluví a jak si pomáhají

Posted on by Vítězslav Škorpík

V mnohých ekosystémech spotřebuje býložravý hmyz až 70% vyprodukované rostlinné biomasy. Hmyzožraví predátoři naopak zkonzumují stovky tun hmyzu ročně, čímž udržují potravní sítě v rovnováze. Potravní sítě mezi rostlinami, hmyzem a predátory jsou navíc velmi jemně propojeny a všechny články řetězce spolu komunikují. Co se tedy stane ve chvíli kdy predátoři vymizí (nebo je pokusně vyloučíme)? Tyto otázky zkoumáme nejen v Čechách, ale i různých tropických oblastech světa. A nedržíme se jen při zemi, ale pomocí jeřábů stoupáme za hmyzem a listovím i do korun stromů.

Kateřina Sam vystudovala zoologii a biologii ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získala také doktorát v oboru ornitologie. Od roku 2017 je vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.Má za sebou stáže a výzkumné pobyty v Kodani či v Queenslandu v Austrálii a v uplynulých deseti letech strávila mnoho času v terénním výzkumu na Papui Nové Guinei. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací v impaktovaných časopisech včetně Science.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=GYdkyb-B0Dg

14.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Konvičky na téma Od motýlů k mamutům – optimistický pohled na budoucnost ochrany přírody

Posted on by Vítězslav Škorpík

Všichni víme, že vymírání hmyzu je jen jedním z apsektů Eroze biodiverzity na značné části Země. Aby byla skutečně účinná, musí ochrana hmyzu mířit na nápravu hlubších příčin Eroze, musí být systémová. Ty příčiny začínáme bezpečně znát až v posledních přibližně dvou dekádách a je poučné, jak poznání života motýlů a jiné žoužele kopírovalo, a někdy předcházelo, vývoj poznání ve „velkých“ vědách, od klimatologie a makroekologie po paleoekologii.

Martin Konvička (*1969) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Po řadě dobrodružství získal doktorský titul na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Nyní působí na Přírodovědecké fakultě JU a v oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se výukou ochrany přírody a zkoumá všechny různé aspekty života motýlů, v poslední době také v souvislosti se snahami o návrat velkých kopytníků do České republiky.

Strávil s tímto vývojem většinu dospělého života, malým dílkem jako účastník, mnohem víc jako pozorovatel. V přednášce se pokusí ukázat, že ochrana hmyzu je současně ochranou přírodních procesů, ekosystémových služeb, potravinové základny, kultury – a může být zábavná a možná i výnosná. Krom věcí, které všichni znáte, předvede i pár dosud nepublikovaných výsledků svých studentek, kterým by rád poděkoval tím, že jim přednášku věnuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI

12.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku přednášku Lukáše Čížka na téma Paradoxy ochrany hmyzu v České kotlině: Občanská věda jako nepromlčitelný zločin a další historky ze zeleného podsvětí

Posted on by prokop.alex

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 12. února v 17 hodin
na přednášku Lukáše Čížka na téma Paradoxy ochrany hmyzu v České kotlině: Občanská věda jako nepromlčitelný zločin a další historky ze zeleného podsvětí
Ohrožené druhy často zoufale potřebují naši pomoc. Snahy o jejich ochranu v České republice často ignorují základní biologické zákonitosti i zdravý rozum. Reprezentanti státní moci volí ty nejsnazší cesty, za bagatelní přestupky tvrdě stíhají jednotlivce, ale plošnou likvidaci zvláště chráněných druhů velkoryse ignorují. Pokud doma pietně uchováváte malou sbírku motýlů, které před sto lety nachytal Vás pradědeček, možná k Vám naběhnou policejní zakuklenci a skončíte za mřížemi. Pokud ale zahubíte tisíce chráněných motýlů, třeba tím, že zdevastujete podstatný kus třeba chráněné krajinné oblasti Pálava, buďte v klidu. Česká inspekce životního prostředí nehne ani brvou. Tak dnes (ne)fungují zákony a instituce, které kdysi vznikly k ochraně přírody.
Lukáš Čížek vystudoval entomologii na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Z lesů a stepí mírného pásu, kde od dětství honil brouky a hady, se přes krátkou exkurzi do ekologie mokřadů a delší exkurzi do ekologie tropických lesů dostal k ekologii a ochranářské biologii lesů a stepí mírného pásu a jejich šestinohých obyvatel. Pokouší se přispět k tomu, aby se z ochrany přírody stala racionální a efektivní činnost. Pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, přednáší na Jihočeské univerzitě a občas i jinde.