Přednáška se věnuje morální asymetrii v hodnocení rozhodnutí lidských a umělých aktérů (robotů, autonomních vozidel či AI), zejména v situacích ohrožení života. Výzkumy naznačují, že roboti bývají veřejností posuzováni přísněji než lidští aktéři, obzvlášť pokud jejich rozhodnutí odporují převládajícím morálním intuicím. Klíčovými faktory hodnocení jsou například složitost systému, schopnost komunikace či míra vnímané autonomie. Porozumění těmto mechanismům je zásadní pro tvorbu etických a právních pravidel, která budou řídit vývoj a nasazení umělé inteligence v praxi.
Author: Vítězslav Škorpík
14.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Ötzi – zdravý jako eneolitická řípa?
V září 1991 byla v Ötztalských Alpách nalezena přirozená mumie muže, který zemřel přibližně před pěti tisíci lety. Stupeň zachovalosti ostatků umožnil získat mnoho poznatků o výživě, o chorobách a také o příčině smrti jednoho muže z období eneolitu. Může, který získal několik tisíc let po smrti důvěrnou přezdívku Ötzi. Přednáška shrne dosavadní publikované poznatky o Ötziho zdravotním stavu, které byly získány opatrnou analýzou ostatků.
Jaromír Šrámek vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V současné době působí na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty, kde se zabývá kvantitativní analýzou mikroskopických změn tkání způsobených metabolickým syndromem.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1754586075111178/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=Bb1jhlL_VZ0
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
7.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Elišky Mikyskové na téma Těžké kovy a polokovy ve vodě a půdě – metody jejich odstraňování
Těžké kovy patří mezi nejvýznamnější anorganické kontaminanty, které mohou ohrožovat kvalitu vody i půdy a negativně ovlivňovat zdraví živých organismů, včetně člověka.
V přednášce si vysvětlíme, co to těžké kovy jsou, kde je najdeme v periodické tabulce prvků a uvedeme si několik příkladů. Zaměříme se na formy jejich výskytu ve vodním a půdním prostředí a na klíčové faktory, které ovlivňují jejich mobilitu a toxicitu. Ukážeme si také nejčastější zdroje kontaminace.
Druhá část přednášky bude věnována metodám odstraňování těžkých kovů z životního prostředí. Představíme si dostupné technologie a blíže se zaměříme na adsorpci a fotokatalýzu. Obě tyto metody nabízejí efektivní řešení při čištění kontaminovaných vod i půd.
Eliška Mikysková vystudovala geologii na Přírodovědecké fakultě MU a chemii a technologii anorganických materiálů na Fakultě chemicko-technologické VŠCHT. V současnosti pracuje na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde se zaměřuje na výzkum přírodních i syntetických pevných materiálů pro účely čištění vody a vzduchu.
Vědu aktivně popularizuje v rámci iniciativy Zeptej se vědce, kde se věnuje odpovědím na dotazy z oblastí geologie, geochemie, astrofyziky a fyziky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1229434124781623/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=bJem1L3E-a8
28.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Konvičky na téma Proč bychom (ne)mělx mluvit inkluzivně?
Generická maskulina jsou výrazy v mužském rodě, které jsou zamýšleny tak, aby zahrnovaly všechny adresáty, nejenom muže. Když se typicky diskutuje o tom, jestli by se mělo přidat učitelům, samozřejmě se myslí i na finanční situaci učitelek. Toto generické užití mužského rodu ale nemusí fungovat vždy. Když se vás někdo například zeptá, jakého zpěváka posloucháte nejraději, pravděpodobně se vám nejdříve vybaví mužská jména a jména zpěvaček vám na mysl vytanou až později, pokud vůbec. Tento princip ale funguje i v opačném gardu, u genericky zamýšlených výrazů v ženském rodě. Shání-li proto nějaký podnik servírku, nával potenciálních číšníků se nejspíše nedostaví. I bez těchto konkrétních problémů si ale můžeme klást principiální otázku, jestli je v pořádku, když při vyjadřování počítáme primárně s muži a ženy či nebinární osoby zohledňujeme, pokud vůbec, až v druhém či třetím sledu.
V další části své přednášky se proto zaměřím na to, jaké různé možnosti čeština k řešení těchto problému nabízí a jaké jsou jejich (ne)výhody. Obecně totiž platí, že kategorii genderu lze v jazyce buď potlačovat, nebo naopak zvýraznit. V prvním případě můžeme místo o studentech hovořit o studujících, případně používat výraz studentx. V druhém případě se nabízí tvary typu studenti a studentky nebo různé formy kombinovaných tvarů typu student*ky.
Přednáška si v žádném případě neklade za cíl kohokoliv nutit k inkluzivnímu jazyku. To, jak se kdo vyjadřuje, je ostatně výsostně individuální záležitost. Jejím cílem je ale přiblížit publiku důvody, které mnohé vedou k tomu, že se o genderově inkluzivní jazyk alespoň snaží. I když bude pozornost v prvé řadě zaměřena na situaci v češtině, pro srovnání bude brán zřetel také k situaci v jiných jazycích.
Martin Konvička (*1988) pracuje na katedře nederlandistiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Vystudoval německou a nizozemskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a obecnou jazykovědu na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zabývá se historickou jazykovědou, jazykem online komunikace a dějinami jazykovědy. Věnuje se také popularizaci lingvistiky v tištěných periodikách a na sociálních sítích.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1337304493959593/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=VmtxtHCdXs4
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
21.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Česká plodnost pod drobnohledem – Jak minulé dekády pomáhají v porozumění současnosti
Přednáška se zaměří na analýzu vývoje plodnosti v Česku od roku 1993 do současnosti a poskytne hlubší vhled do faktorů, které ovlivnily současný pokles plodnosti. Během posledních tří dekád prošla česká společnost zásadními socioekonomickými a kulturními změnami, jež formovaly reprodukční chování jednotlivců i generací.
Klíčová témata zahrnují transformaci plodnosti po roce 1989, kdy otevření hranic a nové ekonomické možnosti vedly k odkladu reprodukce. Dále bude představen vliv ekonomické krize v letech 2008–2014 na pokles plodnosti. Diskutovány budou také rozdíly mezi vývojem plodnosti v Česku a dalších evropských zemích.
Přednáška se zaměří i na pandemické a postpandemické období, které přineslo krátkodobý nárůst plodnosti, následovaný výrazným poklesem, zejména plodnosti prvního pořadí. Ukážeme, jak ekonomická nejistota a měnící se hodnoty ovlivňují rozhodnutí o reprodukci v současné době.
Cílem přednášky je nabídnout posluchačům přehled klíčových změn, poukázat na paralely mezi historickým a současným vývojem a diskutovat, jak tyto poznatky mohou pomoci lépe porozumět současným trendům plodnosti.
Jitka Slabá (Centrum pro studium plodnosti, Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova) se věnuje výzkumu reprodukčního chování s důrazem na odklad časování plodnosti v České republice. Její práce zahrnuje analýzu dat z výběrových šetření, zejména z výzkumu Současná česká rodina, a zkoumá dopady pandemie covid-19 na plodnost a demografické chování v českém prostředí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1334495731312297
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=3x8wTDpVOpk
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
14.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Jeníčka na téma Změny klimatu v horských oblastech. Bude i nadále dostatek vody?
V posledních letech často pozorujeme, že sněhu je na horách ve střední Evropě čím dál méně, udrží se po kratší dobu a také dříve taje. Stejně tak sledujeme, jak rychle ubývají horské ledovce. Nejen ty v Alpách, ale téměř všude na světě. Obojí je jedním z mnoha projevů změn klimatu, které si nejvíce spojujeme s postupným oteplováním. A to nejen v létě, kdy zažíváme stále více tropických dní, ale i v zimě, kdy naopak sledujeme, že se více srážek vyskytuje jako déšť než jako sníh. Díky tomu můžeme čelit stále větším problémům se zásobováním vodou. A pokud se k tomu přidá sucho, může být zajištění dostatku vody skutečně výzva. Jaké změny spojené s horskými oblastmi tedy pozorujeme a jaké můžeme očekávat v budoucnu? Jak moc to ovlivní další přírodní procesy a lidskou činnost a na co se připravit? A je pravda, že pokud v zimě málo sněží, může to ovlivnit dostupnost vody v létě? To vše jsou otázky, na které se pokusíme během přednášky odpovědět.
Michal Jeníček se v rámci oboru hydrologie zaměřuje na analýzu a modelování hydrologických procesů v kontextu změn klimatu a změn v krajině. Hlavní témata představují výzkum procesů akumulace a tání sněhové pokrývky a dopady změn klimatu na vodní cyklus v horských územích s významným podílem sněhového režimu odtoku.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2572381146283843/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=tUeNwwnYN3E
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
7.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Renaty Landgráfové na téma Podsvětní policie boha mrtvých: ochranní bohové a démoni v šachtových hrobkách v Abúsíru
Zemřelý se ve starověkém Egyptě identifikoval s bohem mrtvých Usirem – mýtickým králem z pradávných dob, jehož zavraždil a na kusy rozsekal jeho vlastní bratr Sutech, aby ho poté jeho sestra a manželka Eset posbírala, znovu zcelila, posmrtně s ním zplodila syna a oživila pro vládu v podsvětí. S každou mumifikací se celý tento příběh odehrával nanovo, každá balzamovaná část těla byla rituálně navracena zemřelému a noc po ukončení mumifikace, kdy nehybné mrtvé tělo čekalo na pohřeb, představovala obzvláště nebezpečné období, kdy bylo tělo ohrožováno všemožnými nepřátelskými silami v čele se Sutechem. K ochraně těla sloužil rituál noční vigilie, během nějž byli vzývání různí ochranní bohové či démoni. Ti byli rovněž zvěčňováni v pohřebních komorách poblíž mumie zemřelého, kde ji měli chránit po celou věčnost. Přednáška se zaměří nejen na tato božstva a démony, ale i další ochránce tak, jak se s nimi setkáváme v abúsírských šachtových hrobkách Sajsko-perské doby.
Renata Landgráfová se zaměřuje zejména na staroegyptský jazyk a náboženské texty prvního tisíciletí př. n. l. Je autorkou řady odborných článků a monografií včetně první české učebnice klasické egyptštiny nebo překladu milostných písní starého Egypta. V roce 2023 se jako první žena stala ředitelkou Českého egyptologického ústavu FF UK.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1132607775338890
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=T09KTQ58xLc
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
31.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miloslava Jirků na téma Návrat velkých kopytníků v malém Česku
Reintrodukce vyhubených, ekologicky klíčových velkých herbivorů za účelem obnovení zaniklých ekologických interakcí a přirozených disturbancí je nazýváno trofický rewilding. Základním principem je „top-down“ regulace trofických kaskád v měřítku větších krajinných celků. Výsledkem jsou samoregulující, druhově a strukturně rozmanité ekosystémy odolné vůči různým typům stresu. V neposlední řadě je přirozená pastva přírodě nejbližším možným nástrojem péče o krajinu, který je navíc řádově levnější než konvenční technické postupy. Jak se tento stále nový způsob ochrany přírody daří uplatnit v Česku?
Miloslav Jirků. Na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích se zabývá parazity volně žijících zvířat, zejména poikilotermích obratlovců. Po různu v Česku se pak ve spolupráci s řadou organizací i soukromníků zabývá managementem krajiny metodou tzv. přirozené pastvy velkých kopytníků.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/909824277965844/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=yyMFAwNN_fg
24.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Marie Běhounkové na téma Co víme o nitru Jupiterových měsíců
Od vulkanické aktivity na Io až po ledové povrchy Europy, Ganymedu a Callista, pod kterými se skrývají oceány, nabízí galileovské měsíce jedinečný pohled na vznik a vývoj planet i možnost existence života. V přednášce si představíme data umožňující nahlédnout pod povrch těchto měsíců. Budeme diskutovat vnitřní strukturu, procesy určující jejich vývoj, utvářející jejich nitra i povrch. Seznámíme se s pozorováními a daty, která budou sbírat nadcházející mise JUICE (ESA) a Europa Clipper (NASA).
Marie Běhounková (Matematicko-fyzikální fakulta UK) se zabývá výzkumem struktury a termálního vývoje měsíců obřích planet a terestrických exoplanet. Její práce zahrnuje studium přenosu tepla, hydrotermální aktivity a viskoelastické deformace a jejich vzájemné vazby.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1351627489588737/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=s6q0iC4PeWA
17.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Stanislava Lhoty na téma Nerovný boj o prostor – soužití lidí a ostatních primátů na indonéském souostroví
Přežití našich nejbližších příbuzných, ostatních primátů, je dnes v lidských rukou. Podaří se zachránit zbývající populace orangutanů díky novým finančním incentivům, nebo spíše díky prohloubení zájmu o tvory, kteří se nám tolik podobají? Dovedou se poloopice outloni přizpůsobit životu v krajině, kterou člověk od základu přetvořil pro naplnění vlastních potřeb? A dokážeme se my, obyvatelé rozvinutého světa, uskromnit natolik, aby naše každodenní spotřeba nevedla k zániku jiných druhů primátů na druhém konci planety?
Stanislav Lhota pracuje jako výzkumný pracovník pro Českou zemědělskou univerzitu v Praze a pro ZOO Ústí nad Labem. Jeho předchozí práce zahrnovala terénní výzkum opic hulmanů posvátných v Indii a nočních lemurů ksukolů ocasatých na Madagaskaru. Od roku 2005 pracuje především v Indonésii, se zaměřením na ochranu opic kahau nosatých a jejich přirozeného prostředí, tedy především pobřežních mangrovových lesů. Jeho aktivity můžete sledovat mj. na stránkách ochranářského projektu Pesisir Balikpapan, zaštiťovaného ústeckou zoologickou zahradou. Dlouhodobě se zapojuje do kampaně proti neudržitelné produkci a spotřebě palmového oleje. Je členem odborné komise pro primáty při IUCN – Mezinárodním svazu ochrany přírody.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?