Author: Vítězslav Škorpík

6.6.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Václavíka na téma 50 let ESA a ohlédnutí za významnými vědeckými misemi

Posted on by Vítězslav Škorpík

Aktivity Evropské kosmické agentury ESA nejsou na první pohled tak viditelné a zpopularizované jako ty od americké NASA. Přesto za 50 let své činnosti vypustila velké množství vědeckých družic, observatoří a sond. Mnohé z nich zamířily k doposud neprozkoumaným cílům či přinesly celosvětově unikátní data. Jmenujme například sondu Giotto zkoumající zblízka jádro Halleyovy komety, přistávací pouzdro Huygens jež dosedlo na povrch měsíce Titan nebo družicovou observatoř Planck, jejíž pozorování zpřesnila standardní kosmologický model. Na mnoha zajímavých a přínosných misích ESA spolupracovala také s dalšími kosmickými agenturami z celého světa. V přednášce se ohlédneme za 50letou historií „naši“ kosmické agentury, její programy i fungování a podrobněji se zaměříme na vybrané vědecké mise. Lehce nahlédneme také na to, co se zrovna připravuje. Rozhodně se však nedostane na všechno a půjde tak o autorův výběr. Snad vybere dobře.
 
Michal Václavík je dlouholetý pracovník České kosmické kanceláře. Od roku 2009 je českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum Sluneční soustavy a také jejího poradního výboru. Několik let byl členem expertní Pracovní skupiny OSN pro dlouhodobou udržitelnost kosmických aktivit. Od roku 2013 je také hrdým členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace. S přestávkami, od roku 2007, vyučuje na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT několik předmětů zaměřených na kosmickou techniku a kosmické prostředí. Profesně se také zabývá vyhledáváním, analýzou a případnou implementací nových pokročilých technologií a materiálů ve vojenství, zejména u těžké techniky, v letectví a necivilní kosmonautice.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
 
 
 
Příští pátek, tedy 13. června přijde psycholožka Ludmila Čírtková, která promluví o pachatelích extrémního násilí. 

30.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Rozehnala na téma oulavé planety – dynamický vývoj Sluneční soustavy

Posted on by Vítězslav Škorpík

Migrace planet je klíčovým procesem formování planetárních soustav a vysvětluje mnohé rysy naší Sluneční soustavy, od struktury Kuiperova pásu po malou hmotnost Marsu. Přednáška představí hlavní modely dynamických procesů v rané planetární soustavě a zaměří se na observační důkazy a jejich interpretaci. Závěr bude věnován srovnání s exoplanetárními systémy a aktuálnímu výzkumu.
Jakub Rozehnal vystudoval obory Obecná fyzika (Bc., 2008) a Astronomie a astrofyzika (Mgr., 2011). Disertační práci na téma Kolizní a orbitální dynamika malých těles Sluneční soustavy obhájil v roce 2021. Odborně se zaměřuje především na orbitální a kolizní dynamiku raných planetárních soustav.
Jakub Rozehnal je výraznou osobností české popularizace astronomie. S Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy spojil svůj profesní život už v roce 1993, kdy po absolvování astronomického kurzu začal jako demonstrátor provázet návštěvníky. Postupně se vypracoval až na pozici ředitele instituce, jímž se stal v roce 2017. Pod jeho vedením došlo ke sjednocení všech středisek pod novou značkou Planetum, jež reprezentuje moderní a otevřenou vzdělávací organizaci.
Rozehnal stojí za celkovou proměnou dramaturgie a technického zázemí hvězdáren i planetária. Pod jeho vedením prošla Štefánikova hvězdárna kompletní rekonstrukcí, kompletně zrestaurován byl i slavný astrograf z počátku 20. století. Výrazně zvýšil návštěvnost i zájem o menší hvězdárnu v Ďáblicích. Největším projektem je však kompletní rekonstrukce Planetária Praha, které se po jeho přestavbě stává prvním plně digitálním LED planetáriem mimo USA a jednoznačně nejmodernějším v Evropě.
Kromě řízení organizace se Rozehnal dlouhodobě věnuje popularizační činnosti, překládá populárně-naučné knihy z angličtiny a francouzštiny, přednáší a publikuje. Spolupodílí se na vývoji českého deployeru pro nanosatelity a na provozu řídicího střediska, které Planetum vybudovalo pro potřeby studentských misí. Vede vzdělávací projekty Evropské kosmické agentury a je zastáncem vzniku science centra v Praze.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

23.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Špičáka na téma Velká zemětřesení uplynulých století. Mohou nastat ještě silnější?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Velikost (síla) zemětřesení se odvíjí od velikosti plochy zlomu, na kterém k zemětřesení došlo, a od velikosti rychlého posunutí (skluzu) horninových bloků podél zlomu. Při dosud nejsilnějším zaznamenaném zemětřesení v Chile 22. 5. 1960, které mělo sílu (magnitudo) 9,5, se aktivovala zlomová plocha přibližně 800 x 100 km2 a maximální skluz činil 30 m. Hypotetické zemětřesení o síle (magnitudu) 10 by vyžadovalo aktivaci souvislého pásma zlomů o délce 3000 km se skluzem 60 m.
Aleš Špičák (* 1955) absolvoval studium užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze v letech 1974-1979, doktorát (tehdy ve formě CSc.) získal v Geofyzikálním ústavu ČSAV r. 1987. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou souvislosti mezi charakterem seismické aktivity a tektonickou stavbou litosféry ve světě i v Čechách. Kromě základního výzkumu se věnuje pedagogické a především popularizační činnosti, v r. 2015 obdržel Cenu předsedy AV ČR za popularizaci vědy. Od r. 2017 je ředitelem Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

16.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Smejkalové na téma Německo po předčasných volbách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jak velká koalice bojuje s ambicemi o převzetí moci AfD

Posted on by Vítězslav Škorpík

U sousedů od začátku května vládne nová vláda křesťanských a sociálních demokratů pod vedením konzervativce Friedricha Merze. Turbulentní dění země přitom zažívá již nejméně poslední půl rok – od pro Německu velmi netypického předčasného pádu vlády přes lednové prohlasování usnesení v parlamentu hlasy AfD po uskutečnění velkých programových záměrů nové vlády starými parlamentními většinami. Nový kabinet nastupuje do mimořádně nestabilního světa s vládním prohlášením, které vzbuzuje rozpaky, za situace, kdy od voleb AfD v průzkumech už předehnala kancléřskou CDU/CSU, přičemž ji zároveň tajné služby prohlásily pravicově extremistickou. Jak si Německo v příštích čtyřech letech pod vnějším i vnitřním tlakem povede? Odkud se v blahobytné zemi bere podpora pro AfD a jakou roli v tom hraje východní Německo? Dává ještě smysl usilovat o její zákaz, který je na stole?
Kateřina Smejaklová (*1986) vystudovala politologii a germanistiku v německé Bochumi se stipendiem pro mimořádně nadané studující nadace Studienstiftung des deutschen Volkes. Výzkumně krátce působila na jmenované univerzitě, od roku 2014 pracuje jako vědecká pracovnice pro veřejně financovaný think-tank Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze. Pravidelně komentuje dění v Německu, mimo jiné pro Český rozhlas Plus, Deník Referendum či Deník Alarm. Nadto se věnuje další publicistické činnosti, ať už týkající se každodenního politického dění či nadčasovějších témat jako jsou práce, technologie či širší politické posuny současnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Horálka na téma Příběhy vesmírného nomáda

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mnohé snímky jsou právě tak unikátní jako příběhy v pozadí jejich vzniku. Ať už schované přímo v záběru, nebo neviditelně za hledáčkem foťáku či hluboko v duši fotografa. Poslechněte si některé z nich. Příběhy zábavné, poučné, sarkastické, ale i romantické, ironické, realistické, či bláznivé a dojemné. Někdy i strhující a dramatické, ale i uklidňující a milé tak, že dokážou zahřát na duši. Příběhy, které doprovází autorské portréty (nejen) hvězdných scenérií zachycených během mnohaletého putování za nejkrásnějšími a nejodlehlejšími kouty naší planety.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde ho pravidelné navštěvování kroužku tamní proslulé hvězdárny téměř doslova vystřelilo ke hvězdám. Po studiích Teoretické fyziky a Astrofyziky na Masarykově Univerzitě v Brně a na Slezské univerzitě v Opavě krátce pracoval jako Astronom na Akademii věd ČR, později na Hvězdárně v Úpici a také na Hvězdárně Valašské Meziřící. V roce 2015 přešel na volnou nohu jako fotograf, popularizátor astronomie, lektor fotografických kurzů, cestopisných přednášek a mnoho dalšího. Největší radost má z toho, že po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek, stal se prvním českým Fotovyslancem Evropské jižní observatoře a několik jeho snímků vybral úřad NASA. Srdcem je ale pořád ten malý kluk, který dychtivě vzhlíží ke hvězdám a touží uzřít každý vzácný nebeský výhled nebo astronomický úkaz. Prostě hvězdář srdcem i duší…
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

2.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Evy Klusové na téma Bezpečí české mysli v kontextu narativního válčení

Posted on by Vítězslav Škorpík
V době, kdy se slova mění ve zbraně a příběhy v bitevní pole, už nestačí ověřovat fakta. Ve světě ruské propagandy a hybridních hrozeb totiž nejde jen o to, co je pravda, ale čím se stává pravda – pro koho, v jakém kontextu a proč. Přednáška se zaměří na to, jak současná informační válka využívá psychologii emocí, především hnusu, strachu a hněvu, k vytváření identit, radikalizaci a polarizaci společnosti. Ukážeme si, že mocný narativ nejen cílí na publikum, ale publikum zároveň tvoří – a tím přetváří samotný rámec, ve kterém lidé vnímají svět.
Podíváme se na konkrétní příklady z ruské dezinformační scény, především ve vztahu k válce na Ukrajině a útokům na Evropskou unii, a rozebereme, jaké psychologické a kulturní spouštěče propaganda zneužívá. Zaměříme se i na koncept tzv. shadow identities – tedy skrytých identit a vnitřních rozporů, které lze manipulativně aktivovat, aniž by si toho byl jednotlivec vědom. V neposlední řadě otevřeme otázku, jak chránit narativní bezpečí společnosti, aniž bychom přitom porušovali autonomii jednotlivce.
Eva Klusová je absolventkou politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL). Hlavními oblastmi jejího zájmu jsou sociální angažovanost, politika a lidská práva. Od roku 2018 se věnuje problematice dezinformací, vzdělávání, monitoringu a tvorbě metodik týkajících se českého informačního prostředí. Její práce zahrnuje analýzu bezpečnosti psychologických vlivových operací, kyberšikany a vliv na zranitelné skupiny společnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

25.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Bernardové Sýkorové na téma

Posted on by Vítězslav Škorpík
Založení českého výzkumného institutu, s univerzitním zázemím, zaměřeného na kosmický výzkum a kosmické aktivity, je logickým vyústěním mnoho desítek let trvajících snah českých vědců, kteří zasvětili svůj profesní i osobní život bádání zaměřeného na fungování člověka a malé sociální skupiny v EXPONOVANÝCH PROFESÍCH působících ve vysoce specifických, extrémně a nadlimitně náročných životních podmínkách… ve vesmíru, ve stavu beztíže, vystaveni kosmickému záření, ale i ve vojenských mírových a bojových situací v rámci mezinárodních vojenských misí koaličních sil sdružených v NATO, náročného výcviku a obecně vysokému riziku expozice vedoucí k poškození zdraví či ztrátě života.
Z mnohaletých zkušeností českých výzkumníků vyplývá jednoznačné doporučení zvolit při studiu, v oblasti VÝZKUMNÉ, ANALYTICKÉ, ale též při přímé INTERVENČNÍ A ROZVOJOVÉ práci s týmy exponovaných profesí, přístup důrazně MULTIDISCIPLINÁRNÍ, MEZIOBOROVÝ, KOMPLEXNÍ, CELOSTNÍ, APLIKOVANÝ, tedy HOLISTICKÝ. Tým vychází při své práci z autorsky vlastního MODELU SOCIÁLNÍHO AKČNÍHO VÝZKUMU, který se jeví jako obzvláště užitečný a přínosný ve spojitosti s EXPONOVANÝMI PROFESEMI → profesionální vojáci, piloti vojenských a dopravních letadel, piloti-kosmonauti/astronauti, potápěči, potápěči-záchranáři, policisté, hasiči, zdravotníci v terénu, v pohotovosti, na operačních sálech, v trojsměnném provozu ve speciálních zdravotnických zařízení, dálkoví řidiči autobusů, pedagogové na všech stupních vzdělávání a další exponované profese.
O více než čtyřicetileté zkušenosti českého týmu v oblasti kosmického výzkumu, kosmických aktivit a obecně exponovaných profesí se dozví všichni, kteří plánují zúčastnit se akce, kterou pořádají Pátečníci.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Příští pátek, tedy 2. května přijde Eva Klusová, která pronese přednášku na téma Bezpečí české mysli v kontextu narativního válčení

11.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Barabary Oudové Holcátové na téma Existuje náboženství?

Posted on by Vítězslav Škorpík

„Náboženství“ je kategorie, o které člověk obvykle tuší, co se v ní může zhruba nacházet. Jakmile se však na tuto otázku zaměříme detailněji, zjistíme, že je nečekaně prooblmatická. Problémy začnou někdy už třeba u takového buddhismu. Náboženství, nebo filosofie? A co Svědkové Jehovovi, jsou náboženství? Reiki? Homeopatie? Astrologie? Či dokonce, jak někteří navrhují, fotbal? Je tohle všechno náboženství, nebo je to naopak a náboženství není vlastně vůbec nic kromě křesťanství – a nebo možná ani křesťanství? Tato přednáška vás uvede do religionistické odborné diskuse na toto téma a představí pro a proti různých přístupů, které lze v současné religionistice najít.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Chládkové na téma Učení se jazyka v dětství a dospělosti – jakou roli (ne)hraje věk?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mohou se dospělí naučit jazyk stejně dobře jako děti? Tradiční teorie tvrdily, že existuje kritický věk nebo senzitivní období, po jehož překročení si již nelze jazyk plně osvojit. Novější výzkumy a reanalýzy dřívějších dat ale ukazují, že věk sám o sobě není rozhodujícím faktorem. Schopnost naučit se jazyk souvisí spíše s metodou učení, jazykovým inputem a motivací než s biologickými limity. Vědecké poznatky například naznačují, že rozdíly mezi dětmi a dospělými v osvojení výslovnosti či gramatiky mohou souviset se změnou způsobu učení – děti se učí převážně poslechem a pozorováním, zatímco dospělí více spoléhají na psaný input a analýzu jazyka. Představíme si několik dřívějších i novějších studií s dětmi i dospělými a budeme diskutovat nad rolí věku a jiných faktorů v procesu i výsledku jazykového učení.
Kateřina Chládková (*1984) vystudovala lingvistiku na univerzitě v Amsterdamu. Ve svém výzkumu se zabývá osvojováním mateřské řeči a dalších jazyků u kojenců, dětí a dospělých, se zaměřením na neurální zpracování jazyka a jeho vtělenost. Působí na Filozofické fakultě UK a v Psychologickém ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Slavíkové na téma Sinus, kosinus a nekonečné součty aneb 200 let Fourierovy analýzy

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1822 publikoval francouzský matematik Jean-Baptiste Joseph Fourier svou práci „Théorie analytique de la chaleur“ (Analytická teorie tepla), v níž popsal způsob, jakým se teplo šíří v pevných látkách. Aby vyřešil tento fyzikální problém, vymyslel novou matematickou teorii, podle níž lze každou (libovolně komplikovanou, spojitou i nespojitou) funkci vyjádřit jako nekonečný součet sinů a kosinů. Dnes již víme, že Fourierovo tvrzení nebylo zcela správné. Ačkoliv velké množství funkcí lze opravdu vyjádřit výše zmíněným způsobem, existují i funkce, pro které tento postup selhává. I přes veškeré komplikace se ale Fourierova myšlenka rozdělení složitého objektu na velké množství jednodušších objektů ukázala být velmi užitečnou a stala se základem odvětví matematiky, kterému říkáme harmonická (nebo též Fourierova) analýza. Na přednášce se seznámíme nejen s historií tohoto odvětví, ale i s tím, k jakým účelům se nástroje harmonické analýzy používají v dnešní době, ať už jde o teoretické problémy z různých oblastí matematiky či praktické aplikace, například při zpracování obrazu.
Lenka Slavíková je docentkou na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na harmonickou analýzu a její aplikace v jiných oblastech matematiky. Zároveň se věnuje výuce vysokoškolských studentů. Titul Ph.D. získala v roce 2016 na Univerzitě Karlově. V letech 2016 – 2019 byla postdoktorandkou na University of Missouri v USA a akademický rok 2019 – 2020 strávila na Matematickém institutu Univerzity v Bonnu (Německo).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.