Vyvíjejte s námi chytrá řešení pro udržitelné zemědělství a péči o krajinu
Technecium a Česká zemědělská univerzita vás zvou na vzdělávací program pro šikovné žáky se zájmem o vědu a techniku.
Vzdělávací síť Technecia, ČZU a dalších partnerů je inkubátorem pro nadané žáky se zájmem o zemědělství, přírodní vědy a moderní technologie. Můžete s námi tvořit drony, robotické ponorky, rovery, manipulátory, enviro‑senzory a IoT nebo se zapojit do projektů zaměřených na sledování invazních druhů, ochranu ptáků a zvěře (nejen) zemědělské krajiny, ekotoxikologii, analýzu satelitních snímků, bio a nanotechnologie v zemědělství, biomonitoring českých rybníků či mořských želv v Indopacifiku.
Doprovodná putovní výstava ukazuje na konkrétních příkladech studentské odborné činnosti mimořádný přínos vědeckotechnických inovací v oblasti precizního zemědělství, lesnictví a akvakultury, péče o krajinu i mitigace dopadů klimatické změny pro konkurenceschopnost, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji nebo potravinovou bezpečnost České republiky.
Celoroční program přináší sérii praktických workshopů a přednášek pro talentované žáky, s tématy jako je konstrukce a využití dronů, sběr dat pomocí senzorů, GIS a dálkový průzkum Země, či aktivity občanské vědy. To vše ve spolupráci se zástupci nevládních organizací, high‑tech firem, vysokých škol, rezortních výzkumných ústavů a AV ČR.
Program se koná v prostorách Technecia na Gymnáziu Mozartova 449, Pardubice, není‑li uvedeno jinak. Záznamy přednášek budou k dispozici online. Aktuální informace a případné změny programu najdete na technecium.org/2025/08/brains-4-future.
GMO plodiny – hrozba nebo šance?
Tomáš Moravec
Čeká lidstvo bez transgenních plodin nevyhnutelně hladomor? Nebo naopak hrozí, že planeta nekontrolovaně zaroste superplevelem uniklým z laboratoře šíleného vědce? Téma genetických modifikací často přitahuje živou diskusi plnou emocí, ale reálných faktů se většinou nedostává ani na jedné straně sporu. Přednáška se pokusí o střízlivý pohled na problematiku GMO plodin v kontextu vývoje zemědělství ve 21. století.
Zobrazit záznam
Kam směřují naše lesy?
Martin Škorpík
Většina populace vnímá lesy jako základní přírodní hodnotu, dominantní složku naší krajiny. Místo klidu, odpočinku, synonymum přírody. Už méně lidí si připustí, že podstatná část plochy našich lesů tvoří plantáže na dřevo, které mají s přirozeným lesem jen málo společného. Subjekty zde hospodařící se snaží, jakož i v jiných odvětvích ekonomiky, maximalizovat zisk. V lesnictví se ovšem pracuje s živým systémem, les zdaleka není jen lesní porost. Podléhá přírodním zákonitostem, výkyvům klimatu, je limitován biotou v něm žijící. Snaha po maximalizaci zisku má svá úskalí, mimo jiné v k rozkolísanosti systému. Naše lesy nevzkvétají. V této přednášce poukážeme na některé přírodní aspekty lesa, na jeho nepříliš známé podoby a možnosti ochrany druhů v něm žijících.
Zobrazit záznam
Zakázané ovoce – použití CRISPR‑Cas9 při šlechtění rostlin
Tomáš Moravec
Evropané jsou stále ještě skeptičtí vůči používání transgenních (GMO) plodin v zemědělství. Tato nedůvěra existuje navzdory jejich prokázaným zdravotním, environmentálním a ekonomickým přínosům a třem desítkám let zkušeností. Genetika v posledních několika letech prožívá doslova revoluci díky novým technikám přesné editace genomů (CRISPR/Cas9 a dalších). Tyto techniky mají obrovský potenciál pro uplatnění mimo jiného při šlechtění rostlin. Otázkou zůstává, zda techniky genové editace nepotká stejný osud jako transgenezi a zda jsme jako společnost připraveni čelit environmentálním výzvám 21. století racionálně a bez předsudků.
Zobrazit záznam
Vývoj krajiny Podyjí v postglaciálu
Martin Škorpík
S rostoucím poznáním v oblasti paleoekologických disciplín, archeologie či mnoha dalších souvisejících oborů se dozvídáme stále více o vývoji přírody a lidského osídlení v minulých časech. Na příkladu jihozápadního cípu Moravy, který můžeme označit jako Podyjí, se podíváme na některé konkrétní souvislosti vývoje přírody a krajiny v minulosti.
Zobrazit záznam
Začátek a konec zemědělství
Jiří Sádlo
O začátcích zemědělství se musíme nejvýš jen dohadovat na základě sítě ne zcela přímých důkazů. Konec zemědělství právě v Evropě prožíváme a těžko si zjednat patřičný odstup od procesu, jehož jsme sami součástí. To je ovšem ve vědě standardní situace…
Zobrazit záznam
Změny klimatu v horských oblastech. Bude i nadále dostatek vody?
Michal Jeníček
V posledních letech často pozorujeme, že sněhu je na horách ve střední Evropě čím dál méně, udrží se po kratší dobu a také dříve taje. Stejně tak sledujeme, jak rychle ubývají horské ledovce. Nejen ty v Alpách, ale téměř všude na světě. Obojí je jedním z mnoha projevů změn klimatu, které si nejvíce spojujeme s postupným oteplováním. A to nejen v létě, kdy zažíváme stále více tropických dní, ale i v zimě, kdy naopak sledujeme, že se více srážek vyskytuje jako déšť než jako sníh. Díky tomu můžeme čelit stále větším problémům se zásobováním vodou. A pokud se k tomu přidá sucho, může být zajištění dostatku vody skutečně výzva.
Zobrazit záznam
Návrat velkých kopytníků v malém Česku
Miloslav Jirků
Reintrodukce vyhubených, ekologicky klíčových velkých herbivorů za účelem obnovení zaniklých ekologických interakcí a přirozených disturbancí je nazýváno trofický rewilding. Základním principem je „top‑down“ regulace trofických kaskád v měřítku větších krajinných celků. Výsledkem jsou samoregulující, druhově a strukturně rozmanité ekosystémy odolné vůči různým typům stresu. V neposlední řadě je přirozená pastva přírodě nejbližším možným nástrojem péče o krajinu, který je navíc řádově levnější než konvenční technické postupy. Jak se tento stále nový způsob ochrany přírody daří uplatnit v Česku?
Zobrazit záznam
Vidět hořet Říp a zemřít – Ekologie ohně v ČR
Ondřej Sedláček
Oheň je přirozenou součástí vývoje a fungování mnoha původních ekosystémů. Recentní paleoekologické studie dokazují, že v minulých tisíciletích ve střední Evropě hořelo poměrně často. Požáry tak významně ovlivňovaly podobu řady biotopů, udržovaly bezlesí a byly běžnou součástí lesní dynamiky. V průběhu posledních staletí jsme však oheň z naší krajiny efektivně vytěsnili. Hlavní událostí tohoto léta byl rozsáhlý požár v NP České Švýcarsko, který rozvířil debatu o dopadu požárů na přírodu a hrozbě podobných událostí v budoucnosti. Cílem přednášky je pospojovat všechny tyto souvislosti, uchopit oheň jako obrovskou příležitost pro budoucí přirozený vývoj našich ekosystémů a nabídnout řešení do budoucna včetně preventivních opatření i cíleného využívání ohně v krajině.
Zobrazit záznam
Metody historie výzkumu kulturní krajiny
Václav Fanta
Historie kulturní krajiny bývá tradičně řazena do oboru historická geografie. Moderní vědecké obory (např. environmentální archeologie, geografické informační systémy) ale nabízí spoustu dalších metod a přístupů ke studiu tohoto vpravdě tradičního tématu. Přednáška nabízí stručný úvod do tří metodických přístupů používaných ke studiu historické kulturní krajiny: historická geografie, dálkový průzkum Země a environmentální archeologie/archeobotanika. Budou diskutovány možnosti a limity jednotlivých přístupů, včetně využitelnosti pro laického uživatele.
Zobrazit záznam
Půda jako zdroj fosilní energie
Ladislav Miko
Jak vlastně funguje půda a na čem závisí? Přednáška představí fungování půdního systému a ukáže, jak ho člověk dlouhodobě ovlivňuje, i to, že půda může být jedním ze zdrojů fosilní energie a přispívat k prohlubování klimatické krize. Správný management půdy přitom může naopak pomoci řešit mnoho problémů, třeba s vodním režimem, produkcí potravin či s biodiverzitou.
Zobrazit záznam
Národní parky České republiky
Martin Škorpík
V přednášce bude vysvětlena podstata myšlenky vzniku prvních takových území ve světě a teoretická východiska ochrany přírody formou národních parků. Bude prezentováno uplatnění této myšlenky v Československu a posléze v České republice, historie vzniku národních parků u nás a výsledky, kterých bylo v jednotlivých NP dosaženo. Rovněž budou zmíněny problémy související se specifičností jednotlivých území národních parků. Perspektivy stávajících a možnosti vyhlášení dalších národních parků budou zmíněny v závěru přednášky.
Zobrazit záznam
Těžké kovy a polokovy ve vodě a půdě – metody jejich odstraňování
Eliška Mikysková
Těžké kovy patří mezi nejvýznamnější anorganické kontaminanty, které mohou ohrožovat kvalitu vody i půdy a negativně ovlivňovat zdraví živých organismů, včetně člověka. V přednášce si vysvětlíme, co to těžké kovy jsou, kde je najdeme v periodické tabulce prvků a uvedeme si několik příkladů. Zaměříme se na formy jejich výskytu ve vodním a půdním prostředí a na klíčové faktory, které ovlivňují jejich mobilitu a toxicitu. Ukážeme si také nejčastější zdroje kontaminace. Druhá část přednášky bude věnována metodám odstraňování těžkých kovů z životního prostředí. Představíme si dostupné technologie a blíže se zaměříme na adsorpci a fotokatalýzu. Obě tyto metody nabízejí efektivní řešení při čištění kontaminovaných vod i půd.
Zobrazit záznam
Pohled lupou na život v odorosféře – chemická komunikace v přírodě
Michal Hoskovec
Podle našich současných znalostí živé přírody je chování většiny živých organismů do značné míry ovlivňováno nebo řízeno stopovým množstvím specifických nízkomolekulárních organických sloučenin – semiochemikálií (infochemikálií). Klíčový význam má chemická komunikace u nižších organismů, jako jsou rostliny a bezobratlí. A právě chemické komunikaci bezobratlých, se zaměřením na hmyz, bude věnována tato přednáška.
Zobrazit záznam
Neúrodný půlměsíc – Blízký východ, voda a migrace
Lenka Hrabalová
Blízký východ je region, který potýká s celou řadou výzev, z nichž jednou z těch největších, ačkoliv často zapomínaných, jsou proměny životního prostředí. Nižší množství srážek, výstavba přehrad a špatná vodní politika států regionu ničí tisíciletí budované zemědělství a vyhání lidi z jejich půdy. Jak vypadá život na březích Eufratu a Tigridu? A proč by nás to mělo zajímat? Povídání bude zaměřeno na Irák, Sýrii, Turecko a Írán.
Zobrazit záznam
