30.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Rozehnala na téma oulavé planety – dynamický vývoj Sluneční soustavy

Migrace planet je klíčovým procesem formování planetárních soustav a vysvětluje mnohé rysy naší Sluneční soustavy, od struktury Kuiperova pásu po malou hmotnost Marsu. Přednáška představí hlavní modely dynamických procesů v rané planetární soustavě a zaměří se na observační důkazy a jejich interpretaci. Závěr bude věnován srovnání s exoplanetárními systémy a aktuálnímu výzkumu.
Jakub Rozehnal vystudoval obory Obecná fyzika (Bc., 2008) a Astronomie a astrofyzika (Mgr., 2011). Disertační práci na téma Kolizní a orbitální dynamika malých těles Sluneční soustavy obhájil v roce 2021. Odborně se zaměřuje především na orbitální a kolizní dynamiku raných planetárních soustav.
Jakub Rozehnal je výraznou osobností české popularizace astronomie. S Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy spojil svůj profesní život už v roce 1993, kdy po absolvování astronomického kurzu začal jako demonstrátor provázet návštěvníky. Postupně se vypracoval až na pozici ředitele instituce, jímž se stal v roce 2017. Pod jeho vedením došlo ke sjednocení všech středisek pod novou značkou Planetum, jež reprezentuje moderní a otevřenou vzdělávací organizaci.
Rozehnal stojí za celkovou proměnou dramaturgie a technického zázemí hvězdáren i planetária. Pod jeho vedením prošla Štefánikova hvězdárna kompletní rekonstrukcí, kompletně zrestaurován byl i slavný astrograf z počátku 20. století. Výrazně zvýšil návštěvnost i zájem o menší hvězdárnu v Ďáblicích. Největším projektem je však kompletní rekonstrukce Planetária Praha, které se po jeho přestavbě stává prvním plně digitálním LED planetáriem mimo USA a jednoznačně nejmodernějším v Evropě.
Kromě řízení organizace se Rozehnal dlouhodobě věnuje popularizační činnosti, překládá populárně-naučné knihy z angličtiny a francouzštiny, přednáší a publikuje. Spolupodílí se na vývoji českého deployeru pro nanosatelity a na provozu řídicího střediska, které Planetum vybudovalo pro potřeby studentských misí. Vede vzdělávací projekty Evropské kosmické agentury a je zastáncem vzniku science centra v Praze.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

23.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Špičáka na téma Velká zemětřesení uplynulých století. Mohou nastat ještě silnější?

Velikost (síla) zemětřesení se odvíjí od velikosti plochy zlomu, na kterém k zemětřesení došlo, a od velikosti rychlého posunutí (skluzu) horninových bloků podél zlomu. Při dosud nejsilnějším zaznamenaném zemětřesení v Chile 22. 5. 1960, které mělo sílu (magnitudo) 9,5, se aktivovala zlomová plocha přibližně 800 x 100 km2 a maximální skluz činil 30 m. Hypotetické zemětřesení o síle (magnitudu) 10 by vyžadovalo aktivaci souvislého pásma zlomů o délce 3000 km se skluzem 60 m.
Aleš Špičák (* 1955) absolvoval studium užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze v letech 1974-1979, doktorát (tehdy ve formě CSc.) získal v Geofyzikálním ústavu ČSAV r. 1987. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou souvislosti mezi charakterem seismické aktivity a tektonickou stavbou litosféry ve světě i v Čechách. Kromě základního výzkumu se věnuje pedagogické a především popularizační činnosti, v r. 2015 obdržel Cenu předsedy AV ČR za popularizaci vědy. Od r. 2017 je ředitelem Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

16.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Smejkalové na téma Německo po předčasných volbách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jak velká koalice bojuje s ambicemi o převzetí moci AfD

U sousedů od začátku května vládne nová vláda křesťanských a sociálních demokratů pod vedením konzervativce Friedricha Merze. Turbulentní dění země přitom zažívá již nejméně poslední půl rok – od pro Německu velmi netypického předčasného pádu vlády přes lednové prohlasování usnesení v parlamentu hlasy AfD po uskutečnění velkých programových záměrů nové vlády starými parlamentními většinami. Nový kabinet nastupuje do mimořádně nestabilního světa s vládním prohlášením, které vzbuzuje rozpaky, za situace, kdy od voleb AfD v průzkumech už předehnala kancléřskou CDU/CSU, přičemž ji zároveň tajné služby prohlásily pravicově extremistickou. Jak si Německo v příštích čtyřech letech pod vnějším i vnitřním tlakem povede? Odkud se v blahobytné zemi bere podpora pro AfD a jakou roli v tom hraje východní Německo? Dává ještě smysl usilovat o její zákaz, který je na stole?
Kateřina Smejaklová (*1986) vystudovala politologii a germanistiku v německé Bochumi se stipendiem pro mimořádně nadané studující nadace Studienstiftung des deutschen Volkes. Výzkumně krátce působila na jmenované univerzitě, od roku 2014 pracuje jako vědecká pracovnice pro veřejně financovaný think-tank Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze. Pravidelně komentuje dění v Německu, mimo jiné pro Český rozhlas Plus, Deník Referendum či Deník Alarm. Nadto se věnuje další publicistické činnosti, ať už týkající se každodenního politického dění či nadčasovějších témat jako jsou práce, technologie či širší politické posuny současnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Horálka na téma Příběhy vesmírného nomáda

Mnohé snímky jsou právě tak unikátní jako příběhy v pozadí jejich vzniku. Ať už schované přímo v záběru, nebo neviditelně za hledáčkem foťáku či hluboko v duši fotografa. Poslechněte si některé z nich. Příběhy zábavné, poučné, sarkastické, ale i romantické, ironické, realistické, či bláznivé a dojemné. Někdy i strhující a dramatické, ale i uklidňující a milé tak, že dokážou zahřát na duši. Příběhy, které doprovází autorské portréty (nejen) hvězdných scenérií zachycených během mnohaletého putování za nejkrásnějšími a nejodlehlejšími kouty naší planety.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde ho pravidelné navštěvování kroužku tamní proslulé hvězdárny téměř doslova vystřelilo ke hvězdám. Po studiích Teoretické fyziky a Astrofyziky na Masarykově Univerzitě v Brně a na Slezské univerzitě v Opavě krátce pracoval jako Astronom na Akademii věd ČR, později na Hvězdárně v Úpici a také na Hvězdárně Valašské Meziřící. V roce 2015 přešel na volnou nohu jako fotograf, popularizátor astronomie, lektor fotografických kurzů, cestopisných přednášek a mnoho dalšího. Největší radost má z toho, že po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek, stal se prvním českým Fotovyslancem Evropské jižní observatoře a několik jeho snímků vybral úřad NASA. Srdcem je ale pořád ten malý kluk, který dychtivě vzhlíží ke hvězdám a touží uzřít každý vzácný nebeský výhled nebo astronomický úkaz. Prostě hvězdář srdcem i duší…
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/