Month: Březen 2025

4.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Chládkové na téma Učení se jazyka v dětství a dospělosti – jakou roli (ne)hraje věk?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mohou se dospělí naučit jazyk stejně dobře jako děti? Tradiční teorie tvrdily, že existuje kritický věk nebo senzitivní období, po jehož překročení si již nelze jazyk plně osvojit. Novější výzkumy a reanalýzy dřívějších dat ale ukazují, že věk sám o sobě není rozhodujícím faktorem. Schopnost naučit se jazyk souvisí spíše s metodou učení, jazykovým inputem a motivací než s biologickými limity. Vědecké poznatky například naznačují, že rozdíly mezi dětmi a dospělými v osvojení výslovnosti či gramatiky mohou souviset se změnou způsobu učení – děti se učí převážně poslechem a pozorováním, zatímco dospělí více spoléhají na psaný input a analýzu jazyka. Představíme si několik dřívějších i novějších studií s dětmi i dospělými a budeme diskutovat nad rolí věku a jiných faktorů v procesu i výsledku jazykového učení.
Kateřina Chládková (*1984) vystudovala lingvistiku na univerzitě v Amsterdamu. Ve svém výzkumu se zabývá osvojováním mateřské řeči a dalších jazyků u kojenců, dětí a dospělých, se zaměřením na neurální zpracování jazyka a jeho vtělenost. Působí na Filozofické fakultě UK a v Psychologickém ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Slavíkové na téma Sinus, kosinus a nekonečné součty aneb 200 let Fourierovy analýzy

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1822 publikoval francouzský matematik Jean-Baptiste Joseph Fourier svou práci „Théorie analytique de la chaleur“ (Analytická teorie tepla), v níž popsal způsob, jakým se teplo šíří v pevných látkách. Aby vyřešil tento fyzikální problém, vymyslel novou matematickou teorii, podle níž lze každou (libovolně komplikovanou, spojitou i nespojitou) funkci vyjádřit jako nekonečný součet sinů a kosinů. Dnes již víme, že Fourierovo tvrzení nebylo zcela správné. Ačkoliv velké množství funkcí lze opravdu vyjádřit výše zmíněným způsobem, existují i funkce, pro které tento postup selhává. I přes veškeré komplikace se ale Fourierova myšlenka rozdělení složitého objektu na velké množství jednodušších objektů ukázala být velmi užitečnou a stala se základem odvětví matematiky, kterému říkáme harmonická (nebo též Fourierova) analýza. Na přednášce se seznámíme nejen s historií tohoto odvětví, ale i s tím, k jakým účelům se nástroje harmonické analýzy používají v dnešní době, ať už jde o teoretické problémy z různých oblastí matematiky či praktické aplikace, například při zpracování obrazu.
Lenka Slavíková je docentkou na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na harmonickou analýzu a její aplikace v jiných oblastech matematiky. Zároveň se věnuje výuce vysokoškolských studentů. Titul Ph.D. získala v roce 2016 na Univerzitě Karlově. V letech 2016 – 2019 byla postdoktorandkou na University of Missouri v USA a akademický rok 2019 – 2020 strávila na Matematickém institutu Univerzity v Bonnu (Německo).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

21.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Mynářové na téma Obchod a politika – Ekonomická diplomacie na starověkém Předním východě

Posted on by Vítězslav Škorpík

Jak se ve starověkém světě uzavírala spojenectví, vyjednávala moc a posilovaly vztahy mezi panovníky? Klíčem nebyla jen slova, ale také dary – od drahých kovů a luxusního zboží až po zbraně a dobytek. Na přednášce se dozvíte, jak fungovala diplomacie na Předním východě a jako roli v ní hrály diplomatické dary.
Společně se podíváme do minulosti a zjistíme, jak se měnily diplomatické nástroje a protokoly v různých obdobích a kulturách. Jak se dary využívaly k upevňování politických hierarchií a budování sítí vlivu? Jak materiální kultura pomáhala udržovat diplomatické vazby a prosazovat moc?
Pokud Vás zajímá historie, starověké civilizace nebo prostě jen chcete nahlédnout do fascinujícího světa mezinárodní politiky starověku, tato přednáška je přesně pro Vás.
Jana Mynářová je asyrioložka a egyptoložka, profesorka dějin a kultur Asie a Afriky a v letech 2022-2025 ředitelkou Ústavu starého Předního východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na politické, sociální a hospodářské dějiny Předního východu a Egypta ve 2. tisíciletí př. n. l., starověké právo a diplomacii a vzájemné vztahy mezi oběma regiony. V současné době se zabývá transmisí klínopisné kultury z Mezopotámie do Levanty, materialistou písemných dokumentů a mimojazykovými aspekty klínového písma v době bronzové.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1236918417604454/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=NMBeq6pFq5c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Ötzi – zdravý jako eneolitická řípa?

Posted on by Vítězslav Škorpík

V září 1991 byla v Ötztalských Alpách nalezena přirozená mumie muže, který zemřel přibližně před pěti tisíci lety. Stupeň zachovalosti ostatků umožnil získat mnoho poznatků o výživě, o chorobách a také o příčině smrti jednoho muže z období eneolitu. Může, který získal několik tisíc let po smrti důvěrnou přezdívku Ötzi. Přednáška shrne dosavadní publikované poznatky o Ötziho zdravotním stavu, které byly získány opatrnou analýzou ostatků.
Jaromír Šrámek vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V současné době působí na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty, kde se zabývá kvantitativní analýzou mikroskopických změn tkání způsobených metabolickým syndromem.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1754586075111178/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=Bb1jhlL_VZ0
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

7.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Elišky Mikyskové na téma Těžké kovy a polokovy ve vodě a půdě – metody jejich odstraňování

Posted on by Vítězslav Škorpík

Těžké kovy patří mezi nejvýznamnější anorganické kontaminanty, které mohou ohrožovat kvalitu vody i půdy a negativně ovlivňovat zdraví živých organismů, včetně člověka.
V přednášce si vysvětlíme, co to těžké kovy jsou, kde je najdeme v periodické tabulce prvků a uvedeme si několik příkladů. Zaměříme se na formy jejich výskytu ve vodním a půdním prostředí a na klíčové faktory, které ovlivňují jejich mobilitu a toxicitu. Ukážeme si také nejčastější zdroje kontaminace.
Druhá část přednášky bude věnována metodám odstraňování těžkých kovů z životního prostředí. Představíme si dostupné technologie a blíže se zaměříme na adsorpci a fotokatalýzu. Obě tyto metody nabízejí efektivní řešení při čištění kontaminovaných vod i půd.
Eliška Mikysková vystudovala geologii na Přírodovědecké fakultě MU a chemii a technologii anorganických materiálů na Fakultě chemicko-technologické VŠCHT. V současnosti pracuje na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde se zaměřuje na výzkum přírodních i syntetických pevných materiálů pro účely čištění vody a vzduchu.
Vědu aktivně popularizuje v rámci iniciativy Zeptej se vědce, kde se věnuje odpovědím na dotazy z oblastí geologie, geochemie, astrofyziky a fyziky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.