1.11.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Leony Šímové na téma Co nám říká věda o vztahové a sexuální spokojenosti

Vztahová a sexuální spokojenost jsou klíčové pro duševní zdraví, přesto jsou často ovlivněny mýty a stereotypy. V přednášce se zaměříme na to, co nám aktuální výzkumy a vědecké studie skutečně říkají o nejčastěji skloňovaných faktorech jako jsou komunikace, intimita a důvěra, fyzická přitažlivost, kvalitně strávený čas nebo třeba rozdělení domácích prací. Cílem přednášky je poskytnout kritický pohled na obvyklé mýty a představy, které se často objevují v populární kultuře, a nabídnout vědecky podložené informace, které mohou pomoci lepšímu porozumění a zlepšení mezilidských vztahů.
Leona Šímová je psycholožka, terapeutka a výzkumnice. Působí v Národním ústavu duševního zdraví, na Sexuologickém ústavu VFN a 1. LF UK a v soukromé praxi. Aktuálně dokončuje doktorát v oboru lékařské psychologie na 1. LF UK.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

ABB dodala do českých škol 75. robota

  • V rámci programu Roboty do škol v současné době působí 45 robotů na vysokých školách a 30 na středních školách.
  • Programu se účastní sedm vysokých škol a více než 60 škol na středním vzdělávacím stupni.

Cílem programu Roboty do škol je seznámit děti se vzrušujícím světem robotiky a automatizace, který zásadně ovlivní budoucnost práce. Automatizace bude řešit stále větší díl potřeb, ale skutečný potenciál spočívá ve spolupráci mezi lidmi a stroji. Ta bude hnacím motorem převratných inovací v různých odvětvích ekonomiky. V tomto kontinuálně se měnícím prostředí je klíčové rozvíjet u studentů nové kompetence a dovednosti, jako je technologická gramotnost, kreativita, schopnost kritického myšlení a řešení problémů.

Zatímco univerzity používají roboty, včetně softwaru a komplexních robotických pracovišť, především pro výzkumné účely, středoškolákům ve výuce pomáhají jak kolaborativní roboti, tak robotická průmyslová ramena. Studenti je využívají k plnění studijních úkolů, ale mohou si třeba s roboty i poměřit síly při skládání Rubikovy kostky, při hře na klávesy nebo využít jejich pomoci k tisku různých produktů na 3D tiskárně.

 

„Dodání 75. robota potvrzuje rostoucí zájem škol o podporu výuky robotiky, a to nejen s využitím našich expertů, ale také špičkových technologií,“ komentoval začátek zimního semestru i školního roku s roboty Vítězslav Lukáš, jednatel a ředitel Robotiky a automatizace ABB v České republice. „Spolu s učiteli připravujeme studenty na budoucí dráhu v robotice a automatizaci. Coby součást učebních osnov mohou roboty nastupující generaci pomoci v osvojení dovedností, díky kterým uspějí v nové éře automatizace. Nadto roboty prokazují, že jejich zapojení do výuky celkově zvyšuje chuť studentů učit se nové věci.“

 

Přínos robotů pro školství dokladuje řada vědeckých studií. Analýza vyhodnocující 17 odborných článků o vlivech na výsledky výuky, kterou vloni publikoval vědecký časopis Sustainability, prokázala celkový pozitivní efekt na žáky a studenty. Největší přínos mají roboty v zapojení a motivaci studentů, následuje rozvoj dovedností. Zajímavostí je, že míra vlivu robotů na učení klesá s věkem, což ukazuje na jejich vzdělávací význam již na základních školách, s návazným rozvojem na školách středních a vysokých.*

Společnost ABB má v Česku vlastní výrobní a vývojové centrum robotiky a kromě programu Roboty do škol podporuje i popularizaci technologií prostřednictvím řady aktivit, včetně nejprestižnější vědecké ceny Česká hlava. Vedle programu Roboty do škol ABB cílí také na další věkové kategorie mládeže nebo se snaží přiblížit svět technologií dívkám. Vědu a technologie spojuje s kulturními aktivitami. S technologiemi tak seznamuje mladé návštěvníky například Pražského jara nebo Zlínského filmového festivalu.

*Zdroj: The Effectiveness of Educational Robots in Improving Learning Outcomes: A Meta-Analysis, Sustainability 2023, 15, 4637. https://doi.org/10.3390/su15054637

ABB je technologický lídr v oblasti elektrotechniky a automatizace umožňující udržitelnější budoucnost. Spojením technického know-how a softwaru přináší řešení pro optimalizaci výroby, dopravy, rozvodu a distribuce energie a provozu budov. ABB je špičkou v oboru už přes 140 let a se svými více než 105 000 zaměstnanci přináší na trh inovace urychlující transformaci průmyslu. www.abb.com

ABB Robotika a Automatizace je předním světovým poskytovatelem robotiky a procesní automatizace. Jako jediná společnost disponujeme komplexním a integrovaným portfoliem, které zahrnuje roboty, autonomní mobilní roboty a řešení procesní automatizace, navržené a řízené naším vlastním softwarem. Pomáháme  společnostem všech velikostí a oborů, od automobilového průmyslu, přes elektroniku až po logistiku, stát se silnějšími, flexibilnějšími a výkonnějšími. ABB Robotika a Automatizace podporuje zákazníky v přerodu na propojené a kolaborativní továrny budoucnosti. Divize zaměstnává přibližně 11 tisíc lidí ve více než 100lokalitách v 53 zemích světa. go.abb/robotics

Cílem programu Roboty do škol je seznámit děti se vzrušujícím světem robotiky a automatizace, který zásadně ovlivní budoucnost práce. Automatizace bude řešit stále větší díl potřeb, ale skutečný potenciál spočívá ve spolupráci mezi lidmi a stroji. Ta bude hnacím motorem převratných inovací v různých odvětvích ekonomiky. V tomto kontinuálně se měnícím prostředí je klíčové rozvíjet u studentů nové kompetence a dovednosti, jako je technologická gramotnost, kreativita, schopnost kritického myšlení a řešení problémů.

 

Zatímco univerzity používají roboty, včetně softwaru a komplexních robotických pracovišť, především pro výzkumné účely, středoškolákům ve výuce pomáhají jak kolaborativní roboti, tak robotická průmyslová ramena. Studenti je využívají k plnění studijních úkolů, ale mohou si třeba s roboty i poměřit síly při skládání Rubikovy kostky, při hře na klávesy nebo využít jejich pomoci k tisku různých produktů na 3D tiskárně.

 

„Dodání 75. robota potvrzuje rostoucí zájem škol o podporu výuky robotiky, a to nejen s využitím našich expertů, ale také špičkových technologií,“ komentoval začátek zimního semestru i školního roku s roboty Vítězslav Lukáš, jednatel a ředitel Robotiky a automatizace ABB v České republice. „Spolu s učiteli připravujeme studenty na budoucí dráhu v robotice a automatizaci. Coby součást učebních osnov mohou roboty nastupující generaci pomoci v osvojení dovedností, díky kterým uspějí v nové éře automatizace. Nadto roboty prokazují, že jejich zapojení do výuky celkově zvyšuje chuť studentů učit se nové věci.“

 

Přínos robotů pro školství dokladuje řada vědeckých studií. Analýza vyhodnocující 17 odborných článků o vlivech na výsledky výuky, kterou vloni publikoval vědecký časopis Sustainability, prokázala celkový pozitivní efekt na žáky a studenty. Největší přínos mají roboty v zapojení a motivaci studentů, následuje rozvoj dovedností. Zajímavostí je, že míra vlivu robotů na učení klesá s věkem, což ukazuje na jejich vzdělávací význam již na základních školách, s návazným rozvojem na školách středních a vysokých.*

Společnost ABB má v Česku vlastní výrobní a vývojové centrum robotiky a kromě programu Roboty do škol podporuje i popularizaci technologií prostřednictvím řady aktivit, včetně nejprestižnější vědecké ceny Česká hlava. Vedle programu Roboty do škol ABB cílí také na další věkové kategorie mládeže nebo se snaží přiblížit svět technologií dívkám. Vědu a technologie spojuje s kulturními aktivitami. S technologiemi tak seznamuje mladé návštěvníky například Pražského jara nebo Zlínského filmového festivalu.

*Zdroj: The Effectiveness of Educational Robots in Improving Learning Outcomes: A Meta-Analysis, Sustainability 2023, 15, 4637. https://doi.org/10.3390/su15054637

ABB je technologický lídr v oblasti elektrotechniky a automatizace umožňující udržitelnější budoucnost. Spojením technického know-how a softwaru přináší řešení pro optimalizaci výroby, dopravy, rozvodu a distribuce energie a provozu budov. ABB je špičkou v oboru už přes 140 let a se svými více než 105 000 zaměstnanci přináší na trh inovace urychlující transformaci průmyslu. www.abb.com

ABB Robotika a Automatizace je předním světovým poskytovatelem robotiky a procesní automatizace. Jako jediná společnost disponujeme komplexním a integrovaným portfoliem, které zahrnuje roboty, autonomní mobilní roboty a řešení procesní automatizace, navržené a řízené naším vlastním softwarem. Pomáháme  společnostem všech velikostí a oborů, od automobilového průmyslu, přes elektroniku až po logistiku, stát se silnějšími, flexibilnějšími a výkonnějšími. ABB Robotika a Automatizace podporuje zákazníky v přerodu na propojené a kolaborativní továrny budoucnosti. Divize zaměstnává přibližně 11 tisíc lidí ve více než 100lokalitách v 53 zemích světa. go.abb/robotics

25.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluce evolvability aneb Proč ještě nevznikl život v počítači?

Výzkum na poli evoluční a teoretické biologie ukazuje, že si při vysvětlování evolučních dějů nevystačíme s jednou, dobře známou, úrovní popisu. Přirozený výběr, mutace a další evoluční mechanismy posloužily životu jako nezbytné nástroje, evoluce na Zemi ale zahrnovala i jeden další, na první pohled nesamozřejmý, proces. Výmluvně to ukazují experimenty s „umělým životem“ v počítači. Různé pokusy implementovaly snad všechny myslitelné evoluční mechanismy a demonstrovaly vývoj organismů, dosud ovšem nevyústily v rozrůzňování života s otevřeným koncem tak typické pro pozemskou evoluci. Umělé systémy totiž neměly dostatečnou evolvabilitu. Čím se taková evolvabilita vyznačuje? Jak si ji vyvinul život na Zemi? Dokážeme ji někdy napodobit? A žily kdysi i „neživé organismy“? To jsou jen některé z témat, kterým se budeme v přednášce věnovat.
Jan Toman je postdoktorandem na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se zejména na problémy evoluční a teoretické biologie, zejména teorii zamrzlé evoluce a další moderní přístupy v evoluční biologii. Je autorem monografie Pohlavní rozmnožování optikou evoluce, kterou na začátku roku 2015 vydalo nakladatelství Academia.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3908378822774603
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=TelgLhZMa2s
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Jménem organizátorů.

18.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Hořejšího na téma Stručná historie standardního modelu částicové fyziky

V úvodu bude popsán současný obraz spektra známých elementárních částic s nezbytným komentářem o jeho historickém vývoji. Hlavní část přednášky se věnuje postupné konstrukci současného standardního modelu (SM) elektroslabých interakcí. Historicky se přitom vychází z kvantové elektrodynamiky a původní Fermiho teorie slabých interakcí. Stručně je popsána technika Feynmanových diagramů, která je velmi užitečná pro pochopení struktury SM a relevantních interakcí. V rámci tohoto popularizujícího přehledu bude matematický aparát omezen na minimum.
Jiří Hořejší absolvoval Matematicko-fyzikálnı́ fakultu Univerzity Karlovy v roce 1974. Od roku 1998 je na této fakultě profesorem teoretické částicové fyziky a v letech 1999–2009 zde byl ředitelem Ústavu částicové a jaderné fyziky. Dlouhodobě přednáší kvantovou teorii pole a teorii elektroslabých interakcí a během své vědecké profesní dráhy se zabýval řadou různých témat z oblasti teoretické jaderné fyziky, kvantové teorie a teorie elementárních částic. Kromě několika desítek článků v mezinárodních vědeckých časopisech publikoval také dvě odborné knihy o standardním modelu slabých interakcí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

11.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Mlejnkové na téma Je to spiknutí! Podoby konspiračního myšlení současné krajní pravice

Konspirační teorie nejsou jen nevinnými příběhy na okraji společnosti – mají schopnost polarizovat, radikalizovat a podněcovat k politickému extremismu. V přednášce se zaměříme na dynamiku radikalizace, jakými mechanismy jsou lidé vtahováni do světa konspiračních teorií a extremismu, proč jsou konspirační teorie tak silným nástrojem extremistů a autoritářů, a jak přispívají k šíření násilí a nenávisti. Probereme konkrétní příklady vedoucí k reálným činům, včetně teroristických útoků.
Petra Mlejnková působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se dlouhodobě profiluje ve dvou oblastech, které spolu úzce souvisí. Tou první je pravicový extremismus v Evropě, otázka radikalizace a protiopatření. Druhou oblastí je informační válka, dezinformace a propaganda. Je členkou mezinárodních sítí expertů Radicalization Awareness Network a European Expert Network on Terrorism Issues. Jako pedagožka vedla studenty v několika projektech zaměřených na podporu mediální gramotnosti. Je mimo jiné spoluautorkou popularizační knihy ‚‚Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.