Month: Červen 2024

28.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Adély Šimkové na téma Jak uvařit molekuly, které najdou nádor

Posted on by Vítězslav Škorpík
Proč mají některé léky nežádoucí účinky? A jak docílit toho, aby lék v těle doputoval tam, kam má? Na obě otázky najdeme společně odpověď. A podíváme se, jaké krůčky věda podniká směrem k citlivější nádorové diagnostice a terapii.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští pátek, to je 5. července je státní svátek, takže se přednáška nekoná! Uvidíme se znovu v pátek 12. července, kdy vstoupí historik Jiří Kacetl, který promluví na téma Polozapomenutá bitva u Znojma v roce 1809 ve výpovědi dobových pramenů.  

21.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Nenadalové na téma Proč lidé vnímají duchy a přízraky? Poci, že člověk není sám optikou teorie prediktivního zpracování

Posted on by Vítězslav Škorpík
Většina z nás někdy zažila pocit, jako bychom snad nebyli sami – slyšíme divné zvuky v okolí, cítíme, jakoby nás někdo pozoroval, lehce se nás dotkl nebo chodil kolem nás. Mohou naše mysli a těla vytvářet tyto pocity čistě na základě prostředí, v němž se ocitneme (jako je tma, ticho a samota)? Jak souvisí s naším předchozím očekáváním a dají se navozovat i cíleně, s pomocí praxí, které nám očekávané smyslové vjemy pomáhají dotvářet? V přednášce se zaměřím na představení svých dvou nedávných výzkumů tzv. pocitu přítomnosti a zobecním je s ohledem na širší teoretický a kulturní kontext.
Jana Nenadalová se věnuje výzkumu zvláštních lidských zkušeností, běžně označovaných jako náboženské, spirituální, mystické, psychedelické a další. Zajímá ji, jaké obecné evolučně vyvinuté kognitivní mechanismy umožňují vznik takových zkušeností a jak jsou provázané s procesy kulturního učení a socializace. V neposlední řadě se také ptá, jaký význam má zažívání náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Hlavním teoretickým rámcem jejího výzkumu je tzv. teorie prediktivního vyhodnocování, tedy kognitivně-komputační teorie lidského vědomí a vnímání. Její hlavní výzkumnou metodou je experiment. Kvůli lepšímu pochopení žitého sociálního a kulturního kontextu náboženských zkušeností se ale věnuje také terénnímu výzkumu praxí současné alternativní spirituality.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští týden, to je 28. června nás navštíví chemička Adéla Šimková s tématem Jak uvařit molekuly, které najdou nádor? 

14.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Radka Ptáčka na téma Zneužitá psychologie

Posted on by Vítězslav Škorpík
Přednáška se zabývá různými formami zneužívání psychologických poznatků a metod. Soustředí se jak na tzv. „psychošmejdy“, tedy osoby, které bezodborného vzdělání se za psychology vydávají nebo různou formou psychologické poznatky a metody zneužívají za účelem získání finančního zisku, vlivu nebo mediální viditelnosti, ale též na problematické používání některých metod psychology. Přednáška má za cíl představit psychologii jako moderní vědu a varovat před jejím neodborným a neodpovědným využíváním.
Radek Ptáček je autorem nebo spoluautorem více než 100 původních vědeckých prací, které ve světě dosáhly téměř 1000 citací (v prestižní vědecké databázi Web of Science 300), dále 15 vědeckých monografií a řady popularizačních článků, řešitel nebo spoluřešitel celé řady vědeckých i sociálních grantových projektů a absolvent řady zahraničních stáží.

Působí v redakčních radách několika zahraničních odborných časopisů, je zván jako recenzent pro významné vědecké domácí i zahraniční časopisy a grantové agentury.
Za svou práci získal několik prestižních ocenění. Působí na 1. lékařské fakultě a University of New York in Prague. Věnuje se též vzdělávání lékařů, soudců a sociálních pracovníků. V roce 2018 se stal prezidentem největšího světového kongresu o ochraně dětí.

Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2052164848510538
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=CK8TovE2lgg
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

7.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Myšlení a etika starověkého člověka

Posted on by Vítězslav Škorpík
Představy o jednotě kosmu, ovlivňování řádu, zlatém věku a sakrální moci, role spravedlnosti a správného jednání jako prvky, které udržují řád světa, bezpráví a křivdy jako ohrožení řádu a možný návrat světa do stavu chaosu; smysl státu a práva, povinnosti vlád. Transformace představy jednoty kosmu z mytologického do filozofického myšlení. Vztah starověkých lidí k přírodě (Matka Země, zvířata). Jaká je souvislost mezi jednáním člověka a jeho obživou? Jak zbohatnout, k čemu je bohatství, co s chudými a postiženými?
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.