Tématem přednášky jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966-1989. Na základě historických pramenů napsal historik Petr Blažek o tomto fenoménu monografii, ve které popsal jednadvacet portrétů živých pochodní, u kterých je doložitelná minimálně částečná politická motivace. Celkem osm případů se stalo v Sovětském svazu (odehrály se na území dnešního Ruska, Ukrajiny, Litvy a Lotyšska), sedm případů sebeupálení se uskutečnilo v Československu, dva případy jsou z Rumunska a Polska a po jednom z východního Německa a Maďarska. Značná část z nich byla radikální reakcí na srpnovou okupaci Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy a na potlačení pražského jara. Pro volbu sebeupálení jako formy radikálního protestu hrály zpočátku klíčovou roli případy vietnamských buddhistů. Od ledna 1969 mělo iniciační význam zejména sebeupálení Jana Palacha, které vyvolalo početnou vlnu následovníků nejen v domácím prostředí, ale také v zahraničí.

Petr Blažek je historik a publicista, zabývá se dějinami komunistických režimů v Polsku a Československu. Vystudoval obory český jazyk a historie a učitelství pro střední školy na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2008 dokončil doktorské studium. V letech 2004–2010 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Nyní je zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů, který v roce 2008 spoluzakládal. Působí také jako vědecký pracovník na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je zástupcem ředitele Centra pro dokumentaci totalitních režimů a autorem řady publikací k dějinám protikomunistického odboje a komunistických režimů ve středoevropském prostoru (bibliografie je dostupná zde). Podílel se na vzniku řady historických výstav (věnované Chartě 77, VONS, K-231, Janu Palachovi, kolektivizaci venkova atd.) a webových portálů a výrobě mnoha dokumentárních i hraných filmů (například Proces H, Pouta, Hořící keř, Mluvčí Charty 77, Ženy Charty 77, Milada atd.).

Pozor. Výjimečně nebudeme na Viničné, ale na Benátské 2 v Krajinově posluchárně!

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/850371356319314

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MuBpOh7dytw

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Už dlouho se mluví o krizi biodiverzity a o tom, že žijeme v době šestého masového vymírání. Řada současných studií ale ukazuje mnohem barvitější obrázek toho, co se kolem nás skutečně děje. Vstupujeme do třetí fáze antropocénu, charakterizované spíše než mizením přírody dramatickou proměnou ekologických interakcí a novými ekologickými i evolučními procesy. Role člověka na planetě se proměňuje a důsledky toho jsou často netriviální a neočekávané.

David Storch vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1348302712636059/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=8zatrvtZbwQ

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Nástup kosmického věku nám umožnil spatřit, jak Mars vypadá na povrchu. Našli jsme svět, jehož tvář byla utvářena řadou procesů spjatých se sopečnou činností, přítomností kapalné vody i ledu, srážkami těles, erozí i tektonickými procesy. Co před námi ale zůstalo skryto bylo to, jak Mars vypadá uvnitř. Je jeho vnitřní stavba podobná Zemi nebo se liší? A pokud se liší, tak jak? K nalezení odpovědí byla k Marsu vyslána sonda InSight, která na povrch umístila seismometr a tepelnou sondu. Tedy zařízení umožňující nám pod povrch planety nahlédnout. V rámci přednášky se podíváme na osud této sondy i si přiblížíme hlavní vědecké objevy, které nám sonda umožnila udělat.

Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/857576368705246

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=D8oGJIByU5s

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Oheň je přirozenou součástí vývoje a fungování mnoha původních ekosystémů. Recentní paleoekologické studie dokazují, že v minulých tisíciletích ve střední Evropě hořelo poměrně často.

Požáry tak významně ovlivňovaly podobu řady biotopů, udržovaly bezlesí a byly běžnou součástí lesní dynamiky. V průběhu posledních staletí jsme však oheň z naší krajiny efektivně vytěsnili. Hlavní událostí tohoto léta byl rozsáhlý požár v NP České Švýcarsko, který rozvířil debatu o dopadu požárů na přírodu a hrozbě podobných událostí v budoucnosti. Cílem přednášky je pospojovat všechny tyto souvislosti, uchopit oheň jako obrovskou příležitost pro budoucí přirozený vývoj našich ekosystémů a nabídnout řešení do budoucna včetně preventivních opatření i cíleného využívání ohně v krajině.

Ondřej Sedláček (*1977) vystudoval zoologii na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od dob studií pak působí na katedře ekologie stejné fakulty. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. U nás se věnuje praktické ochraně přírody se zaměřením na hmyz.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1329127247914085/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=i4S_cJG1F4g

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/