Během stárnutí dochází ke zhoršování funkcí imunitního systému. To se projevuje špatnou imunitní odpovědí vůči primárním infekcím či vakcinaci. Zajímavé přitom je, že imunitní systém nestárne pouze věkem, ale také skrze infekce, které mohou do určité míry imunitní systém vyčerpat. Jednou z takových infekcí je Cytomegalovirus. U lidí přes 65let věku můžeme pozorovat velké změny v některých populacích imunitních buněk (konkrétně paměťových T buněk), které přímo souvisí s vyčerpáním imunitního systému. Tyto změny ale můžeme v menší míře ale také pozorovat u mladých, kteří jsou infikovaní tímto virem. Povíme si tedy o stárnutí imunitního systému, k jakým změnám dochází, jak jsou tyto změny ovlivněny infekcemi a jaký to má dopad na lidskou populaci.

Zdeněk Zadražil se narodil v roce 1988 v Řeži u Prahy. Studia začal na Přirodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a hned po první přednášce Biologie buňky, nalezl lásku pro vědu a věděl, buněčná biologie bude jeho oborem. O pár let později, při jedné z přednášek imunologie mu zase došlo, že dalším zaměřením bude právě studium imunitního systému. Po vystudování magisterského oboru imunologie se rozhodl pokračovat dále v doktorských studiích v Singapuru, kde strávil 4 roky. Zde na Nanyang Technological University a Singapore Immunology Network zkoumal stárnutí imunitního systému a roli chronické infekce Cytomegaloviru v tomto procesu. Nyní působí zpět na své alma mater jako akademický pracovník a učitel, a také v Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Popularizace vědy byla po celou dobu studia něco, čím se chtěl zabývat. A k tomu neodmyslitelně patří i bránění v šíření dezinformací, které v dnešní době dosahují skutečně alarmujícího a nebezpečného rozsahu. Snaží se i o občasnou komunikaci s médii, jejichž role se v edukaci společnosti a popularizaci vědy ukazuje jako selhávající. Nadšený amatérský sportovec, jenž si svým amatérismem a četnými operacemi zajistil více času na vědu, učení, popularizaci a četbu oblíbeného fantasy.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MdP_J_k1SHM

Existence eusociality, tedy situace, kdy se někteří jedinci vzdávají vlastní reprodukce na úkor jiných jedinců byla dlouho považována za jeden z největších paradoxů evoluční biologie. V dnešní době je ovšem tato situace celkem uspokojivě vysvětlena konceptem sobeckého genu (příbuzní jedinci nesou stejné geny) a výhodami vytváření skupin. Nejznámější skupiny eusociálního hmyzu jsou včely, vosy, mravenci a všekazi. V rámci těchto čtyř skupin vznikla společenství čítající statisíce a někdy i miliony jedinců. Schopnost tvořit velká společenství způsobila, že eusociální hmyz patří často mezi klíčové organismy v ekosystémech. Nezbytnou podmínkou fungování společenství je ale schopnost jejich členů se domluvit. Efektivitu celého společenství zvyšuje správné rozdělení pracovních úkolů mezi jeho členy a rovněž to, pokud se členové společenství vzájemně informují o zdrojích potravy, nebo případném nebezpečí. Důležité je rovněž rozpoznat člena vlastního společenství od cizince, který by mohl ve společenství parazitovat. Ovšem ani soužití mezi členy společenství není vždy harmonické, neboť přestože jsou si příbuzní, nejsou obvykle klony a tudíž má každý jedinec své vlastní zájmy. Jelikož podstata eusociality je v tom, že se někteří jedinci množí a jiní ne, tak se i na tom, kdo se bude množit musí členové společenství nějak domluvit.

Michael Mikát (*1989) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde pokračuje v doktorandském studiu. Zabývá se evoluční ekologií hmyzu, zejména rodičovským a sociálním chováním včel kyjorožek (Ceratina). Podílí se na organizaci biologických soustředění pro nadané středoškolské studenty a na přednášení tamtéž, je zakladatelem víkendového biologického soustředění.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=I26m9ImqtxY

Přednášku o bojích československé branné moci a Stráže obrany státu s maďarskou armádou a teroristy prosloví Mgr. Jan Hrubecký, člen Československé obce legionářské – jednoty Hradec Králové, vedoucí Muzea války 1866. Přednáška čerpá z expedice ČSOL z roku 2019 po místech bojů, které se odehrály v říjnu a listopadu 1938 a v lednu a březnu 1939 během maďarské anexe a invaze na Podkarpatskou Rus.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=nMZunjQ9U3I