Jednadvacáté století lze označit jako věk uhlíku. Uhlík je základním prvkem života, ale brzy se může také stát základním prvkem zbytku světa. Grafit, termodynamicky stabilní forma uhlíku, je studován a používán lidstvem po celá staletí. Jedna vrstva grafitu se nazývá grafen a má tloušťku miliardtinu metru.
Kanadský teoretický fyzik, Phillip Wallace, původně konceptualizoval grafen již v roce 1947. Slavným se grafen stal až po izolaci pomocí lepící pásky fyziky Andreem Giemem a Konstantinem Novoselovem z University of Manchester v roce 2004. V roce 2010 jim byla za tento jednoduchý, ale průkopnický experiment udělena Nobelova cena. Po celé desetiletí byl grafen na výsluní vědeckého bádání, nicméně nadšení výzkumníků postupně sláblo a vypadalo to, že placatý uhlík již nemá světu co nabídnout.
Před dvěma lety objevil tým vědců z Massachusetts Institute of Technology, že dvě vrstvy grafenu posunuté o tzv. magický úhel (1,1o) vykazují velmi exotické chování elektronů, např. supravodivost. Objev magického grafenu zapříčinil vznik tzv. twistroniky, zásadně nového přístupu ke konstrukci nanoeletronických zařízení.
Přednáška vás provede důležitými milníky historie grafenu, snad i objasní nádhernou fyziku tohoto archetypálního 2D materiálu a kriticky zhodnotí, zda éra grafenová vedla k naplnění velkých očekávání.
Jana Kalbáčová Vejpravová vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK, diplomovou práci a docentský titul v oboru fyzika kondenzovaných látek obhájila na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde nyní primárně působí a vyučuje.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ckSiEuf5JZY