Srdečně zveme všechny mladé tvůrce, badatele a badatelky na tematické soustředění Rakety nad Pardubicemi, aneb 100 let Explosia – stavíme a vypouštíme rakety , které proběhne v Techneciu (Nádražní 641, Pardubice) v pondělí 28.12. od 10:00 do 16:00 a v úterý 29.12. od 10:00 do 16:00, na kterém se seznámíte a vyzkoušíte si:
návrh a stavbu modelářských raketových motorů
návrh a konstrukci raket – nosičů pro různá použití
návrh a realizací řídící elektroniky
návrh a realizaci návratového systému (padáků, křídel atp.)
zásady bezpečné manipulace a vypouštění raket
případně se můžete připojit k některému z našich projektových týmů, které pracují nebo chystají projekty CanSat – UTSat 2021, Rocket Challenge, Rockoon AKAT_R1 či Raketoplán Tc_0.1
Srdečně zveme všechny mladé tvůrce, badatele a badatelky na Víkend s robotikou, který proběhne v Techneciu (Nádražní 641, Pardubice) v sobotu 19.12. od 9:00 do 19:00 a v neděli 20.12. od 9:00 do 15:00, na kterém si můžete vyzkoušet a zrealizovat:
různé projekty z využitím Lego Mindstorms EV3 – které kráčí, jezdí, létají, kreslí, střílejí, soutěží v sumo atp.
programovatelné roboty mBOT, kteří sledují čáru, hrají robotický fotbal atp.
či jejich Arduino protějšky vlastní konstrukce
vyzkoušet si programování létajícího drona (Tello)
realizovat svůj vlastní projekt na vybrané téma
nebo se připojit k některému z našich projektových týmů, které pracují s robotikou jako je Cyber Truck, Lego Mars Rover, Robotická ponorka atp.
Srdečně zveme všechny mladé tvůrce, badatele a badatelky na tematické soustředění 3D tisk a modelování a jejich využití ve vědě, technice i kreativním průmyslu, které proběhne v Techneciu (Nádražní 641, Pardubice) v sobotu 12.12. od 13:00 do 19:00 a v neděli 13.12. od 9:00 do 14:00, na kterém se:
seznámíte s různými technologiemi 3 tisku (FDM, STL)
naučíte se jak s těmito 3D tiskárnami pracovat
naučíte se jak připravovat 3D modely pomocí SW jako je TinkerCad, Fusion360 nebo Blender, a vzykoušíte si jak funguje 3D scanner
a vymyslíte a zrealizujete si svůj první samostatný projekt
případně se můžete připojit k některému z našich projektových týmů, které pracují s 3D tiskem jako je Cyber Truck, DIY Spektrometr, CanSat – UTSat 2021, Rocket Challenge atp.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 1. prosince v 17 hodin na přednášku Ondřeje Holého
na téma Antibiotická rezistence: Problematika nejen pro 21. století?
Antibiotika jsou léky určené pro terapii bakteriálních infekcí, které ovšem neúčinkují na infekce virové etiologie. Jejich účinek může být baktericidní, kdy dokáží bakterie zabíjet, případně bakteriostatický, kdy zabraňují bakteriím v jejich růstu. Dokáží léčit infekce jak u lidí, tak u zvířat (například pneumokokové záněty plic nebo stafylokokové infekce krevního řečiště). Ne všechna antibiotika působí proti všem bakteriím. Antibiotikum může být účinné pouze proti jednomu druhu bakterií nebo proti mnoha různým druhům.
Rezistence vůči antibiotikům znamená, pokud tyto látky ztratily schopnost dané bakterie zabíjet, případně zastavovat jejich růst. Některé bakterie jsou přirozeně rezistentní vůči určitým antibiotikům (primární neboli přirozená rezistence). Mnohem závažnějším problémem je v dnešní době rezistence, která vzniká v důsledku genetických změn (sekundární neboli získaná rezistence), což je situace, kdy jsou bakterie za normálních okolností k antibiotikům citlivé, ale v důsledku těchto změn se stanou rezistentními.
Rezistentní kmeny přežívají v přítomnosti antibiotika, díky tomu se může prodlužovat délka trvání onemocnění, případně doba hospitalizace. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi mohou vyžadovat nákladnější zdravotní péči (např. časovou, finanční, personální). Dopad takovýchto infekcí není tedy pouze zdravotnický, ale také ekonomický, sociální a psychologický.
WHO (Světová zdravotnická organizace) označila v roce 2019 bakteriální rezistenci vůči antibiotikům jako jednu z deseti nejvážnějších hrozeb a problémů ochrany veřejného zdraví pro dnešní společnost (společně např. s pandemií HIV a odmítáním očkování).
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
V neděli 6.12. 2020 srdečně zveme do Technecia (Nádražní 641, Pardubice) všechny mladé tvůrce, badatele a badatelky na tematické soustředění UTESLA Space Program, na kterém si vyzkoušíte různé tvůrčí a badatelské aktivity spojené s vesmírem, případně se můžete zapojit do realizačního týmu některého našich dlouhodobých projektů jako jsou:
Astro Pí Mission Zero – monitorování podmínek v kabině Mezinárodní kosmické stanice ISS
Astro Pí Mission Space Lab – EarthObservers 2021
Astro Pí Mission Space Lab – Orbital Mechanics 2021
Astro Pí Mission Space Lab – μTesla (mapování magnetického pole Země)
Moon / Mars Camp Challenge – navrhni základnu na Marsu / Měsíci
Stratobox 2.0 – stratosférický expoziční (Near Space) experiment, který poletí v 2. pol. prosince 2020
Cansat – UTSat 2021 – stavba a vybuštění funkčního pikosatyu velikosti plechovky od Coca-Coly
Rocket Challenge 2021 – návrh a stavba experimentální sondážní rakety
Climatic Detectives 2021 – studujte s námi změnu klimatu s využitím satelitního snímkování Země
Lego Robotic Mars Rover – autonomní rover na bázi LegoMindstorms EV3
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v rámci pásma Technecium Online – Noci vědců v pátek 27. listopadu v 17 hodin
na přednášku Marka Vranky na téma Poučení z replikační krize v psychologii
Když v roce 2011 vyšla v jednom z vlajkových psychologických časopisů studie demonstrující schopnost předpovídat budoucnost, leckdo mohl správně předpovědět, že začínající dekáda ve v psychologii rozhodně nebude nudná. A opravdu – v uplynulých letech jsme viděli nejen desítky neúspěšných pokusů replikovat známé studie, dechberoucí případy akademických podvodů, přesvědčivé důkazy závažnosti a rozšířenosti pochybných výzkumných praktik a nesčetné slovní přestřelky mezi vědci na Twitteru, ale i spousty nejrůznějších iniciativ a pokusů, jak výzkumnou praxi zlepšit a zvýšit důvěryhodnost společenskovědního výzkumu. Byly některé z těchto snah úspěšné a budou výzkumné výsledky v příští dekádě spolehlivější? Nebo navrhované reformy zcela míjejí své cíle? Případně byla celá „krize“ jen nafouklá bublina, jak naznačují někteří kritici? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v on-line přednášce „Poučení z replikační krize v psychologii“.
Marek Vranka vystudoval psychologii na FF UK a ekonomiku a managment na FPH VŠE. V současnosti se věnuje intuitivnímu morálnímu hodnocení. K jeho dalším odborným zájmům patří analýza validity diagnostických metod, behaviorální ekonomie a problematika “heuristik a zkreslení” v terapeutickém kontextu.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve
v úterý 24. listopadu v 19 hodin
na přednášku Tomáše Bandžucha na téma:
Prvorepublikové perličky aneb o mýtech, aférách a podivnostech meziválečného Československa
Dvacet let první republiky bylo popsáno v celé řadě knih a odborných článků. Přesto však toto období stále skrývá celou řadu neprozkoumaných zákoutí. Celou řadu osob a událostí, které dostanou nečekaný význam, když se na meziválečné dvacetiletí podíváme z jiného úhlu. Během přednášky tak připomeneme pět afér z československé historie, které dnes už upadly v zapomnění, ale přesto leckdy měly zásadní dopad na další běh událostí.
Proč první bitva československé armády na našem území skončila úplnou katastrofou? Opravdu mladá republika málem získala zámořské kolonie? Jak bylo možné v národnostním boji využít zvukový film? Mohli fašisté požadovat pomoc Sovětského svazu proti Hitlerovi? A stalo se Československo jedním z bojišť hybridní války?
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 10. listopadu v 17 hodin na
na přednášku Tomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin
Evropané jsou stále ještě skeptičtí vůči používání transgenních (GMO) plodin v zemědělství. Tato nedůvěra existuje navzdory jejich prokázaným zdravotním, environmentálním a ekonomickým přínosům a třem desítkám let zkušeností. Genetika v posledních několika letech prožívá doslova revoluci díky novým technikám přesné editace genomů (CRISPR/Cas9 a dalších). Tyto techniky mají obrovský potenciál pro uplatnění mimo jiného při šlechtění rostlin. Otázkou zůstává, zda techniky genové editace nepotká stejný osud jako transgenozi a zda jsme jako společnost připraveni čelit environmentálním výzvám 21. století racionálně a bez předsudků.
Tomáš Moravec vystudoval obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po krátkodobých studijních pobytech ve Francii, USA a Německu pobýval v letech 2002 až 2006 v laboratoři dr. R. Beachyho v Donald Danforth Planth Science Center v St. Louis v Missouri v USA. Od roku 2006 působí jako vědecký pracovník Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze. Zabývá se detekcí a klasifikací rostlinných virů, šlechtěním rostlin rezistentních k virovým chorobám, využitím rostlinných virů k produkci farmaceuticky významných látek v rostlinách a využitím semen k produkci farmaceutických proteinů. Jedním z posledních projektů, na němž spolupracuje, je zkoumání rostlin jako bioreaktorů na pěstování molekul pro medicínské využití.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v pátek 6. listopadu v 17 hodin
na přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Homo migrantis: dějiny pohybů lidských skupin
Přednáška se zabývá migracemi lidských populací od počátků starověku po vrcholný středověk, poukazuje na jejich četnost, hledá nejdůležitější příčiny pohybu lidských skupin, hodnotí míru destrukce a pokroku, které přicházely s velkými migracemi nebo postupným pronikáním cizorodých prvků do stabilizovaných kultur, představuje tzv. velké stěhování národů mezi antikou a středověkem, prameny, které o něm vytvořili současníci (jejich bezprostřední dojem z vrcholícího stěhování etnik) a snaží se odpovědět na otázku, v čem byly případné chyby Římanů, kteří jsou pokládáni za mistry integrace, uvedený proces však již nezvládli. Hledá v minulosti návody pro dnešek.
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Jarmila Bednaříková vystudovala historii, archeologii a klasickou filologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity také přednáší starověké dějiny. K 1. dubnu 2007 byla jmenována docentkou v oboru historie – obecné dějiny.
Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 6. října v 17 hodin
na přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.
Nedávný objev fosfanu na Venuši po období relativního nezájmu opět rozvířil debaty o možnostech života na Venuši a minulosti této „sestry Země“. Ta nám totiž zatím zůstává skrytá. Proč se navzdory podobné velikosti a složení tolik liší od Země – může za to čistě jen vyšší oslunění? Jak dlouho si Venuše zachovala kapalné vodní oceány, pokud je vůbec někdy měla? Co nám může říci o budoucím osudu Země? A především – jak je to s tou šancí na život na Venuši?
Julie Nováková (* 1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu Základy astrobiologie a organizaci Semináře z astrobiologie (PřF UK). Její popularizační články se objevily mj. ve Vesmíru či Astropisu, přednášela na AFO, Science Café, Café Nobel a dalších cyklech a festivalech. Je členkou Evropského astrobiologického institutu (EAI), kde se podílí zejména na popularizaci vědy. Na jaře 2020 vydala v angličtině antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář s titulem Strangest of All. Jakožto vzdělávací projekt je kniha volně dostupná na webu EAI a editorky.
