Na naší konzultaci s doc. Zálabským na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice (FEI UPA) jsme se ponořili do problematiky navigace bez využití GPS a dlouhodosahové telemetrie pro bezpilotní letouny (UAV). Když není k dispozici satelitní signál – například kvůli rušení, husté zástavbě nebo operaci v podzemních či interiérových prostorech – přichází na řadu alternativní metody.

Jedním z řešení je inerciální navigace, která využívá akcelerometry a gyroskopy k odhadu pohybu. Další možností je vizuální SLAM (Simultaneous Localization and Mapping), při kterém dron současně mapuje okolí a určuje svou polohu pomocí kamer a výpočetních algoritmů.

Kromě navigace jsme řešili také přenos dat na velké vzdálenosti bez běžné infrastruktury, což je klíčové nejen pro UAV, ale i pro autonomní robotiku a krizové scénáře. Efektivní datalink umožňuje spolehlivou komunikaci mezi letounem a operátorem i v náročných podmínkách.

O víkendu jsme se v Techneciu ponořili do technických experimentů. Jedním z hlavních bodů programu byl 3D tisk keramiky – technologie, která kombinuje přesnost digitální výroby s unikátními vlastnostmi keramických materiálů. Na rozdíl od plastu nebo kovu se keramika hodí pro vysokoteplotní aplikace, od laboratorního vybavení po součástky pro vesmírný průmysl.

Další fascinující částí programu bylo testování pulzačních motorů, které pracují na principu periodických explozí směsi paliva a vzduchu. Tyto motory, známé například z německých střel V-1, mají jednoduchou konstrukci bez pohyblivých částí a dodnes se zkoumají v experimentálních pohonech.

A nakonec jsme se věnovali modelování UAV (bezpilotních letounů), kde jsme se zaměřili na návrh konstrukcí v CAD softwarech a simulace aerodynamických vlastností. Od nápadu po funkční prototyp – cesta vývoje letounů je komplexní, ale právě proto tak fascinující.

Technecium opět ožilo nápady a inovacemi. 🚀🔥

Co rozhoduje o tom, jak se letadlo chová ve vzduchu? Jaký vliv má poloha křídel na stabilitu a ovladatelnost stroje? A co to vlastně znamená, když se mluví o optimálním aerodynamickém designu? O tom všem jsme diskutovali na exkurzi a semináři s Chandrou Prasadem, specialistou na letecké inženýrství, v prostředí Ústavu termomechaniky AV ČR. Kromě fascinujícího vhled do aerodynamiky jsme měli možnost konzultovat i vlastní projekty a nahlédnout do světa výzkumu, kde fyzika setkává inženýrství v praxi.

Zase

jsme zamířili na Katedru aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty UK, kde jsme konzultovali naše středoškolské odborné činnosti a zároveň nahlédli do metod, které formují moderní práci s prostorovými daty. GIS a dálkový průzkum Země nejsou jen o mapách – jde o nástroje, které pomáhají sledovat klimatické změny, plánovat rozvoj měst, nebo dokonce identifikovat archeologické naleziště z oběžné dráhy.

Věděli jste, že pomocí multispektrálních satelitních snímků lze odhalit, které plodiny na poli chřadnou ještě dřív, než si toho farmář všimne? Nebo že algoritmy DPZ dokážou automaticky rozpoznávat typy povrchů na základě odrazivosti různých materiálů? S takovou přesností dnes vědci sledují i změny v lesích či úbytek vody v krajině. I pro naše vlastní projekty se ukázalo, že správná data mohou otevřít spoustu nových možností!

Naše vzdělávací centrum se vydalo na exkurzi do Ústavu termomechaniky AV ČR, kde jsme měli možnost ponořit se do fascinujícího světa proudění tekutin, aerodynamiky a tepelných procesů. Během dne jsme nejen nasávali nové znalosti z odborných přednášek, ale také jsme konzultovali naše vlastní projekty s experty. Kromě pohledu do teoretického zázemí jsme se dostali i k laboratorním experimentům – například k výpočtové aerodynamice nebo analýze motorů. Byla to skvělá příležitost propojit naše znalosti z výuky s reálnými výzkumnými aplikacemi. Děkujeme za skvělý den plný inspirace!

Když se řekne „pulzační motor“, většině lidí se vybaví historie leteckých experimentů nebo možná i nacistická V-1. My jsme se ale pustili do testování vlastního velkého pulzačního motoru – a byla to jízda! Pečlivé měření teplot, tlaků a průtoků bylo klíčem k pochopení, co se uvnitř tohoto pulzujícího kolosu vlastně děje. S každým testem jsme blíž tomu, aby náš motor nejen burácel, ale i fungoval efektivně. 🔥🚀

Co drží letadla ve vzduchu a proč se křídla chovají tak, jak se chovají? Na úvodní konzultaci s Chandrou Prasadem na Ústavu termomechaniky AV ČR jsme se ponořili do základů aerodynamiky. Řešili jsme vztlak, odpor, proudění kolem profilů i to, proč je lepší spoléhat na fyziku než na intuici. Teorie se brzy promění v praxi – ať už na modelech, nebo v našich konstrukčních návrzích. Tohle je jen začátek! ✈️💨

Jak vypadá ideální víkend? Pro nás rozhodně ten strávený v dílně Technecia! Na soustředění jsme se vrhli na naše rozpracované projekty, ladili konstrukce, testovali elektroniku a samozřejmě doplňovali energii klasickým hackerským palivem – pizzou. Kromě práce na vlastních nápadech jsme si také vyměňovali zkušenosti a plánovali, kam posuneme naše technické výzvy dál. Protože když se spojí dobrý tým, dobré nápady a dobré jídlo, výsledek na sebe nenechá dlouho čekat! ⚙️🔥

Co všechno se dá vyčíst z dálkového průzkumu Země? Na konzultaci s Josefem Laštovičkou na Přírodovědecké fakultě UK jsme se ponořili do zpracování satelitních snímků, analýzy spektrálních dat a jejich využití v praxi. Od sledování změn krajiny přes detekci vegetace až po odhalování environmentálních problémů – DPZ je mocný nástroj, když víte, jak s daty pracovat. A přesně na tom jsme s našimi studenty makali! 🌍🛰️

Jak fungují motory, které poháněly první střely V-1 a dnes se testují pro moderní letectví? Na Gymnáziu Mozartova jsme studentům přiblížili princip pulzačních motorů – jednoduchých, ale účinných pohonných jednotek využívajících řízené exploze. Povídali jsme si o historii, současném výzkumu i tom, proč se stále hledají nové možnosti jejich využití.