Dílna dnes patří pokročilé technice – finalizujeme studentské projekty pro SOČ a do poslední chvíle ladíme detaily. Na jedné straně vzniká robotická ponorka (ROV), která brzy zamíří do testovacích vod, na druhé se dolaďuje spektrometr, schopný analyzovat světlo s precizností profesionálních přístrojů. Propojit mechaniku, elektroniku a software do funkčního celku není žádná hračka, ale právě v takových výzvách se rodí budoucí inženýři a vědci. Teď už jen poslední úpravy – a můžeme jít prezentovat výsledky!

V makerspacu to dnes žije! Naši studenti pilují poslední úpravy svých prací do Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Někteří testují hardware, jiní ladí kód, někdo finalizuje prezentace – a všude kolem se ozývají diskuze, cvakání klávesnic a šustění papírů. Dokončování vědeckých a technických projektů je vždycky výzva, ale tady se pracuje s nadšením. Víte, že SOČ už od 70. let pomáhá mladým talentům v cestě za vědou a inovacemi? Kdo ví, třeba z těchto projektů jednou vznikne něco, co změní svět!

Dnešní návštěva u Ondřeje Votavy na Ústavu fyzikální chemie AV ČR se nesla ve znamení precizních měření a vylepšení našeho spektrometru. Probírali jsme nejen kalibraci a zpřesnění analýz, ale i možnosti, jak ze zařízení dostat co nejpřesnější data pro naše experimenty. Když jde o chemickou analýzu, detaily rozhodují – a my se snažíme dostat k co nejlepším výsledkům.

Dílna v plném nasazení! Dokončujeme poslední úpravy projektů pro Středoškolskou odbornou činnost, experimentujeme s geopolymery a ladíme software pro spektrometr. Geopolymery, moderní alternativa betonu, jsou nejen ekologičtější, ale mohou najít využití i mimo naši planetu – třeba jako stavební materiál pro budoucí lunární základny. My s ním ovšem nestavíme, ale prototypujeme různé geometrie pulzačního motoru. Ten se může uplatnit nejen ve vojenství, ale i například v rychlých dronech využitelných pro DPZ v rámci chytrého zemědělství a environmnentálních projektů. Mezitím se spektrometr dostává do finální fáze kalibrace, aby zvládl přesné analýzy materiálů. Technologie v akci, věda v pohybu!

Jarní prázdniny? Ideální čas na sedmidenní soustředění plné inženýrských výzev! Naši studenti se pustili do dokončování UAV prototypu, testování aerodynamiky i konstrukce, a ladění elektroniky. Od pájení drobných spojů až po finální montáž pohonných jednotek – všechno muselo sedět na milimetr přesně. A nakonec přišel klíčový moment: ověřit, jestli se výsledná konstrukce opravdu dokáže odlepit od země. Když se model vznesl, bylo jasné, že dny strávené v dílně i nad výpočty se vyplatily. Podařilo se! 🚀

Co se stane, když spojíme nadšení pro techniku, talent a špičkové vědecké pracoviště? Přesně to si vyzkoušeli naši studenti při konzultaci na Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Konzultace se týkaly zejména vyvíjeného UAV s pulzačním motorem.

Proč je termomechanika tak zásadní? Ať už jde o zlepšení účinnosti spalovacích motorů, návrh hypersonických letadel nebo využití obnovitelných zdrojů energie, znalost těchto fyzikálních zákonitostí je klíčová. Studenti tak získali cenný vhled do praktických aplikací, které mohou jednou posunout svět techniky kupředu. 🚀

Na několikadenním (8. – 11. března) projektovém soustředění v Techneciu jsme se vrhli do finálních úprav prototypu našeho UAV (Unmanned Aerial Vehicle – bezpilotního letounu). Nešlo jen o skládání, ale i o seriózní testování – od aerodynamiky přes pevnost konstrukce až po integraci pohonu. UAV se od klasických modelů letadel liší hlavně autonomií a možností nést pokročilé senzory. Právě drony a UAV hrají klíčovou roli v moderní kartografii, environmentálním monitoringu nebo třeba v humanitární pomoci. A kdo ví, možná i náš stroj brzy zamíří na zajímavou misi! 🚀

Na naší konzultaci s doc. Zálabským na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice (FEI UPA) jsme se ponořili do problematiky navigace bez využití GPS a dlouhodosahové telemetrie pro bezpilotní letouny (UAV). Když není k dispozici satelitní signál – například kvůli rušení, husté zástavbě nebo operaci v podzemních či interiérových prostorech – přichází na řadu alternativní metody.

Jedním z řešení je inerciální navigace, která využívá akcelerometry a gyroskopy k odhadu pohybu. Další možností je vizuální SLAM (Simultaneous Localization and Mapping), při kterém dron současně mapuje okolí a určuje svou polohu pomocí kamer a výpočetních algoritmů.

Kromě navigace jsme řešili také přenos dat na velké vzdálenosti bez běžné infrastruktury, což je klíčové nejen pro UAV, ale i pro autonomní robotiku a krizové scénáře. Efektivní datalink umožňuje spolehlivou komunikaci mezi letounem a operátorem i v náročných podmínkách.

O víkendu jsme se v Techneciu ponořili do technických experimentů. Jedním z hlavních bodů programu byl 3D tisk keramiky – technologie, která kombinuje přesnost digitální výroby s unikátními vlastnostmi keramických materiálů. Na rozdíl od plastu nebo kovu se keramika hodí pro vysokoteplotní aplikace, od laboratorního vybavení po součástky pro vesmírný průmysl.

Další fascinující částí programu bylo testování pulzačních motorů, které pracují na principu periodických explozí směsi paliva a vzduchu. Tyto motory, známé například z německých střel V-1, mají jednoduchou konstrukci bez pohyblivých částí a dodnes se zkoumají v experimentálních pohonech.

A nakonec jsme se věnovali modelování UAV (bezpilotních letounů), kde jsme se zaměřili na návrh konstrukcí v CAD softwarech a simulace aerodynamických vlastností. Od nápadu po funkční prototyp – cesta vývoje letounů je komplexní, ale právě proto tak fascinující.

Technecium opět ožilo nápady a inovacemi. 🚀🔥

Co rozhoduje o tom, jak se letadlo chová ve vzduchu? Jaký vliv má poloha křídel na stabilitu a ovladatelnost stroje? A co to vlastně znamená, když se mluví o optimálním aerodynamickém designu? O tom všem jsme diskutovali na exkurzi a semináři s Chandrou Prasadem, specialistou na letecké inženýrství, v prostředí Ústavu termomechaniky AV ČR. Kromě fascinujícího vhled do aerodynamiky jsme měli možnost konzultovat i vlastní projekty a nahlédnout do světa výzkumu, kde fyzika setkává inženýrství v praxi.