ABB dodala do českých škol 75. robota

  • V rámci programu Roboty do škol v současné době působí 45 robotů na vysokých školách a 30 na středních školách.
  • Programu se účastní sedm vysokých škol a více než 60 škol na středním vzdělávacím stupni.

Cílem programu Roboty do škol je seznámit děti se vzrušujícím světem robotiky a automatizace, který zásadně ovlivní budoucnost práce. Automatizace bude řešit stále větší díl potřeb, ale skutečný potenciál spočívá ve spolupráci mezi lidmi a stroji. Ta bude hnacím motorem převratných inovací v různých odvětvích ekonomiky. V tomto kontinuálně se měnícím prostředí je klíčové rozvíjet u studentů nové kompetence a dovednosti, jako je technologická gramotnost, kreativita, schopnost kritického myšlení a řešení problémů.

Zatímco univerzity používají roboty, včetně softwaru a komplexních robotických pracovišť, především pro výzkumné účely, středoškolákům ve výuce pomáhají jak kolaborativní roboti, tak robotická průmyslová ramena. Studenti je využívají k plnění studijních úkolů, ale mohou si třeba s roboty i poměřit síly při skládání Rubikovy kostky, při hře na klávesy nebo využít jejich pomoci k tisku různých produktů na 3D tiskárně.

 

„Dodání 75. robota potvrzuje rostoucí zájem škol o podporu výuky robotiky, a to nejen s využitím našich expertů, ale také špičkových technologií,“ komentoval začátek zimního semestru i školního roku s roboty Vítězslav Lukáš, jednatel a ředitel Robotiky a automatizace ABB v České republice. „Spolu s učiteli připravujeme studenty na budoucí dráhu v robotice a automatizaci. Coby součást učebních osnov mohou roboty nastupující generaci pomoci v osvojení dovedností, díky kterým uspějí v nové éře automatizace. Nadto roboty prokazují, že jejich zapojení do výuky celkově zvyšuje chuť studentů učit se nové věci.“

 

Přínos robotů pro školství dokladuje řada vědeckých studií. Analýza vyhodnocující 17 odborných článků o vlivech na výsledky výuky, kterou vloni publikoval vědecký časopis Sustainability, prokázala celkový pozitivní efekt na žáky a studenty. Největší přínos mají roboty v zapojení a motivaci studentů, následuje rozvoj dovedností. Zajímavostí je, že míra vlivu robotů na učení klesá s věkem, což ukazuje na jejich vzdělávací význam již na základních školách, s návazným rozvojem na školách středních a vysokých.*

Společnost ABB má v Česku vlastní výrobní a vývojové centrum robotiky a kromě programu Roboty do škol podporuje i popularizaci technologií prostřednictvím řady aktivit, včetně nejprestižnější vědecké ceny Česká hlava. Vedle programu Roboty do škol ABB cílí také na další věkové kategorie mládeže nebo se snaží přiblížit svět technologií dívkám. Vědu a technologie spojuje s kulturními aktivitami. S technologiemi tak seznamuje mladé návštěvníky například Pražského jara nebo Zlínského filmového festivalu.

*Zdroj: The Effectiveness of Educational Robots in Improving Learning Outcomes: A Meta-Analysis, Sustainability 2023, 15, 4637. https://doi.org/10.3390/su15054637

ABB je technologický lídr v oblasti elektrotechniky a automatizace umožňující udržitelnější budoucnost. Spojením technického know-how a softwaru přináší řešení pro optimalizaci výroby, dopravy, rozvodu a distribuce energie a provozu budov. ABB je špičkou v oboru už přes 140 let a se svými více než 105 000 zaměstnanci přináší na trh inovace urychlující transformaci průmyslu. www.abb.com

ABB Robotika a Automatizace je předním světovým poskytovatelem robotiky a procesní automatizace. Jako jediná společnost disponujeme komplexním a integrovaným portfoliem, které zahrnuje roboty, autonomní mobilní roboty a řešení procesní automatizace, navržené a řízené naším vlastním softwarem. Pomáháme  společnostem všech velikostí a oborů, od automobilového průmyslu, přes elektroniku až po logistiku, stát se silnějšími, flexibilnějšími a výkonnějšími. ABB Robotika a Automatizace podporuje zákazníky v přerodu na propojené a kolaborativní továrny budoucnosti. Divize zaměstnává přibližně 11 tisíc lidí ve více než 100lokalitách v 53 zemích světa. go.abb/robotics

Cílem programu Roboty do škol je seznámit děti se vzrušujícím světem robotiky a automatizace, který zásadně ovlivní budoucnost práce. Automatizace bude řešit stále větší díl potřeb, ale skutečný potenciál spočívá ve spolupráci mezi lidmi a stroji. Ta bude hnacím motorem převratných inovací v různých odvětvích ekonomiky. V tomto kontinuálně se měnícím prostředí je klíčové rozvíjet u studentů nové kompetence a dovednosti, jako je technologická gramotnost, kreativita, schopnost kritického myšlení a řešení problémů.

 

Zatímco univerzity používají roboty, včetně softwaru a komplexních robotických pracovišť, především pro výzkumné účely, středoškolákům ve výuce pomáhají jak kolaborativní roboti, tak robotická průmyslová ramena. Studenti je využívají k plnění studijních úkolů, ale mohou si třeba s roboty i poměřit síly při skládání Rubikovy kostky, při hře na klávesy nebo využít jejich pomoci k tisku různých produktů na 3D tiskárně.

 

„Dodání 75. robota potvrzuje rostoucí zájem škol o podporu výuky robotiky, a to nejen s využitím našich expertů, ale také špičkových technologií,“ komentoval začátek zimního semestru i školního roku s roboty Vítězslav Lukáš, jednatel a ředitel Robotiky a automatizace ABB v České republice. „Spolu s učiteli připravujeme studenty na budoucí dráhu v robotice a automatizaci. Coby součást učebních osnov mohou roboty nastupující generaci pomoci v osvojení dovedností, díky kterým uspějí v nové éře automatizace. Nadto roboty prokazují, že jejich zapojení do výuky celkově zvyšuje chuť studentů učit se nové věci.“

 

Přínos robotů pro školství dokladuje řada vědeckých studií. Analýza vyhodnocující 17 odborných článků o vlivech na výsledky výuky, kterou vloni publikoval vědecký časopis Sustainability, prokázala celkový pozitivní efekt na žáky a studenty. Největší přínos mají roboty v zapojení a motivaci studentů, následuje rozvoj dovedností. Zajímavostí je, že míra vlivu robotů na učení klesá s věkem, což ukazuje na jejich vzdělávací význam již na základních školách, s návazným rozvojem na školách středních a vysokých.*

Společnost ABB má v Česku vlastní výrobní a vývojové centrum robotiky a kromě programu Roboty do škol podporuje i popularizaci technologií prostřednictvím řady aktivit, včetně nejprestižnější vědecké ceny Česká hlava. Vedle programu Roboty do škol ABB cílí také na další věkové kategorie mládeže nebo se snaží přiblížit svět technologií dívkám. Vědu a technologie spojuje s kulturními aktivitami. S technologiemi tak seznamuje mladé návštěvníky například Pražského jara nebo Zlínského filmového festivalu.

*Zdroj: The Effectiveness of Educational Robots in Improving Learning Outcomes: A Meta-Analysis, Sustainability 2023, 15, 4637. https://doi.org/10.3390/su15054637

ABB je technologický lídr v oblasti elektrotechniky a automatizace umožňující udržitelnější budoucnost. Spojením technického know-how a softwaru přináší řešení pro optimalizaci výroby, dopravy, rozvodu a distribuce energie a provozu budov. ABB je špičkou v oboru už přes 140 let a se svými více než 105 000 zaměstnanci přináší na trh inovace urychlující transformaci průmyslu. www.abb.com

ABB Robotika a Automatizace je předním světovým poskytovatelem robotiky a procesní automatizace. Jako jediná společnost disponujeme komplexním a integrovaným portfoliem, které zahrnuje roboty, autonomní mobilní roboty a řešení procesní automatizace, navržené a řízené naším vlastním softwarem. Pomáháme  společnostem všech velikostí a oborů, od automobilového průmyslu, přes elektroniku až po logistiku, stát se silnějšími, flexibilnějšími a výkonnějšími. ABB Robotika a Automatizace podporuje zákazníky v přerodu na propojené a kolaborativní továrny budoucnosti. Divize zaměstnává přibližně 11 tisíc lidí ve více než 100lokalitách v 53 zemích světa. go.abb/robotics

8.12.2020 Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?

Technecium ve spoluůpráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 8. prosince v 17 hodin
na přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?
Černé díry máme za jedny z nejtajemnějších a nejvíce fascinujících
objektů ve vesmíru. Přesto se o nich astronomové v posledních několika letech mnohé dozvěděli, a to především díky průlomovým pozorováním s pomocí důmyslných technologií. Korunovací tohoto úsilí bylo udělení Nobelových cen v letech 2017 a 2020.
Michal Bursa (*1977) vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá relativistickou astrofyzikou, akrečními disky okolo černých děr a neutronových hvězd a numerickým modelováním fyzikálních procesů, které v nich a jejich okolí probíhají.
Záznam: https://www.youtube.com/watch?v=xi_1G9dCBe0&authuser=0

27.11. 2020 Live Stream TECHNECIUM Online – Noc vědců, začíná v 15:00

Srdečně Vás zveme na Live Stream TECHNECIUM Online – Noc vědců, který vysíláme v pátek 27.11. 2020 od 15:00

REGISTRACE ZDE

Ve spolupráci s odborníky ve vědě a výzkumu jsme pro Vás připravili pásmo online přednášek a wshopů, které představí některá z témat a aktivit společného vzdělávacího programu Techencium Online   

PROGRAM 27.11.2020:

15:00

Vyzkoušejte si s námi ICT dílnu Raspberry Pi Playground a lekci How to Python a pošlete svou zprávu na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

 

15:30

HORKÉ NOVINKY Z VĚDY – RNDr. Stanislav Mihulka PhD., představí pravidelný video podcastový 14-ti denník o tom co aktuálně hýbe přírodní vědou očima šéfredaktora nejznámějšího českého popularizačního webu OSEL.CZ a navazující seminář a soutěž Science Starter o atraktivní ceny.

 

16:00

SVĚT INVAZÍ – RNDr. Stanislav Mihulka PhD. je také botanik na JČU v Českých Budějovicích, v rámci této přednášky Vám představí atraktivní téma biologických invazí a zároveň svůj online projekt mapování invazních rostlin, do kterého se můžete zapojit i Vy.

 

17:00

PÁTEČNÍCI Z TECHNECIA – cyklus online přednášek předních českých vědců, inženýrů a lékařů, přinese přednášku “Poučení z replikační krize v psychologii” od Mgr. Marka Vranky PhD. vedoucího experimentální psychologické laboratoře PLESS na FF UK na vysoce aktuální téma současné vědy, který hýbe nejen psychologií, ale i přírodní vědou (viz Pátečníci z Technecia 20.11.2020). Přednášky jsou součástí semináře ScienceStarter.

 

18:45

ASTROBIOLOGIE – RNDr. Tomáš Petrásek PhD. Vás v rámci své přednášky vezme za biologií až k hranicím kosmu v atraktivní mezioborové perspektivě kombinující snad všechny přírodní vědy i techniku a spolu s tím představí i svůj stejnojmenný online kurz v rámci kterého můžete postavit vlastní experiment, který poletí až k hranicím vesmíru na stratosférickém balonu.

 

20:15

Někdo to rád extrémní, aneb kde všude je možné najít život – premiéra záznamu přednášky RNDr. Jany Kvíderové PhD. z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni ukáže problematiku extrémofilních organismů a s tím souvisejících tzv. extrémních biotopů v biologii, která je zároveň pozvánkou do badatelského projektu BioXXX, který Vás zavede až na souostroví Špicberky.

 

21:15

Představení kroužku (U)TESLA Elektro Lab a pokračování dílny Raspberry Pi Playground.

 

Odkaz na Stream Technecium Online – Noc s vědců 2020 Vám zašleme po REGISTRACI.

20.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Tomáše Fürsta: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v pátek 20. listopadu v 17 hodin

na přednášku Tomáše Fürsta na téma: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.

Poslední dobou se čím dál častěji stává, že publikované výsledky experimentálních studií nelze zopakovat. Něco v těle vědy a výzkumu se pokazilo. Dle našeho názoru je důvodem této replikační krize kombinace špatných incentiv a nevhodného matematického aparátu. Špatné incentivy sestávají s přílišného tlaku na množství publikací, preferování pozitivních nálezů před negativními, nedostatečnou motivaci k opakování experimentů a unikátní středoevropský systém akademických titulů. Nevhodnými matematickými metodami rozumíme většinu aparátu klasické statistiky, která je velmi obtížně interpretovatelná, typicky odpovídá na otázky, na které se nikdo neptá, a přímo svádí k zaměňování podmíněných pravděpodobností a kumulaci falešně pozitivních výsledků. V této přednášce hodláme vysvětlit, proč k replikační krizi došlo, a nastínit cestu k nápravě.

Tomáš Fürst studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2006 získal Ph.D, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Univerzity Palackého v Olomouci. Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd a podle toho se i chová – baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů. Je překvapen, že ho za to někdo platí. Zabývá se také zpracováním digitálních signálů a výukou různých kurzů aplikované matematiky. Zpovzdálí a s nedůvěrou sleduje aplikace matematiky v ekonomii, a když se to hodí nejméně, utrousí k tomuto tématu pár nevychovaných poznámek.
Odkaz na stream zde:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=FAWz2uWim14&feature=youtu.be 

18.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku přednášku Pavla Cejnara na téma Proč jsou fyzikální vzorečky jednoduché?

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

na středu 18. listopadu v 17 hodin
na přednášku Pavla Cejnara na téma Proč jsou fyzikální vzorečky jednoduché?
Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.
Pavel Cejnar vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde v roce 1995 získal Ph.D. a dnes zde působí jako profesor v Ústavu částicové a jaderné fyziky. Pracovně pobýval na univerzitách ve Švýcarsku, USA, Německu, Itálii a Jihoafrické republice, přednášel na mnoha mezinárodních konferencích. Na Matematicko-fyzikální fakultě vyučuje kvantovou fyziku a zabývá se teoretickým výzkumem kvantových fázových přechodů a kvantového chaosu. Pokouší se také o popularizaci svého oboru.
Odkaz na záznam zde.:

3.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů

Techencium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v úterý 3.listopadu v 17 hodin
na přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů
Jak syntetizovat nanokompozitní vrstvy a ty nejtvrdší známé materiály pomocí plazmatu? V prezentaci si představíme laboratorní i průmyslové plazma, jeho vlastnosti a schopnosti tvořit ochranné vrstvy. Ukážeme si, jak souvisí struktura materiálů s jejich mechanickými vlastnostmi a jak tuto strukturu ovlivnit pomocí parametrů plazmatu, ve kterém tyto materiály rostou.
Radek Žemlička začal v roce 2007 studovat na MU obor Obecná fyzika, poté na něj navazující obor Fyzika plazmatu. Od roku 2012 byl Ph.D. studentem fyziky plazmatu pod vedením prof. Petra Vašiny na Ústavu fyzikální elektroniky. V rámci své dizertační práce se zabýval přenosem PVD technologií vzniklých v laboratořích MU na průmyslová zařízení. Tato práce probíhala ve spolupráci se šumperskou firmou Platit a.s., do které po obhajobně své dizertační práce v roce 2016 nastoupil na pozici vývojového pracovníka. Od roku 2017 pak pracuje na pozici R&D engineer v ústředí Platitu, firmě Platit AG ve švýcarském Selzachu. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanál Maxwellovi démoni.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=1E5aJ-xke1g&authuser=0

27.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 27. října v 17 hodin
na přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši
Planeta Venuše je třetím nejjasnějším objektem noční oblohy, který od nepaměti přitahoval lidskou pozornost. Nicméně až do první poloviny 60. let 20. století jsme o tomto světě příliš nevěděli. Celou planetu totiž obklopuje hustá atmosféra s mračny zcela zahalujícími povrch. Dlouho jsme tak netušili, jak povrch Venuše vypadá – že se jedná o svět vytvořený v geologicky relativně nedávné minulosti bouřlivými epizodami sopečné činnosti celoplanetárního rozsahu. A bude to právě sopečná činnost a její záznam na povrchu Venuše, se kterou se v rámci přednášky seznámíme.
Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=cYBwYQROQsg&authuser=0
Nabídka online přednášek na listopad 2020 je ke stažení zde.

20.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Ludmily Hamplové na téma Dezinformace v době pandemie COVID-19

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 20. října v 17 hodin

na přednášku Ludmily Hamplové na téma Dezinformace v době pandemie COVID-19
Jak se nezbláznit z přílivu informací o covid-19 a jak si mezi nimi najít ty, co jsou kvalitní a smysluplné? Proč nyní intenzivně zažíváme stav označovaný jako infodemie? Stále platí, že emoce jsou důležitější než fakta? Společně se podíváme nejen na časté desinformace o covid-19, fenomén mluvících hlav, falešných medicínských autorit i vliv sociálních sítí na zvládání pandemie.
Ludmila Hamplová (* 1985) je redaktorkou portálu Zdravotnickydenik.cz. Dlouhodobě věnuje zdravotním tématům a také dezinformacím na poli medicíny i jejich vyvracení. Za svou práci získala Novinářskou cenu Psychiatrické společnosti ČLS JEP a také ocenění Koalice pro podporu očkování.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=IIl5m1N8SiQ&authuser=0

22.10. 2020 od 17h proběhne seminář Astro Pi: Realizuj svůj experiment na Mezinárodní vesmírné stanici!

zapojte se s námi do mezinárodní soutěže Astro Pí a naprogramujte si svůj kosmický experiment na Mezinárodní kosmické stanici. Soutěž je rozdělena do 2 věkových a obtížnostních kategorií, Mise ZERO a Mise SPACE LAB. Pokročilá mise SPACE LAB nabízí žákům do 19 let jedinečnou příležitost provádět, s pomocí mikropočítačů AstroPi ( Raspberry Pi 3 s modulem Sense Hat a kamerou Picam v1 ) s názvem Ed a Izzy experimenty na ISS monitorující prostředí ve vesmíru (Life in Space) resp. na zemském povrchu (Life on Earth). Více zde  ASTRO PI CHALLENGE .

22.10. 2020 od 17:00 proběhne na této adrese https://us02web.zoom.us/j/4157641783 online seminář s organizátorem loňské AstroPi soutěže a hackathonu v ČR Janem Spratkem, který se s  Vámi podělí o své zkušenosti týkající se pokročilých misí Astro Pí – Life in Space a Life on Earth, možností a limitů použitého HW a doporučení jak koncipovat návrh vlastní mise.

Cílem semináře je společně připravit záměry experimentů do kategorie SPACE LAB – Life in SPace / Life on Earth, jako je např. orbitální mechanika ISS, multispektrální dálkový průzkum Země atp. pro jejich podání do prvního kola soutěže, které má uzávěrku 23.10. v 23:59 CET.

Na tento seminář naváží v průběhu následujících týdnů přednášky a kurzy týkající se geofyziky, fyziky (exo)atmosféry, Dálkového průzkumu Země, programování Python, práce s Rasppberry Pi, PiCam či Sense Hat atp. případně i společný hackathon, které poběží online a pokud to situace po Novém roce dovolí tak také prezenčně v Techneciu.

Těšíme se naviděnou ve čtvtek zde: https://us02web.zoom.us/j/4157641783

16.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 16. října v 17 hodin


na přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Elektrické pohony dnes patří k běžné výbavě kosmických družic a sond. „Iontové motory“ už v odborném i laickém žargonu prakticky nikoho nepřekvapí, elektrické kosmické pohony jsou však mnohem širší pojem. Podíváme se na jejich různé zajímavé podkategorie pro velmi širokou oblast použití v současnosti i v nejbližší budoucnosti.
Jaroslav Kousal vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat.
Odkaz na stream zde.: https://www.youtube.com/watch?v=5YyzloNkSbk