Vhodné pro VŠ

20.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Malinského na téma O budoucnosti hmoty

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce krátce shrneme současné fyzikální představy o tom, co se s hmotou, jak ji známe, bude dít v (kosmologicky) blízké i vzdálenější budoucnosti. Dotkneme se otázek její absolutní stability, “odolnosti” vůči efektům kosmologické expanze i její konečné konverze v záření prostřednictvím černých děr.
Michal Malinský je absolventem MFF UK v Praze a Mezinárodní školy pro pokročilá studia v Trieste. Jako postdoktorand pokračoval v Southamptonu, Stockholmu a Valencii. Podílel se také na výzkumu v CERNu jako člen teoretické skupiny. V současné době působí opět na MFF UK. Zabývá se Standartnímmodelem částicové fyziky a fyzikou za Standartním modelem, Supersymetrií nebo Teorií velkého sjednocení.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.12.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Denisy Kubániové na téma Rezonanční absorpce záření gamma a hyperjemné interakce ve výzkumu moderních materiálů – 60 let od objevu Mössbauerova jevu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Před vyše šedesáti lety nadějný doktorand, Rudolf Mössbauer, díky své pečlivé laboratorní práci pozoroval a objasnil rezonanční absorpci záření gama v krystalu iridia 191, zač mu byla později udělena Nobelova cena za fyziku. Záhy se ukázalo, že tento exotický jev nelze pozorovat u všech atomových jader, což významně omezuje rozsah jeho využití ve výzkumu. Proč je tomu tak, jak vzácné či nebezpečné je pozorování Mössbauerova jevu se dozvíte v dnešní přednášce, která Vás mimo jiné provede i několika zajímavými důsledky Mössbauerova pozorování.
S jevem bezodrazové rezonanční absorpce záření gama se studenti fyziky často potkávají až ve výběrových kurzech, v důsledku čeho je povědomí o tomto jevu ve vědecké komunitě velice slabé. Navzdory tomu jsou metody Mössbauerovy spektroskopie aktivně rozvíjeny a využívány v materiálovém výzkumu pro svoje unikátní energetické rozlišení i dnes. Díky vědeckým i technickým pokrokům posledních desetiletí dovedeme v laboratoři provádět experimenty za velice nízkých teplot, které nikde ve vesmíru neexistují, imitovat vysoké tlaky v zemském jádru či podmínky, které materiály zažívají při intenzivním ozařování ve fúzních reaktorech. Na závěr přednášky pohovořím o relativně novém tématu spojujícím základní a aplikovaný výzkum z oblasti nanomedicíny. Využijeme vše co jsme se naučili a společně skusíme vytěžit informace z Mössbauerových spekter, abychom odpověděli na palčivé otázky které nám výrobci farmaceutických preparátů kladou.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

30.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Kusbacha na téma Skládání střípků z variského orogenu – Náměšťský granulitový masiv

Posted on by Vítězslav Škorpík

Geologie je často velmi zábavná detektivní hra. Nad dávnými událostmi se přehnala moře času a očitých svědků je pomálu. Pro zjištění stavů minulých vstupuje na scénu hrdina – geolog – vybaven nejenom kladívkem a kompasem, ale i elektronovým mikroskopem nebo hmotovým spektroskopem. Přednáška by měla ukázat současnou multidisciplinaritu geologie a v hrubých rysech seznámit posluchače s aktuálním poznáním vývoje variského orogenu na konci prvohor na území České Republiky.
Vladimír Kolář Kusbach (*1981) působí od roku 2011 jako vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky, kde se věnuje především deformaci a reologickému chování horninových komplexů spodní kontinentální kůry a deformaci hornin obecně. Magisterské (2002-2007) studium absolvoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, doktorské (2007-2011) pak kombinovaně opět na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na Université de Strasbourg – Ecole et Observatoire des Sciences de la Terre. Zaměřuje se na mikrostrukturní studie, které jsou důležitým nástrojem pro dešifrování reologie hornih a procesů segregace taveniny.
Hlavními tématy výzkumu jsou zejména: a) strukturní studie orogenních pásů, b) interakce kůry a pláště a tektonické procesy ve velkém měřítku, c) mikrostruktury, textury, deformační mechanismy a reologie deformovaných hornin.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.10.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Magdaleny Bohutínské na téma Je evoluce genomu předvídatelná?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Proč a za jakých podmínek se evoluce může opakovat? Evoluce genomu vedoucí ke vzniku výhodných znaků je z velké části ovlivňovaná náhodnými procesy. Je ovšem také ohraničena určitými omezeními, díky kterým je do jisté míry možné ji předvídat. A ačkoliv jsou naše předpovědi nedokonalé, mnohé díky výzkumu genetické informace víme. A tom bude přednáška.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ljwiZ1IUcjg
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/586056389382663
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.8.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Vznik pohlavního rozmnožování

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pohlavní rozmnožování bereme tak trochu za samozřejmost. Velká většina pozemských druhů a drtivá většina jednotlivců – konkrétně všechny mikrobiální organismy – jej však nikdy neprovozuje. Mají pro to dobré důvody. Sex je nákladný na energii i na čas, o limitech vyplývajících z omezené rychlosti předávání vlastních genů nemluvě. Proč se ale pohlavnost vyvinula? Kdy k tomu došlo a za jakých podmínek? A hlavně, proč zůstává dominantním způsobem rozmnožování u tak velkých a úspěšných skupin jako jsou živočichové nebo rostliny? Na tyto otázky se evoluční biologové snaží nalézt odpovědi dlouhá desetiletí. Až objevy z posledních let však dávají naději, že se tuto královnu všech evolučních záhad podaří definitivně vyřešit.

Jan Toman (*1988) je teoretickým a evolučním biologem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=CUvUplLOf3E

25.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ivana Čepičky na téma Evoluce protist na poslední miliardu a půl let

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mnoho biologů se dodnes nedokázalo myšlenkově vymanit z dualismu rostliny – živočichové (který byl teprve nedávno obohacen houbami jako svébytnou eukaryotickou „říší“, tj. kategorií nejvyššího řádu). Příkladem tohoto uvažování je (zcela nesmyslná) otázka, zda jsou hlenky spíše houby nebo spíše živočichové. Prostě nejsou ani jedno. I když tři tradiční mnohobuněčné říše představují z hlediska popsaných druhů drtivou část biodiverzity eukaryotických organismů, existuje celá řada dalších evolučních linií (hlenky jsou jednou z nich), které jsou nespravedlivě na okraji zájmu. Pro tyto skupiny existuje souhrnný název, totiž protisti, což dále svědčí o nedocenění jejich skutečné diverzity. Na úrovni hluboké diverzity protisti totiž zcela dominují – všech přibližně deset dnes rozeznávaných eukaryotických superskupin obsahuje protisty, přičemž pouze dvě (Obazoa a Archaeplastida) zahrnují i ne-protistní „říše“, tj. rostliny, houby a živočichy. Již proto jakékoli snahy o vysvětlení vzniku a evoluce eukaryotické buňky vyznívají komicky, pokud v sobě nezahrnují protisty.

Ivan Čepička (1978) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde působí jako odborný asistent na katedře zoologie. Zabývá se diverzitou a evolucí anaerobních protist.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=WrdD3evCngk

11.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lukáše Nádvorníka na téma Spintronika na terahertzových vlnách

Posted on by Vítězslav Škorpík

Bezpečnější, hustější a rychlejší. Takové počítačové paměti slibuje spintronika, vědní obor o nové elektronice, která zohledňuje nejenom elektrický náboj, ale také spin částic. A je to právě snaha o velmi vysokou rychlost zápisu dat, která přesunula spintronický výzkum také do laserových laboratoří. V této přednášce se tedy kromě obecného úvodu do spintroniky dozvíte i o tom, proč jsou ve výzkumu potřebné extrémně krátké laserové záblesky, pro které je nanosekunda jako věčnost, a jaké otázky pomohou vyřešit terahertzové pulzy – elektromagnetické záření z mírně tajemného koutu elektromagnetického spektra.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a39naYdfLV8

5.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 5. března v 17 hodin
na přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci
Svět, ve kterém žijeme, se neustále periodicky mění. Odliv se střídá s přílivem, Slunce vychází a zapadá a léto se mění v zimu. Každý organismus, aby přežil, musel se těmto cyklům evolučně přizpůsobit. Ačkoliv v přírodě existuje mnoho dějů, které se opakují s různými periodami, střídání dne a noci s periodou 24 hodin je dominantní přírodní rytmus. Všechny organismy, od cyanobakterií po člověka si vyvinuly vnitřní hodinový mechanismus, který dokáže měřit čas a pomáhá směrovat aktivitu a fyziologické procesy do vhodné denní doby, a dokonce spouštět reprodukci ve vhodnou část roku, či napomáhá navigaci. K tomu, aby tento hodinový strojek sloužil svému účelu, musí být synchronizován s rotací Země kolem své osy. Do nedávné doby bylo střídání světla a tmy jediným spolehlivým ukazatelem fáze zemské rotace. Ani výkyvy teploty, ani výkyvy vlhkosti nebyly nikdy v minulosti tak stabilní, aby mohly převzít plnou zodpovědnost za synchronizaci vnitřních hodin a vnitřní hodiny se tak spoléhají zejména na světelný kontrast mezi dnem a nocí. V posledních desetiletích dynamicky zvyšujeme míru umělého světla v noci po celé planetě a kontrast mezi dnem a nocí dramaticky snižujeme. Kam až můžeme zajít, než překročíme práh, za kterým již vnitřní hodinový strojek den a noc prostě nepozná? Co se pak stane? A nepřekročili jsme již tento práh pro některé živočichy či rostliny?
Zdeňka Bendová vystudovala PřF UK, obor fyziologie živočichů. Pracovala ve Fyziologickém ústavu AV ČR po dvouleté stáži v Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire. Od roku 2011 vede na PřF UK skupinu fyziologických adaptací a biorytmů a od roku 2015 je zaměstnankyní NUDZ, kde vede pracovní skupinu pro cirkadiánní fyziologii a chronoterapii.

23.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 23. února v 17 hodin
na přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení
Fyzika je krásná věda, má ráda symetrie. Symetrie vládnou Vesmíru. Umožnují nám jevy nejen vysvětlit, ale dokonce díky nim můžeme mnohé předpovědět! Jenže i přesto, že Vesmír je pečlivý účetní, někdy mu ty plusy a mínusy úplně nesedí a symetrie jsou narušené. Jaké symetrie existují ve světě částicové fyziky? Jak se zkoumalo a zkoumá jejich narušení? A jak se s tím vším vyrovnat?

9.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Kuběny na téma Různé druhy nemožného v matematice

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 9. února v 17 hodin
na přednášku Aleše Kuběny na téma Různé druhy nemožného v matematice
Pokud vám v matematice něco ne a nejde, nemusí být chyba vždy na vaší straně! Řekům se staletí nedařilo rozdělit úhel na tři stejné části, fiktivním Trisolaranům z Liou Cch-Sinovy ságy po celou evoluci správně vypočítat příznivé a nepříznivé postavení svých sluncí pro jejich civilizaci (problém tří těles, spoiler – nejde to).
V přednášce vás provedu historií marnosti i tím, co matematika o svých vlastních nemožnostech ví. Od tří klasických problémů geometrie přes chaos až k Chaitinovu číslu, které existuje (lze dokázat), ale nejde vypočítat (rovněž lze dokázat). Proč měla tajná policie Sovětského svazu plné trezory matematických úloh a jak to souvisí s antisemitskými kvótami na sovětských VŠ? Atd.
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE