3.7.2026 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Matěje Hudce na téma Diskrétní symetrie fyzikálních zákonů aneb Rozlišují přírodní zákony pravou a levou?

V pátek 3. července od 17 hodin bude na našem cyklu Pátečníci řeč o tom, zda přírodní zákony rozlišují mezi pravou a levou a o symetriích ve fyzice.
O tom promluví fyzik Matěj Hudec v přednášce s názvem „Diskrétní symetrie fyzikálních zákonů aneb Rozlišují přírodní zákony pravou a levou?“
Budeme velmi rádi, když se přijdete podívat. Začínáme v 17 hodin v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Benátská 2, Praha 2.
Jménem organizátorů.

13.3.2026 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Mirko Rokyty na téma Povídání o čísle Pí v předvečer dne Pí

V pátek 13. března od 17 hodin bude na našem cyklu Pátečníci řeč o matematice.
O tom promluví matematik a děkan MFF UK Mirko Rokyta v přednášce s názvem „Povídání o čísle Pí v předvečer dne Pí“.
Budeme velmi rádi, když se přijdete podívat. Začínáme v 17 hodin v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Benátská 2, Praha 2.
Příští týden 20. března přijde bioložka Veronika Gvoždíková Javůrková, která promluví o ptačím mikrosvětě.

27.2.2026 Pátečníci z Technecia uvádějí přednáška Marka Audyho na téma Jezero Neuron

V pátek 27. února od 17 hodin bude na našem cyklu Pátečníci řeč o speleologii
O tom promluví fotograf a speleolog Marek Audy v přednášce s názvem „Jezero Neuron“.
Budeme velmi rádi, když se přijdete podívat. Začínáme v 17 hodin v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Benátská 2, Praha 2.
Příští týden 6. března přijde arabistka Lenka Hrabalová, která popovídá o tom, jak dnes vypadá Irán.

5.9.2025 Pátečníci z Tecnecia uvádějí přednášku Lenky Zdeborové na téma Jak fyzika přispívá k vývoji a porozumění umělé inteligenci – Od Hopfielda a Hintona k tomu, jak a proč funguje ChatGPT

V pátek 5. září od 17 hodin bude na našem cykku Pátečníci řeč o fyzice a umělé inteligenci, konkrétně o tom, jak fyzika pomáhá při vývoji a pochopení umělé inteligence. 
 
O tom promluví fyzička Lenka Zdeborová ze švýcarského École Polytechnique Fédérale de Lausanne (EPFL) v přednášce nazvané Jak fyzika přispívá k vývoji a porozumění umělé inteligenci – Od Hopfielda a Hintona k tomu, jak a proč funguje ChatGPT
 
Budeme velmi rádi, když se přijdete podívat. Začínáme v 17 hodin v budově
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Benátská 2, Praha 2.
 
Facebooková událost: https://www.facebook.com/events/988959856517750
Přenos na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=tDKB8vFc5fc
 
S přáním hezkého dne.
Vítězslav Škorpík

28.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Slavíkové na téma Sinus, kosinus a nekonečné součty aneb 200 let Fourierovy analýzy

V roce 1822 publikoval francouzský matematik Jean-Baptiste Joseph Fourier svou práci „Théorie analytique de la chaleur“ (Analytická teorie tepla), v níž popsal způsob, jakým se teplo šíří v pevných látkách. Aby vyřešil tento fyzikální problém, vymyslel novou matematickou teorii, podle níž lze každou (libovolně komplikovanou, spojitou i nespojitou) funkci vyjádřit jako nekonečný součet sinů a kosinů. Dnes již víme, že Fourierovo tvrzení nebylo zcela správné. Ačkoliv velké množství funkcí lze opravdu vyjádřit výše zmíněným způsobem, existují i funkce, pro které tento postup selhává. I přes veškeré komplikace se ale Fourierova myšlenka rozdělení složitého objektu na velké množství jednodušších objektů ukázala být velmi užitečnou a stala se základem odvětví matematiky, kterému říkáme harmonická (nebo též Fourierova) analýza. Na přednášce se seznámíme nejen s historií tohoto odvětví, ale i s tím, k jakým účelům se nástroje harmonické analýzy používají v dnešní době, ať už jde o teoretické problémy z různých oblastí matematiky či praktické aplikace, například při zpracování obrazu.
Lenka Slavíková je docentkou na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na harmonickou analýzu a její aplikace v jiných oblastech matematiky. Zároveň se věnuje výuce vysokoškolských studentů. Titul Ph.D. získala v roce 2016 na Univerzitě Karlově. V letech 2016 – 2019 byla postdoktorandkou na University of Missouri v USA a akademický rok 2019 – 2020 strávila na Matematickém institutu Univerzity v Bonnu (Německo).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

7.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Elišky Mikyskové na téma Těžké kovy a polokovy ve vodě a půdě – metody jejich odstraňování

Těžké kovy patří mezi nejvýznamnější anorganické kontaminanty, které mohou ohrožovat kvalitu vody i půdy a negativně ovlivňovat zdraví živých organismů, včetně člověka.
V přednášce si vysvětlíme, co to těžké kovy jsou, kde je najdeme v periodické tabulce prvků a uvedeme si několik příkladů. Zaměříme se na formy jejich výskytu ve vodním a půdním prostředí a na klíčové faktory, které ovlivňují jejich mobilitu a toxicitu. Ukážeme si také nejčastější zdroje kontaminace.
Druhá část přednášky bude věnována metodám odstraňování těžkých kovů z životního prostředí. Představíme si dostupné technologie a blíže se zaměříme na adsorpci a fotokatalýzu. Obě tyto metody nabízejí efektivní řešení při čištění kontaminovaných vod i půd.
Eliška Mikysková vystudovala geologii na Přírodovědecké fakultě MU a chemii a technologii anorganických materiálů na Fakultě chemicko-technologické VŠCHT. V současnosti pracuje na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde se zaměřuje na výzkum přírodních i syntetických pevných materiálů pro účely čištění vody a vzduchu.
Vědu aktivně popularizuje v rámci iniciativy Zeptej se vědce, kde se věnuje odpovědím na dotazy z oblastí geologie, geochemie, astrofyziky a fyziky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

18.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Hořejšího na téma Stručná historie standardního modelu částicové fyziky

V úvodu bude popsán současný obraz spektra známých elementárních částic s nezbytným komentářem o jeho historickém vývoji. Hlavní část přednášky se věnuje postupné konstrukci současného standardního modelu (SM) elektroslabých interakcí. Historicky se přitom vychází z kvantové elektrodynamiky a původní Fermiho teorie slabých interakcí. Stručně je popsána technika Feynmanových diagramů, která je velmi užitečná pro pochopení struktury SM a relevantních interakcí. V rámci tohoto popularizujícího přehledu bude matematický aparát omezen na minimum.
Jiří Hořejší absolvoval Matematicko-fyzikálnı́ fakultu Univerzity Karlovy v roce 1974. Od roku 1998 je na této fakultě profesorem teoretické částicové fyziky a v letech 1999–2009 zde byl ředitelem Ústavu částicové a jaderné fyziky. Dlouhodobě přednáší kvantovou teorii pole a teorii elektroslabých interakcí a během své vědecké profesní dráhy se zabýval řadou různých témat z oblasti teoretické jaderné fyziky, kvantové teorie a teorie elementárních částic. Kromě několika desítek článků v mezinárodních vědeckých časopisech publikoval také dvě odborné knihy o standardním modelu slabých interakcí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

27.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vojtěcha Pleskota a Daniela Scheiricha na téma CERN –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky

CERN je v současné době největší a nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky. Díky urychlovači LHC, který je naprosto unikátním zařízením, lze v CERNu studovat hmotu s nejvyšším lidmi dosaženým prostorovým rozlišením! V přednášce Vám představíme, jaké jsou nejmenší známé stavební kameny hmoty, jak spolu interagují a jak CERN jejich chování studuje. Dotkneme se také několika pozoruhodných otázek, které dosud zůstávají nezodpovězené a kterými se CERN intenzivně zabývá.
Vojtěch Pleskot pracuje na Univerzitě Karlově jako vědecký pracovník v oboru částicová fyzika. Má rád elementární částice, CERN, experiment ATLAS, rodinu, jablka, zmrzlinu, koláče, úžasné světy vysokých rychlostí a malých rozměrů, kočky, které jsou živé i mrtvé, zahradničení, včelaření a spoustu dalších věcí.
Daniel Scheirich získal doktorát na University of Michigan v USA. Během studia strávil čtyři roky v CERNu uprostřed vzrušujícího období, kdy byl spuštěn největší urychlovač na světě LHC. V současné době žije v Praze se svou ženou Radkou, synem Martinem a dcerou Petrou. Pracuje jako fyzik a učitel na Univerzitě Karlově.
Daniel rád kreslí a tuto dovednost používá i při svých přednáškách a dalších popularizačních aktivitách.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaroslava Nejdla na téma Nobelova cena za fyziku 2023 – Generace attosekundových impulzů a jejich využití

V roce 2023 byla Nobelova cena za fyziku udělena trojici vědců za jejich experimentální práci v oblasti generace attosekundových impulzů (1 attosekunda = 10-18 s), což jsou ty vůbec nejkratší světelné záblesky, které lidstvo dokáže vytvořit, charakterizovat, ale i využít. V této přednášce představím fyzikální principy vytváření takových impulzů využívající nelineární interakci výkonných laserů se vzácnými plyny. Dále nastíním, jak lze generované impulzy charakterizovat a použít ke studiu velmi rychlé dynamiky elektronových obalů v atomech a molekulách nebo k měření vývoje elektromagnetického pole viditelného záření.
Jaroslav Nejdl působí jako vedoucí skupiny vývoje rentgenových zdrojů v ELI Beamlines (ELI ERIC) a zároveň přednáší na FJFI ČVUT. Kromě rentgenové fotoniky a laserového plazmatu se zabývá také optikou a optickou metrologií.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1238457530493266/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=FS_RkT2_wwQ
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/