4.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Filipa Tvrdého na téma Od epistemických neřestí ke konspiračním teoriím

Epistemologie ctností a neřestí je filozofický směr, který usiluje o identifikaci charakterových vlastností vedoucích k úspěchu či neúspěchu při formulaci zdůvodněných a pravdivých přesvědčení. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že takový přístup je slibnější než předchozí pokusy o demarkaci pseudovědy a konspiračních teorií. Hlavními epistemickými neřestmi, které brání lidem v dosažení poznání, jsou lenost a sebepřeceňování. Tyto povahové rysy jsou naneštěstí všudypřítomné a je otázkou, nakolik je lze vůbec překonat.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jzTLAS9SaM8

6.4.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Mikšovského na téma Atmosféry extraterestrických planet

Studium plynných obalů těles v rámci naší sluneční soustavy i mimo ni je předmětem intenzivního výzkumu na pomezí fyziky atmosféry a astrofyziky. Přednáška představí souhrn současného stavu této problematiky, včetně poznatků o struktuře různých typů atmosfér a faktorech zodpovědných za jejich utváření a dlouhodobou evoluci. Pozornost bude věnována též vybraným klimatotvorným činitelům důležitým pro vznik atmosféry pozemského typu, jakož i možnostem výskytu a detekce jejích mimozemských analogů.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=EtviDG0Iick

2.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Černého na téma Etika očkování

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 2. března v 17 hodin
na přednášku Davida Černého na téma Etika očkování
Etika očkování nepochybně vzbuzuje silné emoce. Snaží se totiž odpovědět na otázku, zda a za jakých podmínek by očkování mělo být dobrovolné a ponecháno na uvážení rodičů (a dospělých), či zda by mělo být povinné. V takém případě se etika táže, jaké prostředky jsou přípustné k efektivnímu vynucování povinnosti vakcinace. V této přednášce se pokusím ukázat, že očkování by povinné být mělo a kromě vzácných a jasně definovaných podmínek by tato povinnost neměla připouštět výjimky.
David Černý studoval filosofii na univerzitách v Bologni a Římě a posléze získal doktorát z filosofie na Karlově univerzitě v Praze. V současné době je vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR.
Jeho výzkum se zaměřuje na morální filosofii a personální ontologii, v poslední době zvláště na filosofické a etické implikace umělé inteligence a robotiky. Je autorem samostatné monografie Princip dvojího účinku. Zabíjení v mezích morálky (Academia, 2016) a spoluautorem dalších knih o etice interrupcí, právech zvířat, výzkumu kmenových buněk, principu dvojího účinku a etice smrti a umírání. V současné době pracuje na monografii s názvem Eutanazie a dobrý život. Publikuje také v odborných filosofických časopisech.

19.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 19. února v 17 hodin
na přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu
Přednáška se pokusí o praktický přehled nepříliš známého oboru jaderné chemie. Podíváme se na významné okolnosti jeho vzniku, na nichž se podílely i české horniny, dále na jeho současné dělení, a pak zejména na současný význam oboru jak v jeho aplikacích v průmyslu (zejména v jaderné energetice, medicíně a také v potravinářství) i ve vědeckých oborech mimo jaderné vědy (radiostopovací a izotopové metody). Na závěr přiblížíme i pracoviště přednášejícího (laserové centrum ELI Beamlines), kde se chystá studium radiačně-chemických procesů pomocí laserem řízené pulzní radiolýzy.
Martin Přeček v současné době pracující v oddělení Radiační a chemické fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., na přípravě výzkumu ultrarychlé pulzní radiolýzy při projektu laserového střediska ELI Beamlines.

16.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Beneše na téma Změny sídelní struktury a otázky kontinuity  obyvatel na území Čech v době poledové: pohled soudobé archeologie a biologie

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 16. února v 17 hodin
na přednášku Jaromíra Beneše na téma Změny sídelní struktury a otázky kontinuity 
obyvatel na území Čech v době poledové: pohled soudobé archeologie a biologie
Otázka původu obyvatelstva Čech je dosud silně ovlivněna národní mytologií. Ta v sobě může skrývat vzdálený odraz vývoje lokální lidské populace. Poslední desetiletí přineslo v archeologii řadu nových dokladů o dynamice sídelních procesů od konce doby ledové do raného novověku. Tyto poznatky ukazují jak na pestrost lidských populací, ale i na dlouhodobý souběh různých ekonomických strategií. Genetická mapa pak ukazuje starobylost populací, ale i efekt tavícího kotle, kterým česká kotlina vždy byla a je.
Jaromír Beneš (*1958) vystudoval archeologii na FF UK Praha a botaniku na PřF JU v Českých Budějovicích, kde vede Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie. Zabývá se problematikou počátků zemědělství a historickou archeobotanikou. Vedl výzkumy neolitu v České republice, na zahraničních expedicích a výzkumech v Egyptě a v Itálii poskytuje archeobotanickou podporu. Autor knihy více jak jedno sta odborných studií, několika odborných i populárních knih.

12.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku přednášku Lukáše Čížka na téma Paradoxy ochrany hmyzu v České kotlině: Občanská věda jako nepromlčitelný zločin a další historky ze zeleného podsvětí

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 12. února v 17 hodin
na přednášku Lukáše Čížka na téma Paradoxy ochrany hmyzu v České kotlině: Občanská věda jako nepromlčitelný zločin a další historky ze zeleného podsvětí
Ohrožené druhy často zoufale potřebují naši pomoc. Snahy o jejich ochranu v České republice často ignorují základní biologické zákonitosti i zdravý rozum. Reprezentanti státní moci volí ty nejsnazší cesty, za bagatelní přestupky tvrdě stíhají jednotlivce, ale plošnou likvidaci zvláště chráněných druhů velkoryse ignorují. Pokud doma pietně uchováváte malou sbírku motýlů, které před sto lety nachytal Vás pradědeček, možná k Vám naběhnou policejní zakuklenci a skončíte za mřížemi. Pokud ale zahubíte tisíce chráněných motýlů, třeba tím, že zdevastujete podstatný kus třeba chráněné krajinné oblasti Pálava, buďte v klidu. Česká inspekce životního prostředí nehne ani brvou. Tak dnes (ne)fungují zákony a instituce, které kdysi vznikly k ochraně přírody.
Lukáš Čížek vystudoval entomologii na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Z lesů a stepí mírného pásu, kde od dětství honil brouky a hady, se přes krátkou exkurzi do ekologie mokřadů a delší exkurzi do ekologie tropických lesů dostal k ekologii a ochranářské biologii lesů a stepí mírného pásu a jejich šestinohých obyvatel. Pokouší se přispět k tomu, aby se z ochrany přírody stala racionální a efektivní činnost. Pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, přednáší na Jihočeské univerzitě a občas i jinde.