21.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zuzany Kříhové na téma Ženské centrum Aftáb (Slunce) v Esfahánu – Problematika rovnosti pohlaví v Íránu, islámského a sekulárního feminismu

V současném Íránu se diskutuje míra zapojení žen do společenského a politického dění v zemi na mnoha úrovních, i když o otevřené debatě zatím hovořit nelze. To, jak se proměňuje role žen ve společnosti, posilují či oslabují jejich práva, odráží celkovovou atmosféru ve společnosti. Ve sporech o podobu ženských práv krystalizují zárodky budoucího směřování Íránu – ustupuje-li aktuální vedení země přespříliš požadavkům na zrovnoprávnění žen, zvedá se rozhořčená reakce z řad tradicionalistů a konzervatistů, dovolávajících se k ochraně údajně autentických íránských (islámských) hodnot. V přednášce se proto zaměříme na dosud málo diskutovaný jev, který bychom mohli charakterizovat jako sociální konformismus – tedy společensky výhodný postoj akceptování takového postavení ženy, jež je hlasitě proklamováno v souladu s islámskými a tradičně konzervativními normami, ovšem za tichého přijímání postojů, které jsou s těmito normami přinejmenším v rozporu.

Zuzana Kříhová (*1979) vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své dizertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=K2HtmMRQGvA

7.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Feruse na téma Alchymie cizích světů aneb malý kurz astrochemie

Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Nejprve se vydáme na cestu vedoucí od prvních atomů a molekul formujících se na samém počátku existence našeho vesmíru přes vznik všech prvků periodické soustavy při hrozivém výbuchu supernovy až ke zhroucení mezihvězdného oblaku obsahujícího základní stavební kameny vzniku hvězd, planet i života. Poté nahlédneme do současného chemismu utvářejícího povrch a atmosféru planet Sluneční soustavy a svou cestu zakončíme v atmosférách cizích hvězd a exoplanet.

Martin Ferus vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a od roku 2005, tj. od bakalářských studií, působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho prvotní specializací bylo studium spalovacích procesů pomocí spektroskopických technik (v rámci bakalářské práce), v ústavu dále realizoval svou diplomovou práci a posléze i dizertační práci (obhájena v roce 2012, téma Studium nestabilních částic a prekurzorů biomolekul pomocí spektroskopických technik).

V současnosti pracuje jako vědecký pracovník v Oddělení spektroskopie, kde dosáhl celé řady vědeckých výsledků. V rámci spektroskopických experimentů s laserovou ablací se dnes mj. věnuje identifikaci nových, dosud nepopsaných spektrálních přechodů vysoce excitovaných atomů ve spektrech Slunce a hvězd. O této problematice úspěšně přednáší studentům PřF UK v Praze a v popularizační formě i středoškolákům v rámci různých programůústavu. Ve vzdělávacím a popularizačním projektu ÚFCH JH s názvem Tři nástroje je již několik let zapojen jako školitel odborných SŠ praxí a stáží.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MY9JlklJCSE

4.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Filipa Tvrdého na téma Od epistemických neřestí ke konspiračním teoriím

Epistemologie ctností a neřestí je filozofický směr, který usiluje o identifikaci charakterových vlastností vedoucích k úspěchu či neúspěchu při formulaci zdůvodněných a pravdivých přesvědčení. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že takový přístup je slibnější než předchozí pokusy o demarkaci pseudovědy a konspiračních teorií. Hlavními epistemickými neřestmi, které brání lidem v dosažení poznání, jsou lenost a sebepřeceňování. Tyto povahové rysy jsou naneštěstí všudypřítomné a je otázkou, nakolik je lze vůbec překonat.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jzTLAS9SaM8

6.4.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Mikšovského na téma Atmosféry extraterestrických planet

Studium plynných obalů těles v rámci naší sluneční soustavy i mimo ni je předmětem intenzivního výzkumu na pomezí fyziky atmosféry a astrofyziky. Přednáška představí souhrn současného stavu této problematiky, včetně poznatků o struktuře různých typů atmosfér a faktorech zodpovědných za jejich utváření a dlouhodobou evoluci. Pozornost bude věnována též vybraným klimatotvorným činitelům důležitým pro vznik atmosféry pozemského typu, jakož i možnostem výskytu a detekce jejích mimozemských analogů.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=EtviDG0Iick

2.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Černého na téma Etika očkování

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 2. března v 17 hodin
na přednášku Davida Černého na téma Etika očkování
Etika očkování nepochybně vzbuzuje silné emoce. Snaží se totiž odpovědět na otázku, zda a za jakých podmínek by očkování mělo být dobrovolné a ponecháno na uvážení rodičů (a dospělých), či zda by mělo být povinné. V takém případě se etika táže, jaké prostředky jsou přípustné k efektivnímu vynucování povinnosti vakcinace. V této přednášce se pokusím ukázat, že očkování by povinné být mělo a kromě vzácných a jasně definovaných podmínek by tato povinnost neměla připouštět výjimky.
David Černý studoval filosofii na univerzitách v Bologni a Římě a posléze získal doktorát z filosofie na Karlově univerzitě v Praze. V současné době je vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR.
Jeho výzkum se zaměřuje na morální filosofii a personální ontologii, v poslední době zvláště na filosofické a etické implikace umělé inteligence a robotiky. Je autorem samostatné monografie Princip dvojího účinku. Zabíjení v mezích morálky (Academia, 2016) a spoluautorem dalších knih o etice interrupcí, právech zvířat, výzkumu kmenových buněk, principu dvojího účinku a etice smrti a umírání. V současné době pracuje na monografii s názvem Eutanazie a dobrý život. Publikuje také v odborných filosofických časopisech.

19.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 19. února v 17 hodin
na přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu
Přednáška se pokusí o praktický přehled nepříliš známého oboru jaderné chemie. Podíváme se na významné okolnosti jeho vzniku, na nichž se podílely i české horniny, dále na jeho současné dělení, a pak zejména na současný význam oboru jak v jeho aplikacích v průmyslu (zejména v jaderné energetice, medicíně a také v potravinářství) i ve vědeckých oborech mimo jaderné vědy (radiostopovací a izotopové metody). Na závěr přiblížíme i pracoviště přednášejícího (laserové centrum ELI Beamlines), kde se chystá studium radiačně-chemických procesů pomocí laserem řízené pulzní radiolýzy.
Martin Přeček v současné době pracující v oddělení Radiační a chemické fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., na přípravě výzkumu ultrarychlé pulzní radiolýzy při projektu laserového střediska ELI Beamlines.