Biologie

25.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ivana Čepičky na téma Evoluce protist na poslední miliardu a půl let

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mnoho biologů se dodnes nedokázalo myšlenkově vymanit z dualismu rostliny – živočichové (který byl teprve nedávno obohacen houbami jako svébytnou eukaryotickou „říší“, tj. kategorií nejvyššího řádu). Příkladem tohoto uvažování je (zcela nesmyslná) otázka, zda jsou hlenky spíše houby nebo spíše živočichové. Prostě nejsou ani jedno. I když tři tradiční mnohobuněčné říše představují z hlediska popsaných druhů drtivou část biodiverzity eukaryotických organismů, existuje celá řada dalších evolučních linií (hlenky jsou jednou z nich), které jsou nespravedlivě na okraji zájmu. Pro tyto skupiny existuje souhrnný název, totiž protisti, což dále svědčí o nedocenění jejich skutečné diverzity. Na úrovni hluboké diverzity protisti totiž zcela dominují – všech přibližně deset dnes rozeznávaných eukaryotických superskupin obsahuje protisty, přičemž pouze dvě (Obazoa a Archaeplastida) zahrnují i ne-protistní „říše“, tj. rostliny, houby a živočichy. Již proto jakékoli snahy o vysvětlení vzniku a evoluce eukaryotické buňky vyznívají komicky, pokud v sobě nezahrnují protisty.

Ivan Čepička (1978) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde působí jako odborný asistent na katedře zoologie. Zabývá se diverzitou a evolucí anaerobních protist.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=WrdD3evCngk

22.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lukáše Kratochvíla na téma Neposkvrněná početí u amniotických obratlovců: kdo se umí rozmnožovat bez sexu a jak a proč to dělá

Posted on by Vítězslav Škorpík

Několik linií amniotických obratlovců se rozmnožuje výhradně asexuálně (obligátně partenogeneticky), jedná se zpravidla o linie vzniklé mezidruhovou hybridizací. Ukázalo se, že mnohé linie plazů umí obojí: sexuální a asexuální rozmnožování. Pokusím se porovnat obligátní a fakultativní partenogenezi, shrnout poznatky o jejich molekulárních mechanismech, evolučním vzniku a významu a porovnat asexuální rozmnožování amniotických obratlovců s jinými skupinami živočichů.

Lukáš Kratochvíl (*1975) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na katedře ekologie téže fakulty se zabývá evoluční ekologií a ekologií živočichů.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=A0wbFJ7VQSQ

11.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Sam na téma O ptácích a stromech – jak spolu mluví a jak si pomáhají

Posted on by Vítězslav Škorpík

V mnohých ekosystémech spotřebuje býložravý hmyz až 70% vyprodukované rostlinné biomasy. Hmyzožraví predátoři naopak zkonzumují stovky tun hmyzu ročně, čímž udržují potravní sítě v rovnováze. Potravní sítě mezi rostlinami, hmyzem a predátory jsou navíc velmi jemně propojeny a všechny články řetězce spolu komunikují. Co se tedy stane ve chvíli kdy predátoři vymizí (nebo je pokusně vyloučíme)? Tyto otázky zkoumáme nejen v Čechách, ale i různých tropických oblastech světa. A nedržíme se jen při zemi, ale pomocí jeřábů stoupáme za hmyzem a listovím i do korun stromů.

Kateřina Sam vystudovala zoologii a biologii ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získala také doktorát v oboru ornitologie. Od roku 2017 je vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.Má za sebou stáže a výzkumné pobyty v Kodani či v Queenslandu v Austrálii a v uplynulých deseti letech strávila mnoho času v terénním výzkumu na Papui Nové Guinei. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací v impaktovaných časopisech včetně Science.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=GYdkyb-B0Dg

14.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Konvičky na téma Od motýlů k mamutům – optimistický pohled na budoucnost ochrany přírody

Posted on by Vítězslav Škorpík

Všichni víme, že vymírání hmyzu je jen jedním z apsektů Eroze biodiverzity na značné části Země. Aby byla skutečně účinná, musí ochrana hmyzu mířit na nápravu hlubších příčin Eroze, musí být systémová. Ty příčiny začínáme bezpečně znát až v posledních přibližně dvou dekádách a je poučné, jak poznání života motýlů a jiné žoužele kopírovalo, a někdy předcházelo, vývoj poznání ve „velkých“ vědách, od klimatologie a makroekologie po paleoekologii.

Martin Konvička (*1969) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Po řadě dobrodružství získal doktorský titul na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Nyní působí na Přírodovědecké fakultě JU a v oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se výukou ochrany přírody a zkoumá všechny různé aspekty života motýlů, v poslední době také v souvislosti se snahami o návrat velkých kopytníků do České republiky.

Strávil s tímto vývojem většinu dospělého života, malým dílkem jako účastník, mnohem víc jako pozorovatel. V přednášce se pokusí ukázat, že ochrana hmyzu je současně ochranou přírodních procesů, ekosystémových služeb, potravinové základny, kultury – a může být zábavná a možná i výnosná. Krom věcí, které všichni znáte, předvede i pár dosud nepublikovaných výsledků svých studentek, kterým by rád poděkoval tím, že jim přednášku věnuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI

30.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Kutala na téma Velké šelmy ve střední Evropě – pověry a fakta

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vlci se vrací do české krajiny. Přímých setkání mezi lidmi a vlky přibývá. Je to důleslek častějšího výskytu vlka v české krajině nebo se mění i chování vlků? Hrozí lidem nebezpečí ze strany šelem? Zvyšuje se také množství útoků na hospodářská zvířata. Je možné je před útoky šelem ochránit? Jak šelmy ohrožuje pytláctví a fragmentace krajiny.

Miroslav Kutal vystudoval Systematickou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a doktorské studium v oboru Ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně, kde v současné době působí jako akademický pracovník. Tématu velkých šelem se věnuje od roku 2002, kdy začal koordinovat projekty ochrany a monitoringu velkých šelem v Hnutí DUHA Olomouc, kde nadále působí jako koordinátor pobočného spolku. Dále se věnuje přípravě odborných i popularizačních článků o velkých šelmách, spolu s dalšími odborníky napsal knihu Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku. Také dohlíží na to, aby úřady při ochraně přírody rozhodovaly férově a věcně správně. Miroslav Kutal je českým zástupcem Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE), expertní skupiny Mezinárodního svazu ochrany přírody (Species Survival Commission při IUCN).

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=JCX3U8_sWlU

5.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 5. března v 17 hodin
na přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci
Svět, ve kterém žijeme, se neustále periodicky mění. Odliv se střídá s přílivem, Slunce vychází a zapadá a léto se mění v zimu. Každý organismus, aby přežil, musel se těmto cyklům evolučně přizpůsobit. Ačkoliv v přírodě existuje mnoho dějů, které se opakují s různými periodami, střídání dne a noci s periodou 24 hodin je dominantní přírodní rytmus. Všechny organismy, od cyanobakterií po člověka si vyvinuly vnitřní hodinový mechanismus, který dokáže měřit čas a pomáhá směrovat aktivitu a fyziologické procesy do vhodné denní doby, a dokonce spouštět reprodukci ve vhodnou část roku, či napomáhá navigaci. K tomu, aby tento hodinový strojek sloužil svému účelu, musí být synchronizován s rotací Země kolem své osy. Do nedávné doby bylo střídání světla a tmy jediným spolehlivým ukazatelem fáze zemské rotace. Ani výkyvy teploty, ani výkyvy vlhkosti nebyly nikdy v minulosti tak stabilní, aby mohly převzít plnou zodpovědnost za synchronizaci vnitřních hodin a vnitřní hodiny se tak spoléhají zejména na světelný kontrast mezi dnem a nocí. V posledních desetiletích dynamicky zvyšujeme míru umělého světla v noci po celé planetě a kontrast mezi dnem a nocí dramaticky snižujeme. Kam až můžeme zajít, než překročíme práh, za kterým již vnitřní hodinový strojek den a noc prostě nepozná? Co se pak stane? A nepřekročili jsme již tento práh pro některé živočichy či rostliny?
Zdeňka Bendová vystudovala PřF UK, obor fyziologie živočichů. Pracovala ve Fyziologickém ústavu AV ČR po dvouleté stáži v Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire. Od roku 2011 vede na PřF UK skupinu fyziologických adaptací a biorytmů a od roku 2015 je zaměstnankyní NUDZ, kde vede pracovní skupinu pro cirkadiánní fyziologii a chronoterapii.

13.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí (vyjíměčně ve středu od 18h!) přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupáci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na středu 13. ledna v 18 hodin
na přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?
V létě loňského roku odstartovaly k Marsu dvě velké, přístroji nabyté sondy. V roce 2022 bude následovat další. Odhalí konečně, jestli na Rudé planetě byl, nebo stále je život?
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).

10.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednáškuTomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 10. listopadu v 17 hodin na

na přednášku Tomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Evropané jsou stále ještě skeptičtí vůči používání transgenních (GMO) plodin v zemědělství. Tato nedůvěra existuje navzdory jejich prokázaným zdravotním, environmentálním a ekonomickým přínosům a třem desítkám let zkušeností. Genetika v posledních několika letech prožívá doslova revoluci díky novým technikám přesné editace genomů (CRISPR/Cas9 a dalších). Tyto techniky mají obrovský potenciál pro uplatnění mimo jiného při šlechtění rostlin. Otázkou zůstává, zda techniky genové editace nepotká stejný osud jako transgenozi a zda jsme jako společnost připraveni čelit environmentálním výzvám 21. století racionálně a bez předsudků.

Tomáš Moravec vystudoval obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po krátkodobých studijních pobytech ve Francii, USA a Německu pobýval v letech 2002 až 2006 v laboratoři dr. R. Beachyho v Donald Danforth Planth Science Center v St. Louis v Missouri v USA. Od roku 2006 působí jako vědecký pracovník Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze. Zabývá se detekcí a klasifikací rostlinných virů, šlechtěním rostlin rezistentních k virovým chorobám, využitím rostlinných virů k produkci farmaceuticky významných látek v rostlinách a využitím semen k produkci farmaceutických proteinů. Jedním z posledních projektů, na němž spolupracuje, je zkoumání rostlin jako bioreaktorů na pěstování molekul pro medicínské využití.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=I7DIgUJkO24

Odkaz na záznam zde.: