Biologie

13.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí (vyjíměčně ve středu od 18h!) přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupáci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na středu 13. ledna v 18 hodin
na přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?
V létě loňského roku odstartovaly k Marsu dvě velké, přístroji nabyté sondy. V roce 2022 bude následovat další. Odhalí konečně, jestli na Rudé planetě byl, nebo stále je život?
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).

10.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednáškuTomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 10. listopadu v 17 hodin na

na přednášku Tomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Evropané jsou stále ještě skeptičtí vůči používání transgenních (GMO) plodin v zemědělství. Tato nedůvěra existuje navzdory jejich prokázaným zdravotním, environmentálním a ekonomickým přínosům a třem desítkám let zkušeností. Genetika v posledních několika letech prožívá doslova revoluci díky novým technikám přesné editace genomů (CRISPR/Cas9 a dalších). Tyto techniky mají obrovský potenciál pro uplatnění mimo jiného při šlechtění rostlin. Otázkou zůstává, zda techniky genové editace nepotká stejný osud jako transgenozi a zda jsme jako společnost připraveni čelit environmentálním výzvám 21. století racionálně a bez předsudků.

Tomáš Moravec vystudoval obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po krátkodobých studijních pobytech ve Francii, USA a Německu pobýval v letech 2002 až 2006 v laboratoři dr. R. Beachyho v Donald Danforth Planth Science Center v St. Louis v Missouri v USA. Od roku 2006 působí jako vědecký pracovník Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze. Zabývá se detekcí a klasifikací rostlinných virů, šlechtěním rostlin rezistentních k virovým chorobám, využitím rostlinných virů k produkci farmaceuticky významných látek v rostlinách a využitím semen k produkci farmaceutických proteinů. Jedním z posledních projektů, na němž spolupracuje, je zkoumání rostlin jako bioreaktorů na pěstování molekul pro medicínské využití.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=I7DIgUJkO24

Odkaz na záznam zde.: