Vhodné pro VŠ

21.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Váni a Radka Žemličky na téma Wigner, vědomí a cesta ke standardnímu modelu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Radek Žemlička: Role vědomí pro interpretaci kvantové mechaniky ve filozoficko-fyzikální práci Jenö Wignera
Pavel Váňa: Práce v CERN a nároky kladené na fyzikální teorie v kontextu historie Standartního modelu částicové fyziky.
Dva 30 minutové příspěvky dají nejprve nahlédnout na historii filozofického problému fyziky mikrosvěta, ze kterého dodnes těží pseudověda a v kontrastu s ní se pak podíváme na podobu seriózního výzkumu na poli částicové fyziky na MFF UK a v CERN. Po prezentacích bude následovat beseda s publikem.
Radek Žemlička vystudoval na MU v Brně obor Obecná fyzika a na něj navazující magisterský a doktorský obor Fyzika plazmatu. V dnešní době se věnuje fyzikálním simulacím a experimentům na pozici Scientist ve švýcarské firmě Evatec AG, která vyvíjí plazmové technologie pro tvorbu čipů, polovodičů a elektromagnetických filtrů. Mezi jeho záliby patří filozofie poznání a absolvoval například semestrální kurz Filozofie vědy pořádaný Oxfordskou univerzitou. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanále Maxwellovi démoni.
Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Vystudoval obor Obecná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Poté pokračoval ve studiu částicové a jaderné fyziky v navazujícím magisterském studiu a nyní doktorském studiu na MFF UK. Věnuje se studiu produkce charmonií ve srážkách těžkých iontů na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v rámci kolaborace ATLAS.
Mezi jeho koníčky patří fotografování, požární sport a astronomie. Již několik let působí jako vedoucí na Astronomické expedici, což je letní škola astronomie s mnohaletou tradicí, a od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy, sekce České astronomické společnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Kopeckého na téma Co je zač Ramanova spektroskopie? Aneb s lasery na Mars a dále

Posted on by Vítězslav Škorpík

Viděli jste někdy tak podivného vědce jako byl C.V. Raman? Tolik smůly a štěstí kolem Nobelovy ceny se hned tak nevidí! Jak funguje vibrační spektroskopie o které většinou ani matfyzáci mnoho netuší? A co to má společného se „šmírováním roztřesených“ molekul, celníky, prezidentovým alkoholismem, diagnostikou rakoviny a hlavně s tím co se děje na Marsu a může dít při výzkumu Europy? Vladimír Kopecký vystudoval biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako odborný asistent na Fyzikálním ústavu. Zabývá se především vibrační spektroskopií a výpočty biomolekul; za tuto práci obdržel řadu vědeckých ocenění. Je autorem několika desítek vědeckých a několika set popularizačních článků, příležitostně jej můžete slyšet i na rozhlasových vlnách. Mezi jeho zájmy patří popularizace astronomie a biofyziky, a proto začal mezi prvními na světě přednášet vysokoškolský kurz astrobiologie. Je šéfredaktorem populárně naučného časopisu Astropis. Mezi jeho koníčky patří kromě amatérské přírodovědy také cestování, především po Japonsku a Asii, historie, kaligrafie a zahrádkaření.

27.1.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Luboše Picka na téma Strašidelné matematické paradoxy aneb S rozumem v koncích

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1924 dokázali polští matematikové Stefan Banach a Alfred Tarski matematickou větu, která zdánlivě odporuje zdravému rozumu. Trojrozměrnou kuličku je možné napsat ve tvaru sjednocení několika množin, z nichž lze pak sestavit dvě takové kuličky, obě zcela identické s tou původní. Věta dostala přiléhavý název „Banachův-Tarského paradox“. Jak je ale vůbec něco takového možné, co je to za podivná kouzla?
Luboš Pick se narodil 15. 10. 1961 v Praze. Působí jako matematik na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty UK, kde zastává post profesora. Kromě toho je i editorem sborníků, překladatelem z angličtiny a hudebníkem, kytaristou a zpěvákem v hudební skupině Asonance.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí nalevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

25.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Kulhánka na téma Verlindeho gravitace

Posted on by Vítězslav Škorpík

Gravitace je jedinou silou, která působí na všechna tělesa a částice bez výjimky. Nejúspěšnější teorií popisující gravitaci je Einsteinova obecná relativita. V roce 2009 se nizozemský fyzik Erik Verlinde pokusil gravitaci vysvětlit jako statistické projevy mikrosvěta. Nakolik je jeho teorie životaschopná? V čem se její předpovědi liší od obecné relativity? Může se stát prostředníkem ke spojení světa gravitace se světem kvant?
 
Petr Kulhánek se narodil v roce 1959, vystudoval matematickou fyziku na MFF UK. V roce 2005 se stal profesorem aplikované fyziky na FEL ČVUT v Praze. Je členem redakčních rad 4 fyzikálních časopisů (Československý časopis pro fyziku, Astropis, Vesmír, Aldebaran Bulletin), členem Mezinárodní astronomické unie, České astronomické společnosti. Je zakladatelem a prezidentem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. V roce 2010 získal cenu Littera Astronomica. Zabývá se numerickými simulacemi ve fyzice plazmatu a teorií plazmatu.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/801081394335813
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=KS4yu8CM97g
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.10.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Kvantové vakuum aneb existuje absolutní prázdnota?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Klasická představa o vakuu je prázdný prostor bez hmotných částic. Ve vesmíru daleko od všech galaxií nalezneme hustoty i menší než jeden atom na krychlový metr. I kdyby se nám však podařilo odstranit všechny atomy, ionty a elektrony, budou zde fotony reliktního záření i ty vyzářené hvězdami, reliktní neutrina a možná i hypotetické gravitony a částice temné hmoty. A i když by se povedlo odstranit i tyto, nebude prostor fádní pustinou. Kvantová fyzika způsobuje, že zde bude bouřlivé klokotání v podobě fluktuace různých polí. Vakuum tak může být plné energie a ta se dokonce může využívat. A právě na vlastnosti vakua spojené s kvantovou fyzikou se podíváme.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi,
když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

23.9.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Mirko Rokyty na téma Velká Fermatova věta pro mírně pokročilé

Posted on by Vítězslav Škorpík

Velká Fermatova věta fascinovala profesionální i amatérské matematiky po dlouhá staletí. Její velmi snadná formulace byla v příkrém kontrastu s nesmírnou obtížností jejího dokazování. Až teprve Wilesův přístup, opírající se o nejmodernější teorie z pomezí mnoha matematických disciplín, pomohl v 90. letech 20. století odpovědět na otázku, jestli věta platí nebo ne. V přednášce se pokusíme zamyslet se nad jejím významem, důležitostí a důsledky, a také alespoň částečně poodhalit Wilesovu strategii, aniž bychom byli nuceni ponořit se příliš hluboko do abstraktních a obtížných teorií.
Mirko Rokyta se narodil 14. 4. 1962 ve Vsetíně. Je odborníkem na matematiku a matematickou analýzu. Provádí výzkum se zaměřením na parciální diferenciální rovnice, hyperbolické zákony zachování a metodu konečných objemů. Působí také jako hudebník, hráč na klávesové nástroje, člen skupiny Asonance.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Kozáka na téma Pozorování dynamiky mikrosvěta pomocí laserových a elektronových pulsů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Fyzikální procesy se mohou odehrávat na nejrůznějších časových škálách od zlomku vteřiny po miliardy let. V této přednášce se zaměříme na dynamické procesy v mikrosvětě, které souvisí s fyzikou valenčních elektronů, a jejichž typická dynamika je v oblasti femtosekund (1 fs=0.000 000 000 000 001 s) až mikrosekund. Ke studiu těchto jevů slouží experimentální metody ultrarychlé laserové spektroskopie a časově-rozlišené elektronové mikroskopie, jejichž základní principy a aplikace budou diskutovány.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/942859136398311
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Rybáře na téma Recept na výrobu hmoty ze světla

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vytvořit hmotu ze světla, to je nejen ohromující důkaz jedné z nejslavnějších Einsteinových rovnic, ale i jeden z nejobtížněji pozorovatelný jevů předpovězených kvantovou teorií. V přednášce si řekneme co to vůbec světlo je, jak můžeme srážet dva světelné paprsky, a jaké další důsledky ze studia tohoto jevu vyplývají.
Martin Rybář působí jako výzkumník na Univerzitě Karlově, kde získal i doktorát. Jako postdoktorand pracoval na University of Illinois a na Columbia University v New Yorku. Je členem skupiny těžkých iontů na experimentu ATLAS v laboratoři CERN, kde studuje extrémní stavy hmoty a snaží se pochopit náš vesmír na té nejelementárnější úrovni. Rád popularizuje vědu – organizoval letní školu astronomie, přednáší na středních školách a institucích, kde se snaží pokrýt různá témata z fyziky a astronomie s důrazem na částicovou a jadernou fyziku. Je také spoluzakladatelem projektu Science to Go.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

8.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluční trendy a směrovanost evoluce

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

1.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Daniela Scheiricha na téma CERN a objev Higgsova bosonu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/