Vhodné pro SŠ

20.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Dolejšího na téma CERN letos slaví sedmdesátiny. Co stihl udělat?

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce pohovořím o sedmdesátileté historii CERN, urychlovačích, které postavil, o některých experimentech, které na nich pracovaly, a o podstatných přínosech k poznání mikrosvěta (a taky k lecčemu jinému). Doporučená četba před přednáškou je stránka https://home.cern/about/who-we-are/our-history
Jiří Dolejší je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také v současnosti působí. V minulosti pracoval ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, na univerzitě v německém Heidelbergu a v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Od roku 2009 také působil jako ředitel Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK.
Zabývá se fenomenologií a experimentálním studiem srážek jader při vysokých energiích, výukou a popularizací fyziky. Kromě částicové fyziky se věnuje vzdělávání učitelů fyziky a její popularizaci. Je členem Vědecké rady Nadačního fondu na podporu vědy Neuron v oboru fyzika.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3754565708140042
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=4aE6rgJ0mXo
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

23.8.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Šimáčkové na téma Dědova mísa. O zranitelnosti a odolnosti z pohledu práva

Posted on by Vítězslav Škorpík

Moderní občanské zákoníky, které vznikaly na začátku 19. století, stejně jako katalogy lidských práv v 18. a 19. století vnímaly člověka – nositele základních práv – jako autonomní silnou lidskou bytost nezávislou na ostatních. Tento pohled byl užitečný v tom, že nastolil formální rovnost mezi lidmi a občanské svobody. Na druhou stranu nechával stranou lidskou zranitelnost, propojenost a různorodost. Nyní právo přihlíží k rozdílnostem lidí (například podle věku, podle zdravotního stavu). Mezigenerační solidarita i vstřícnost a laskavost k všem lidem by měla být jedním ze základů odolné společnosti. Starší doktríny o bránicí se demokracii (obranyschopné či militantní demokracii) jsou v současnosti doplňovány úvahami o tom, jak je třeba demokracie chránit prostřednictvím práva (koncept vlády práva), a větším zaměřením na odolnost demokratických společností v měnícím se světě.
Kateřina Šimáčková je soudkyní Evropského soudu pro lidská práva a odbornou asistentkou Katedry ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, členkou vědecké rady Právnické fakulty Karlovy univerzity a Akademického sněmu Akademie věd České republiky. V minulosti působila jako advokátka, soudkyně Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, členka Legislativní rady vlády, Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU a byla náhradnicí členky Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva, tzv. Benátské komise. Publikuje o lidských právech, je spoluautorkou několika knih – např. Mužské právo aneb jsou právní pravidla neutrální? Lidská práva starších lidí, Évolution des rapports entre les ordres juridiques de l’Union européenne, international et nationaux. Komentář zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, Budoucnost státu?, Lidská práva: (ne) smysl české politiky ?, Komentář Listiny základních práv a svobod.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/7894781697308493/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=HwEIhxoXlh8
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Jménem organizátorů.
Vítězslav Škorpík

26.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Gabzdyla na téma Měsíc plný otazníků

Posted on by Vítězslav Škorpík

Odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě našeho Měsíce, o kterém ještě zdaleka nevíme vše. Jeho výzkum v posledních letech ukázal, že náš nejbližší kosmický soused je mnohem komplikovanějším a zajímavějším tělesem, než jsme si doposud mysleli.
Pavel Gabzdyl (* 1974) pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium (např. Extrémní vesmír, Kde se vzalo Brno?, Měsíční podvod?). V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo (43 971) Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1017945649706362/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=dm5Ws5yw3Rw
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Adély Šimkové na téma Jak uvařit molekuly, které najdou nádor

Posted on by Vítězslav Škorpík

Proč mají některé léky nežádoucí účinky? A jak docílit toho, aby lék v těle doputoval tam, kam má? Na obě otázky najdeme společně odpověď. A podíváme se, jaké krůčky věda podniká směrem k citlivější nádorové diagnostice a terapii.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští pátek, to je 5. července je státní svátek, takže se přednáška nekoná! Uvidíme se znovu v pátek 12. července, kdy vstoupí historik Jiří Kacetl, který promluví na téma Polozapomenutá bitva u Znojma v roce 1809 ve výpovědi dobových pramenů.  

21.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Nenadalové na téma Proč lidé vnímají duchy a přízraky? Poci, že člověk není sám optikou teorie prediktivního zpracování

Posted on by Vítězslav Škorpík

Většina z nás někdy zažila pocit, jako bychom snad nebyli sami – slyšíme divné zvuky v okolí, cítíme, jakoby nás někdo pozoroval, lehce se nás dotkl nebo chodil kolem nás. Mohou naše mysli a těla vytvářet tyto pocity čistě na základě prostředí, v němž se ocitneme (jako je tma, ticho a samota)? Jak souvisí s naším předchozím očekáváním a dají se navozovat i cíleně, s pomocí praxí, které nám očekávané smyslové vjemy pomáhají dotvářet? V přednášce se zaměřím na představení svých dvou nedávných výzkumů tzv. pocitu přítomnosti a zobecním je s ohledem na širší teoretický a kulturní kontext.
Jana Nenadalová se věnuje výzkumu zvláštních lidských zkušeností, běžně označovaných jako náboženské, spirituální, mystické, psychedelické a další. Zajímá ji, jaké obecné evolučně vyvinuté kognitivní mechanismy umožňují vznik takových zkušeností a jak jsou provázané s procesy kulturního učení a socializace. V neposlední řadě se také ptá, jaký význam má zažívání náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Hlavním teoretickým rámcem jejího výzkumu je tzv. teorie prediktivního vyhodnocování, tedy kognitivně-komputační teorie lidského vědomí a vnímání. Její hlavní výzkumnou metodou je experiment. Kvůli lepšímu pochopení žitého sociálního a kulturního kontextu náboženských zkušeností se ale věnuje také terénnímu výzkumu praxí současné alternativní spirituality.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští týden, to je 28. června nás navštíví chemička Adéla Šimková s tématem Jak uvařit molekuly, které najdou nádor? 

7.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Myšlení a etika starověkého člověka

Posted on by Vítězslav Škorpík

Představy o jednotě kosmu, ovlivňování řádu, zlatém věku a sakrální moci, role spravedlnosti a správného jednání jako prvky, které udržují řád světa, bezpráví a křivdy jako ohrožení řádu a možný návrat světa do stavu chaosu; smysl státu a práva, povinnosti vlád. Transformace představy jednoty kosmu z mytologického do filozofického myšlení. Vztah starověkých lidí k přírodě (Matka Země, zvířata). Jaká je souvislost mezi jednáním člověka a jeho obživou? Jak zbohatnout, k čemu je bohatství, co s chudými a postiženými?
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

24.5.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kláry Bártové na téma Co víme o lidské asexualitě

Posted on by Vítězslav Škorpík

Asexualita u lidí je poměrně neprobádaným fenoménem. Nejčastěji bývá definována jako chybějící sexuální přitažlivost k osobám stejného nebo opačného pohlaví, případně jako chybějící sexuální touha. Přednáška má za cíl posluchače seznámit s tím, jak se pohled na asexualitu v průběhu posledních desítek let měnil a také s tím, co vše o této sexuální orientaci nyní víme.
Klára Bártová je absolventkou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy se zaměřením na etologii člověka, postgraduální studentkou oboru Lékařská psychologie a psychopatologie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a vyučujícím na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

17.5.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Denisy Nečasové na téma Emancipace žen v Československu 1948-1989

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška se věnuje emancipaci žen v období státního socialismu v Československu a klade si zásadní otázku, zda se ji podařilo prosadit. Zaměřuje se na problematiku zaměstnanosti, veřejné angažovanosti a působení žen v domácí sféře jako matek, manželek a pečovatelek o domácnost. Přednáška propojuje sféru ideologie, dobové propagandy vytvářející obraz nové socialistické ženy a každodenní praxe.
Denisa Nečasová (*1974) působí jako odborná asistentka na Historickém ústavu Filozofické fakulty MU. Specializuje se na soudobé dějiny, problematiku gender history a ženského hnutí v moderních dějinách. Obhájila disertační práci s názvem „Buduj vlast – posílíš mír! Ženské hnutí v českých zemích 1945–1955.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek se krátce před pátou setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1125283172128821/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=zzcHc9LI6js
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

10.5.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Hany Dufkové na téma Kdo neumí pravopis, ten je… aneb pravopis jako stigma

Posted on by Vítězslav Škorpík

Grafická podoba jazyka je z podstaty až druhotná, v jazycích s bohatou literární historií se k ní ovšem upíná nemalá pozornost. A v případě pravopisu je výraz „nemalá“ eufemistický: pravopis je červenou nití táhnoucí se celou tradiční školní výukou češtiny, je akcentován od samého počátku, kdy se učíme psát, je pevnou součástí školního testování a znalost předpokládaných, respektive domnělých pravopisných pravidel se stává i jakousi osobní kvalitou člověka ve společnosti. V přednášce probereme jednotlivé podoby a roviny pravopisného systému a společenské aspekty, které se k němu vážou: jazykový management, fenomén grammar nazi, argumentace a samozřejmě i budování a udržování vlastní hodnoty.
Hana Dufková (*1986) vystudovala český jazyk a literaturu a estetiku na FF UK. Pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, devět let pracovala v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, jako externí revizorka spolupracuje s Cermatem. Zabývá se didaktikou jazyka a popularizací vědy, zajímá ji jazyková změna a český znakový jazyk. Aktuálně je na rodičovské dovolené a paběrky sil věnuje tvorbě výukových materiálů, učebnice a popularizačnímu twitterovému účtu @lingvojazyce. Přestala věřit v to, že se jazyk dá a má dát usměrnit. Jednou by ráda vařila pivo a pečovala o seniory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek se krátce před pátou setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.