Vhodné pro SŠ

10.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lubomíra Peške na téma Projekty na záchranu světově ohrožených druhů ptáků

Posted on by Vítězslav Škorpík

Již první výsledky satelitního sledování větších ptačích druhů v 80tých a 90tých letech ukazovaly do té doby netušené detaily. Až s postupem elektronické miniaturizace se výzkum mohl zaměřit i na menší druhy. Po primárním rozkrývání tras tahových cest a zaměření na identifikaci problémových míst pro přežití se do popředí dostávají otázky rychlosti, výdrže a „lifetime“, ale i míry flexibility ve vztahu k měnícím se přírodním podmínkám. Masivní aplikace telemetrie je pak součástí projektů na záchranu světově kriticky ohrožených druhů a také zpětnou vazbou pro modifikace při suplementaci nebo reintrodukcích. Závěrem budou ukázány některé detaily z projektů, kterých jsem se zúčastnil. Jde o kriticky ohrožené druhy jako ibis skalni (Geronticus eremita), sup mrchožravý (Neophron percnopterus), volavka císařská (Ardea insignis) nebo lokálně ohrožené jako je drop obojkový (Chlamydotis undulata „houbara“) a chřástal polní (Crex crex) aj.
Lubomír Peške (*1948) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V letech 1972–1997 pracoval jako archeozoolog v Archeologickém ústavu (tehdy) ČSAV v Praze. Později se věnoval vývoji a aplikacím elektrotechnických prostředků (zvláště satelitní telemetrie) v zoologických projektech na poznání a záchranu světově ohrožených druhů v Evropě, Asii a Africe.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana A. Kozáka na téma Co to jsou mýty?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Výraz „mýtus“ je v běžné řeči používán ve významu „populární omyl“. Antropologové a religionisté ale chápou mýtus jinak, definují jej jako „posvátný narativ“, přičemž otázku jeho fakticity nechávají stranou, ježto je velmi často nerozhodnutelná (netestovatelná). V této přednášce se podíváme zblízka na to, co to mýty vlastně jsou, jak fungují (či nefungují), a zdali se jim v nějaké formě podařilo přežít dobu Osvícenství. Řekneme si, co jsou kandidáti na moderní mýty a jaký je s nimi základní problém.
Jan A. Kozák je religionista se zaměřením na komparativní religionistiku, psychologii náboženství a teorii mýtu. Jeho oblastní specializací jsou historická náboženství předkřesťanské Evropy, především pak náboženství Skandinávie. Jako Marie Curie Fellow strávil dva roky (2018-2020) v norském Bergenu výzkumem surreality mýtu a fungování tělesné symboliky v mytologických příbězích. Odborně se zabývá též tématem hrdinského mýtu a to jak u historických náboženství, tak v současné kultuře. A zajímají ho i konspiračních teorie, u nichž se nejvíce zaměřuje na jejich podobnost s klasickou mytologií, zvláště pak na roli metafor a surreálných obrazů v konspiračních narativech.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.2.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kataríny Holcové na téma História klimatických zmien z dávnejšej minulosti a poučenie pre dnešok

Posted on by Vítězslav Škorpík

Paleogeografické zmeny môžu byť iniciátorom dlhodobých klimatických cyklov: kde sa v rámci týchto cyklov práve nachádzame, brzdí alebo urýchľuje to súčasné klimatické zmeny? Aké „drobnosti“ ovplyvnili dlhodobý vývoj klímy v treťohorách: hrozia nám podobné udalosti? Existujú rozdiely medzi prirodzenými a človekom podmienenými klimatickými zmenami, alebo ako si s otepľovaním poradila v treťohorách príroda a čo sme ochotní urobiť my.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

18.11.2022 Pátečníci z technecia uvádějí přednášku Davida Storcha na téma Krize biodiverzity a šesté masové vymírání

Posted on by Vítězslav Škorpík

Už dlouho se mluví o krizi biodiverzity a o tom, že žijeme v době šestého masového vymírání. Řada současných studií ale ukazuje mnohem barvitější obrázek toho, co se kolem nás skutečně děje. Vstupujeme do třetí fáze antropocénu, charakterizované spíše než mizením přírody dramatickou proměnou ekologických interakcí a novými ekologickými i evolučními procesy. Role člověka na planetě se proměňuje a důsledky toho jsou často netriviální a neočekávané.
David Storch vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

11.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Brože na téma Co odhalila mise InSight o nitru Marsu?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Nástup kosmického věku nám umožnil spatřit, jak Mars vypadá na povrchu. Našli jsme svět, jehož tvář byla utvářena řadou procesů spjatých se sopečnou činností, přítomností kapalné vody i ledu, srážkami těles, erozí i tektonickými procesy. Co před námi ale zůstalo skryto bylo to, jak Mars vypadá uvnitř. Je jeho vnitřní stavba podobná Zemi nebo se liší? A pokud se liší, tak jak? K nalezení odpovědí byla k Marsu vyslána sonda InSight, která na povrch umístila seismometr a tepelnou sondu. Tedy zařízení umožňující nám pod povrch planety nahlédnout. V rámci přednášky se podíváme na osud této sondy i si přiblížíme hlavní vědecké objevy, které nám sonda umožnila udělat.
Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Sedláčka na téma Vidět hořet Říp a zemřít – Ekologie ohně v ČR

Posted on by Vítězslav Škorpík

Oheň je přirozenou součástí vývoje a fungování mnoha původních ekosystémů. Recentní paleoekologické studie dokazují, že v minulých tisíciletích ve střední Evropě hořelo poměrně často.
Požáry tak významně ovlivňovaly podobu řady biotopů, udržovaly bezlesí a byly běžnou součástí lesní dynamiky. V průběhu posledních staletí jsme však oheň z naší krajiny efektivně vytěsnili. Hlavní událostí tohoto léta byl rozsáhlý požár v NP České Švýcarsko, který rozvířil debatu o dopadu požárů na přírodu a hrozbě podobných událostí v budoucnosti. Cílem přednášky je pospojovat všechny tyto souvislosti, uchopit oheň jako obrovskou příležitost pro budoucí přirozený vývoj našich ekosystémů a nabídnout řešení do budoucna včetně preventivních opatření i cíleného využívání ohně v krajině.
Ondřej Sedláček (*1977) vystudoval zoologii na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od dob studií pak působí na katedře ekologie stejné fakulty. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. U nás se věnuje praktické ochraně přírody se zaměřením na hmyz.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.10.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Jungwirtha na téma Homeopatie a placebo

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kde se vzala homeopatie? Dají se nějak vědecky zdůvodnit obvyklá vysvětlení, jak by měla fungovat? A pokud ne, má cenu se o ní bavit jako o placebu? A pokud ano, co je přiznané a co nepřiznané placebo? Tyto otázky si položíme a budeme na ně hledat odpovědi během přednášky a diskuse s krátkým, ale výstižným názvem „Homeopatie a placebo“.
Pavel Jungwirth (*1966) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. se zabývá modelováním interakcí iontů s biomolekulami v roztocích a dalšími příbuznými problémy. Od r. 2009 je členem Učené společnosti ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.9.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Svobody na téma Naše ukrajinské války

Posted on by Vítězslav Škorpík

Za posledních sto let měly dramatické otřesy v prostoru dnešní Ukrajiny téměř tektonický dopad na dějinnou situaci a nálady v naší zemi. A to ať jde o první světovou válku, občanskou válku v bývalé ruské říši, druhou světovou válku, válku studenou či současnou Putinovu agresi. Přesto vnímali Češi a Ukrajinci tyto zlomové události nezřídka nesourodou optikou, tak jak se lišily jejich historické zkušenosti a odlišné ambice. Co mohou Češi vyvodit z ukrajinských osudů, jak se nás dění v této východoevropské zemi dotýká a jak na něm závisí osudy české demokracie bude vysvětlovat David Svoboda z Muzea paměti XX. století a ÚSTR.
David Svoboda je český historik pracující v Ústavu pro studium totalitních režimů a zabývající se moderními dějinami Ukrajiny, ukrajinsko-polskými vztahy a osudy Ukrajiny v Sovětském svazu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Pitoňáka na téma Menšinový stres: významný, nikoliv minoritní činitel

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mezinárodní výsledky výzkumů z posledních desetiletí konzistentně dokládají, že LGBTQ+ lidé, tedy lesby (L), gayové (G), bisexuální (B), queer (Q) a další neheterosexuální lidé, stejně tako jako trans (T) lidé a další genderově rozmanití lidé, se v rámci svých životů setkávají statisticky častěji s duševně zdravotními problémy a vykazují mnohdy celkově nižší životní prosperitu. Po dekádách diskurzů, které v minulém století např. patologizovaly „homosexualitu“ v současnosti již výzkum dospěl ke konsensu, že zaznamenané zdravotní nerovnosti lze přičítat na vrub působení stigmatizace a specifickým formám na ní založeného menšinového stresu.
V rámci přednášky bude menšinový stres představen jako ucelený interpretační rámec, který propojuje faktory působící na systémové (strukturální) úrovni, interpersonální a individuální úrovni.
Michal Pitoňák (*1986) vystudoval biologii a geografii na Přírodovědecké fakultě UK. V Národním ústavu duševního zdraví zkoumá sociálně-geografické a sociálně-psychologické vlivy působící na kvalitu života a duševní zdraví neheterosexuálních lidí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.