Zatímco druhohorním souším vládli dinosauři, pod hladinou moří a oceánů v té době dominovali mořští plazi, z nichž někteří, jako třeba plesiosauři, patřili k nejmohutnějším dravým obratlovcům v dějinách naší planety. V průběhu své více než 135 milionů let trvající evoluční historie se plesiosauři rozšířili po celé planetě a dali vzniknout mnoha rozmanitým skupinám – odlišným nejen vzhledově, ale také z hlediska jejich ekologických vztahů a rolí, které ve svých ekosystémech plnili. Během přednášky se posluchači seznámí s hlavními vývojovými větvemi plesiosaurů, jejich evoluční historií a nejcharakterističtějšími znaky. Řeč bude také a českých nálezech plesiosaurů a jejich významu pro výzkum této úspěšné skupiny obratlovců.
Daniel Madzia (* 1989) je paleontolog, který se zabývá především druhohorními obratlovci. Účastnil se terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura, druhu Burianosaurus augustai. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z okolí Brna. V rámci své výzkumné činnosti se věnoval kupříkladu teropodním a sauropodním dinosaurům ze svrchní křídy Mongolska, pliosaurům z evropských a severoamerických nalezišť či příbuzenským vztahům velkých šupinatých plazů ze skupiny mosasaurů.
Daniel Madzia je autorem desítek populárně naučných článků, které vyšly v češtině a polštině (mj. v polském vydání časopisu Scientific American), příležitostně vyučuje v oblasti evoluční paleontologie a přednáší dětem v rámci nadace NaUD (Nadwiślański Uniwersytet Dziecięcy, Varšava, Polsko). V roce 2017 se stal laureátem prestižního stipendia prezidenta Polské akademie věd, jež se uděluje doktorandům výzkumných ústavů za mimořádné úspěchy na poli vědy.
