Medicína

14.7.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Radky Kremlíkové Pourové na téma Co vám může nabídnout lékařská genetika?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co se vám vybaví, když se řekne genetika? Nejspíš to bude složitá věda kolem DNA a RNA nebo Gregor Mendel a jeho hrášky. Překvapí vás, že se jedná jeden z oborů klinické medicíny, se kterým se za svůj život mělo setkat až 65% populace? Je to opravdu tak, asi 65% z nás komplikuje život genetická predispozice, jejíž důsledky se mohou projevit kdykoliv v našem životě, nebo třeba až u našich potomků.
Na genetiku přichází lidé kvůli riziku v těhotenství nebo (ideálně) ještě před ním, po narození dítěte s vrozenou vadou, s rozvojem obtíží od novorozeneckého věku až do smrti. Ano, dokonce i po smrti původního pacienta přichází jeho příbuzní, pro které je výsledek jeho vyšetření často životně důležitý.
Z geneticky podmíněných nemocí si asi nejčastěji vybavíte Downův syndrom, hemofílii nebo barvoslepost (daltonismus), méně často je známo, že genetika stojí i za většinou civilizačních chorob – zvýšená hladina cholesterolu děděná v rodinách, určité formy cukrovky, vysokého tlaku, poruch štítné žlázy – a dokonce i za zvýšenou náchylností k infekcím, nebo (a to mi nebudete věřit) k úrazům.
Pokud je zde něco, co jste vždycky chtěli vědět o genetice, ale báli jste se zeptat, tato přednáška je příležitost přesně pro vás!
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/660675882182736/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=fzDf1p8eFqs
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

31.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Thorové na téma Autismus – mýty a fakta

Posted on by Vítězslav Škorpík

Osmdesát let odborníci zkoumají autismus. Názory na příčiny, symptomatiku i terapii prošly bouřlivým vývojem, mnohdy se ukázalo, že šlo o slepé uličky. Velká část vědění stále čeká na své odhalení. Díky četným výzkumům však víme stále víc.
Mýty provází autismus od počátků jeho existence a bohužel se i cyklicky opakují bez ohledu na dostupná fakta. V přednášce se budeme věnovat aplikaci výsledků vědeckého bádání do praxe i dopadu nepodložených informací na životy lidí s autismem a jejich rodin.
Kateřina Thorová je klinická psycholožka, která se v České republice jako první specializovala na práci s dětmi s poruchami autistického spektra. Věnuje se přednáškové a supervizní činnosti ve zdravotnických, sociálních i vzdělávacích zařízeních. Založila občanské sdružení Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA), podílí se na řadě projektů a grantů, které se snaží zlepšit situaci lidí s pervazivními vývojovými poruchami v České republice.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.10.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Jungwirtha na téma Homeopatie a placebo

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kde se vzala homeopatie? Dají se nějak vědecky zdůvodnit obvyklá vysvětlení, jak by měla fungovat? A pokud ne, má cenu se o ní bavit jako o placebu? A pokud ano, co je přiznané a co nepřiznané placebo? Tyto otázky si položíme a budeme na ně hledat odpovědi během přednášky a diskuse s krátkým, ale výstižným názvem „Homeopatie a placebo“.
Pavel Jungwirth (*1966) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. se zabývá modelováním interakcí iontů s biomolekulami v roztocích a dalšími příbuznými problémy. Od r. 2009 je členem Učené společnosti ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

29.4.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Pitva mimozemšťana

Posted on by Vítězslav Škorpík

Začátek několika sci-fi je nález mrtvého mimozemšťana, na který navazuje pitva. Na chvíli zapomeneme na to, jak málo pravděpodobné něco takového je a zamyslíme se nad tím, jak by se prakticky realizovala pitva mimozemšťana prostředky, které jsou dostupné. Inspirací budou především dějiny medicíny, paleopatologie a soudní lékařství.
Jaromír Šrámek je předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. V minulosti pracoval mimo jiné několik let na patologii, nyní se na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zabývá kvantitativní histologií, především v souvislosti s metabolickým syndromem.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.2.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ludmily Hamplové na téma Česká a izraelská cesta pandemií

Posted on by Vítězslav Škorpík

Izrael bývá v Česku vnímán jako země, která prochází pandemií covid-19 úspěšně. Rychle dokázal zavádět striktní opatření, očkovat velké množství osob a podat i třetí dávky. Při srovnatelném počtu obyvatel zde v důsledku této infekce zemřelo od začátku pandemie zhruba 8,7 tisíce osob. V České republice je to více než 37 tisíc lidí. Obě země ale nyní zažívají nárůst počtu případů v souvislosti s variantou omikron. Co ovlivnilo to, že tyto dva státy s kvalitními systémy zdravotnictví dosáhly tak odlišných výsledků? V čem se můžeme inspirovat a je vůbec možné izraelské zkušenosti přenést k nám?
Ludmila Hamplová (* 1985) je redaktorkou portálu Zdravotnickydenik.cz. Dlouhodobě věnuje zdravotním tématům a také dezinformacím na poli medicíny i jejich vyvracení. Za svou práci získala Novinářskou cenu Psychiatrické společnosti ČLS JEP a také ocenění Koalice pro podporu očkování.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Elišky Selinger na téma Čím dláždíme cesty do pekel: Jak (ne)dělat a (ne)číst medicínský výzkum. Možná.

Posted on by Vítězslav Škorpík

Proč je někdy lepší čekat s rukama v kapsách než dělat to nejlepší pro pacienty? A jak vlastně víme, co je nejlepší? A víme to vůbec? Úvod do tajů klinické epidemiologie, medicínských studií, pyramidy důkazů i problémů, které je třeba si připomínat během formování vlastního názoru s Googlem v ruce.
Eliška Selinger je lékařka pracující v oboru preventivní medicíny a veřejného zdraví. V rámci svého medicínského studia na 3. lékařské fakultě UK absolvovala několikaměsíční výzkumné stáže v Itálii na Universita Magna Greacia v Catanzaro, v Německém centru výzkumu rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu a na Arctic University of Norway v Tromsø a dále krátkodobé tréninky v Evropské molekulárně biologické laboratoři (EMBL) v Heidelbergu a v Německém diabetologickém centru (DDZ) v Düsseldorfu. Během studia získala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy a fakultní grant pro talentované absolventy medicíny Donatio Facultatis Medicinae Tertiae.
Výzkumně se Eliška Selinger pohybuje především v oboru nutriční epidemiologie. V rámci svého doktorského studia se věnuje dopadům alternativního stravování na zdraví. Je jednou z iniciátorek založení Evropské sítě výzkumníků se zájmem o téma rostlinné stravy (VESNA). Jako vysokoškolská pedagožka zodpovídá za výuku metodologie medicínského výzkumu a vyučuje volitelné kurzy věnované zdraví a prevenci nemocí u vegetariánů a veganů. Věnuje se problematice výživy ve veřejném zdraví, včetně nutriční edukace a také problematice systému školního stravování a nutričního prostředí na školách obecně. Od svého vítězství v českém kole soutěže Famelab – Talking Science v roce 2016 působí příležitostně i jako popularizátorka vědy.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

30.7.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zdeňka Zadražila na téma Stárnutí imunitního systému

Posted on by Vítězslav Škorpík

Během stárnutí dochází ke zhoršování funkcí imunitního systému. To se projevuje špatnou imunitní odpovědí vůči primárním infekcím či vakcinaci. Zajímavé přitom je, že imunitní systém nestárne pouze věkem, ale také skrze infekce, které mohou do určité míry imunitní systém vyčerpat. Jednou z takových infekcí je Cytomegalovirus. U lidí přes 65let věku můžeme pozorovat velké změny v některých populacích imunitních buněk (konkrétně paměťových T buněk), které přímo souvisí s vyčerpáním imunitního systému. Tyto změny ale můžeme v menší míře ale také pozorovat u mladých, kteří jsou infikovaní tímto virem. Povíme si tedy o stárnutí imunitního systému, k jakým změnám dochází, jak jsou tyto změny ovlivněny infekcemi a jaký to má dopad na lidskou populaci.

Zdeněk Zadražil se narodil v roce 1988 v Řeži u Prahy. Studia začal na Přirodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a hned po první přednášce Biologie buňky, nalezl lásku pro vědu a věděl, buněčná biologie bude jeho oborem. O pár let později, při jedné z přednášek imunologie mu zase došlo, že dalším zaměřením bude právě studium imunitního systému. Po vystudování magisterského oboru imunologie se rozhodl pokračovat dále v doktorských studiích v Singapuru, kde strávil 4 roky. Zde na Nanyang Technological University a Singapore Immunology Network zkoumal stárnutí imunitního systému a roli chronické infekce Cytomegaloviru v tomto procesu. Nyní působí zpět na své alma mater jako akademický pracovník a učitel, a také v Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Popularizace vědy byla po celou dobu studia něco, čím se chtěl zabývat. A k tomu neodmyslitelně patří i bránění v šíření dezinformací, které v dnešní době dosahují skutečně alarmujícího a nebezpečného rozsahu. Snaží se i o občasnou komunikaci s médii, jejichž role se v edukaci společnosti a popularizaci vědy ukazuje jako selhávající. Nadšený amatérský sportovec, jenž si svým amatérismem a četnými operacemi zajistil více času na vědu, učení, popularizaci a četbu oblíbeného fantasy.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MdP_J_k1SHM

2.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře na téma Moderní výživa – mýty vs. fakta

Posted on by prokop.alex

Tecnnecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 2. února v 17 hodin
na přednášku Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře na téma Moderní výživa – mýty vs. fakta
Oblast zdravé i sportovní výživy a redukčních diet je v posledních letech zavalena čím dál větším množstvím módních a extrémních výživových postupů, které často doporučují radikální omezení určité látky, celé skupiny potravin anebo dokonce vyřazení jedné makroživiny z jídelníčku. Hlavním cílem přednášky je prezentovat vědecky podložené informace na nejpopulárnější témata ve výživě jako jsou ketogenní a nízkosacharidové diety, otázka konzumace lepku, redukčních diet, sacharidů a cukru, i velmi kontroverzní témata jako je veganství, palmový olej, detoxy a další.
Lukáš Roubík je odborník na sportovní výživu s více než 15 lety praxe ve vrcholovém a výkonnostním sportu. Výživu člověka vystudoval v prezenčním bakalářském studiu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, technické vzdělání má z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze v oboru Klinická a biomedicínská technika. Studium dokončil s vyznamenáním a získal Cenu Josefa Hlávky za diplomovou práci o hodnocení léčby morbidní obezity v ČR. Během studií působil jako lektor ve Fitness akademii Ronnie.cz ve výuce trenérů II. třídy a později i ve výuce pro trenéry I. třídy na FTVS UK. Od roku 2010 je předsedou Trenérsko-metodické komise a Komise mládeže a členem Výkonného výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR, kde pracuje hlavně se sportovní mládeží a pořádá předsoutěžní srazy a soustředění závodníků. Po studiích pracoval nejdříve 3,5 roku ve Fakultní nemocnici Olomouc na I. Interní klinice kardiologické a následně 2 roky jako business analytik v soukromé společnosti v oblasti moderních technologií ve zdravotnictví (telemedicína a eHealth).
Je autorem dvou knih, v roce 2012 vyšla první kniha s názvem Příprava na soutěž v kulturistice od A do Z, která se ve svém segmentu stala bestsellerem s více než 5000 prodanými výtisky. V květnu 2018 vychází druhá kniha Moderní výživa ve fitness a silových sportech, kde je hlavním autorem celé knihy. Po více než dvou letech příprav této knihy založil na konci roku 2017 společně s Miloslavem Šindelářem Institut Moderní Výživy, který se zabývá vzděláváním (nejen) ve sportovní výživě na základě moderních a vědecky podložených informací.
V mládí byl aktivním závodníkem v kulturistice a v dorosteneckých a juniorských kategoriích získal 2x titul mistra ČR a 3x se stal mistrem Čech. V posledních letech se ale věnuje výhradně aktivnímu pohybu a cvičení v přírodě prostřednictvím horské turistiky, trail running a outdoor fitness. Na podzim 2016 absolvoval Camino de Santiago, které se stalo jedním z jeho nejsilnějších zážitků v životě. V současné době se zabývá propojením osobního a tělesného rozvoje prostřednictvím pohybu v přírodě a popularizací personalizovaného přístupu k výživě založeného na vědecky podložených důkazech.
Miloslav Šindelář je v současné době již bývalým studentem oboru Všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na konci čtvrtého ročníku se rozhodl vydat jinou cestou – pokračovat ve studiu výživy na lékařské fakultě a plně se věnovat prevenci a edukaci veřejnosti. Od roku 2016 publikoval články o výživě jako externí redaktor internetového serveru Ronnie.cz. Je certifikovaným poradcem pro výživu. V rámci spolupráce se svazem kulturistiky přednáší v trenérské škole I. třídy a také ve Fitness akademii Ronnie.cz pro budoucí trenéry II. stupně a výživové poradce. Dále je součástí projektového týmu, který se zabývá výzkumem nutrigenetiky a nutrigenomiky.
O sport, výživu a zdravý životní styl se zajímá už od útlých let. Do posilovny vkročil poprvé ve svých třinácti letech a nikdy cvičit nepřestal. V posledních pár letech ho baví hlavně silové tréninky a strongman. V těchto disciplínách se zúčastnil i několika amatérských soutěží, na kterých získal medailová umístění. Rád zkouší i jiné sporty a celkově je pohyb pro něj velmi důležitou součástí života. Miloslav Šindelář věří, že správná výživa a zdravý životní styl jsou klíčem k prevenci mnoha onemocnění a přispívají velkou měrou na zlepšení kvality života každého z nás. Společně s dalšími autory se podílel na knize “Moderní výživa ve fitness a silových sportech” jako odborný konzultant a spoluautor teoretické části, kde zpracovával rešerše a odborné podklady pro řadu kapitol. Sám je také autorem několik kapitol o suplementech. Po knize Moderní výživa mezi jeho další publikace patří také komplexní e-book „Suplementuj efektivně“ (2020). Ve výživě preferuje kombinaci vědeckého přístupu a svých dlouholetých sportovních zkušeností.