Historie

15.11.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Oldřicha Tůmy na téma Co víme a co si pamatujeme: Listopad 1989 po 35 letech

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška nabídne připomenutí, přezkoumání a verifikaci alternativních výkladů toho, co se skutečně stalo 17. listopadu 1989. Pokusí se odkrýt a vysvětlit, proč se takové výklady vždy – i po tolika letech – znovu objevují. Především se pokusí zrekonstruovat, co o událostech 17. listopadu skutečně víme a jak jim (především zasazením do širšího věcného a časového kontextu) porozumět.
Oldřich Tůma se věnuje soudobým dějinám: dějinám Československa po roce 1945, dějinám studené války. Jeho původní badatelské zaměření se týkalo středověkých a byzantských dějin.
Po maturitě (1969) studoval historii a filozofii na FFUK. V roce 1975 byl z politických důvodů ze studia vyloučen. Studium dokončil dálkově (1980; PhDr. 1982). PhD. na FSVUK 2007.
Po vyloučení ze studia pracoval v různých neakademických zaměstnáních (dělník, pomocný vychovatel, archivář). Zároveň se věnoval bádání v oboru byzantských dějin, příležitostně publikoval v zahraničních i domácích časopisech. V roce 1989 nastoupil na plný úvazek do tehdejšího Ústavu klasických studií ČSAV, s jehož byzantologickým oddělením spolupracoval již dříve (např. inkognito v redakci časopisu Byzantinoslavica). V roce 1992, resp. 1993 po návratu ze studijního pobytu v National Humanities Center v Research Triangle Park v severní Karolině přešel do Ústavu pro soudobé dějiny, v letech 1998-2017 byl jeho ředitelem.
Oldřich Tůma byl nebo je členem domácích i zahraničních vědeckých orgánů. Mezi jiným: členem oborových rad postgraduálního studia na FSVUK či FFP Slezské univerzity; členem redakční rady časopisů Soudobé dějiny, Journal of Cold War History, Jahrbuch für historische Kommunisforschung; členem vědecké rady European Network Remembrance and Solidarity či Hannah Arendt Institut für Totalitarismusforschung na TU v Drážďanech. Členem Vědecké rady AV ČR je od roku 2017.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/520483237452066/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=lTKuUnl-Ok8
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Markéty Křížové na téma Pracovní cesty Čechů a Moravanů do Ameriky na přelomu 19. a 20. století

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška má ambici rozšířit tradiční obraz migrací, dosud soustředěný především na vystěhovalectví trvalé. Ale pohyby mezi starým a novým světem byly mnohem rozmanitější, už proto, že od poloviny 19. století zrychlování a zlevňování dálkové přepravy nejen usnadnilo cestu za oceán, ale také návrat do vlasti. Otevřela se tak možnost opakovaných – a to jak několikaletých, tak sezónních – pracovních výjezdů. Přednáška nejen nabídne pohled do života těchto krátkodobých migrantů, ale také vysvětlí, jak jejich odchody a návraty ovlivňovaly jejich rodiny, domovské komunity a celé prostředí českých zemí.
Markéta Křížová (*1974) vystudovala etnologii a historii na FF UK, působí jako profesorka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK. Zabývá se původními kulturami Nového světa, koloniálními dějinami Ameriky, dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama a evropskou vědu a také dějinami vztahů střední Evropy a amerického kontinentu. Vydala odborné monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území), Otroctví v Novém světě v 16.-19. století (2013), s Monikou Brenišínovou soubornou publikaci Dějiny umění Latinské Ameriky (2018) a k tématu migrací knihu Za velkou louži: Vzpomínky moravského dělníka Matěje Poláčka na Afriku a Jižní Ameriku (2017).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1526601667984188/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=U9uDXch_w1c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

7.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Myšlení a etika starověkého člověka

Posted on by Vítězslav Škorpík

Představy o jednotě kosmu, ovlivňování řádu, zlatém věku a sakrální moci, role spravedlnosti a správného jednání jako prvky, které udržují řád světa, bezpráví a křivdy jako ohrožení řádu a možný návrat světa do stavu chaosu; smysl státu a práva, povinnosti vlád. Transformace představy jednoty kosmu z mytologického do filozofického myšlení. Vztah starověkých lidí k přírodě (Matka Země, zvířata). Jaká je souvislost mezi jednáním člověka a jeho obživou? Jak zbohatnout, k čemu je bohatství, co s chudými a postiženými?
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

17.5.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Denisy Nečasové na téma Emancipace žen v Československu 1948-1989

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška se věnuje emancipaci žen v období státního socialismu v Československu a klade si zásadní otázku, zda se ji podařilo prosadit. Zaměřuje se na problematiku zaměstnanosti, veřejné angažovanosti a působení žen v domácí sféře jako matek, manželek a pečovatelek o domácnost. Přednáška propojuje sféru ideologie, dobové propagandy vytvářející obraz nové socialistické ženy a každodenní praxe.
Denisa Nečasová (*1974) působí jako odborná asistentka na Historickém ústavu Filozofické fakulty MU. Specializuje se na soudobé dějiny, problematiku gender history a ženského hnutí v moderních dějinách. Obhájila disertační práci s názvem „Buduj vlast – posílíš mír! Ženské hnutí v českých zemích 1945–1955.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek se krátce před pátou setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1125283172128821/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=zzcHc9LI6js
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.2.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Blažka na téma Koněvova socha v Bubenči (1980-2020)

Posted on by Vítězslav Škorpík

Tématem přednášky budou dějiny pražského pomníku maršála Koněva a paměťové konflikty, které jeho přítomnost v Bubenči po roce 1989 vyvolávala. Muzeum paměti XX. století nyní připravuje stálou expozici v Domě pážat na Hradčanech, kde bude socha vystavena v historickém kontextu.
Petr Blažek je historik a publicista, zabývá se dějinami komunistických režimů v Polsku a Československu. Vystudoval obory český jazyk a historie a učitelství pro střední školy na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2008 dokončil doktorské studium. V letech 2004–2010 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Nyní je zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů, který v roce 2008 spoluzakládal. Působí také jako vědecký pracovník na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je zástupcem ředitele Centra pro dokumentaci totalitních režimů a autorem řady publikací k dějinám protikomunistického odboje a komunistických režimů ve středoevropském prostoru (bibliografie je dostupná zde). Podílel se na vzniku řady historických výstav (věnované Chartě 77, VONS, K-231, Janu Palachovi, kolektivizaci venkova atd.) a webových portálů a výrobě mnoha dokumentárních i hraných filmů (například Proces H, Pouta, Hořící keř, Mluvčí Charty 77, Ženy Charty 77, Milada atd.).
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/738435098276491/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=xjoF2gBfAcw

5.5.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Procházkové na téma Proč se vývoz demokracie do Afghánistánu nevydařil?

Posted on by Vítězslav Škorpík

O šesti letech života v orientu, o střetu Západu s Východem a toleranci k afghánské jinakosti. Proč se Afghánky nechtějí rozvádět a jak vnímají svá práva? Mají také práva afghánští muži?
Petra Procházková (*1964) od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001. Byla zpravodajkou z řady válečných konfliktů v Asii i Africe, věnovala se krizovému zpravodajství. Založila agenturu Epicentrum, kterou společně s Jaromírem Štětinou řadu let vedla. V roce 2001 byla z Ruska vypovězena. Do roku 2006 pracovala v Afghánistánu. Po návratu do ČR se věnovala bývalému SSSR, Střední Asii, Afghánistánu. V roce 2018 přešla do Deníku N, kde působí dodnes.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/