Biologie

19.1.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dana Bárty na téma Úskalí výzkumu vážek v tropech

Posted on by Vítězslav Škorpík

Když se entomolog a ekolog rozhodne udělat výzkum vážek v tropech, co všechno k tomu potřebuje? Jaké otázky si pokládá a jaké nalézá odpovědi? Co mu z jeho smělých plánů nakonec zbyde? Má to vůbec smysl?
Dan Bárta (* 1969), jedenáctinásobný držitel Ceny Anděl v kategoriích Zpěvák roku a Zpěvák čtvrtstoletí, se zapsal v devadesátých letech do širokého povědomí s kapelou Alice a účinkováním v muzikálu Jesus Christ Superstar. Stal se také neodmyslitelnou součástí kapely J.A.R. V roce 2000 překvapil fanoušky s vlastní skupinou Illustratosphere, se kterou v roce 2020 vydal páté řadové album Kráska a zvířený prach.
Za svou práci a přínos na české hudební scéně byl Dan Bárta Akademií populární hudby desetkrát oceněn Zpěvákem roku (1994, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2008, 2013) a v Cenách Anděl 2015 získal ocenění Zpěvák čtvrtstoletí.
V roce 2019 absolvoval bakalářské studium aplikované ekologie na Ostravské univerzitě, kde se během studia mimo jiné podílel na vývoji aplikace Lovec vážek.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.11.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Škorpíka na téma Vývoj krajiny Podyjí v postglaciálu

Posted on by Vítězslav Škorpík

S rostoucím poznáním v oblasti paleoekologických disciplín, archeologie a mnoha dalších souvisejících oborů se dozvídáme stále více o vývoji přírody a lidského osídlení v minulých časech. Na příkladu jihozápadního cípu Moravy, který můžeme označit jako Podyjí, se podíváme na některé konkrétní souvislosti vývoje přírody a krajiny v minulosti.
Martin Škorpík – 1983-87 pracovník Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde se podílel na výzkumu zeleně v zemědělské krajině. 1987-91: odborný referent pro zemědělství a zoologii na Správě CHKO Podyjí ve Znojmě. 1991-2003: náměstek ředitele Správy Národního parku Podyjí pro ochranu přírody, nyní vedoucí oddělení speciální ochrany přírody v téže organizaci. Zabývá se aplikovanou ekologií v oblasti biotopové a druhové péče a ochranářskou entomologií. Amatérsky se zabývá studiem brouků z čeledi krascovití.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2116147315391617/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=V5W1dtZz-1Y
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.10.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zuzany Musilové na téma Uvidíme se ve tmě – jak (ne)vidí hlubokomořské ryby?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Jak pomocí genetických a molekulárních metod můžeme zkoumat smyslové soustavy u hlubokomořských živočichů? A jak probíhala evoluce v extrémním prostředí jako jsou hlubiny oceánu?
Zuzana Musilová (*1983) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. Absolvovala postdoktorskou stáž na Basilejské univerzitě ve Švýcarsku a v současné době působí na katedře zoologie PřF UK, kde se věnuje ichtyologii a výzkumu evoluce ryb. Její výzkumné projekty se momentálně zabývají genetikou smyslových soustav u ryb.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od této přednášky se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.6.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lucie Juřičkové na téma Šneci včera, dnes a zítra

Posted on by Vítězslav Škorpík

Když se řekne šnek, většina lidí si přestaví hlemýždě a případně si vybaví, jak může škodit na zahrádce či že je k jídlu. Suchozemští plži jsou ale fascinující skupinou živočichů, reagujících svým výskytem na různé typy prostředí a různý vliv člověka na prostředí. Díky tomu, že se ulity plžů snadno zachovávají ve vápnitých sedimentech, můžeme pomocí jejich fosilních společenstev rekonstruovat, jak vypadala naše příroda během posledních několika set tisíc let. Zároveň nám jejich současná společenstva vypovídají o tom, jak naše příroda reaguje na stále sílící vliv člověka.
Lucie Juřičková získala doktorát na katedře zoologie přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde se v roce 2014 habilitovala. Na stejném pracovišti přednáší několik kurzů zaměřených na malakozoologii, zoologii bezobratlých a paleoekologii a vede několik terénních cvičení. Pod jejím vedením ukončilo zatím studia 23 magisterských a čtyři postgraduální studenti. Je šéfredaktorkou online časopisu Malacologica Bohemoslovaca. Ve své vědecké činnosti se v současnosti zabývá hlavně rekonstrukcí přírodního prostředí střední Evropy během kvartéru na základě studie fosilních společenstev měkkýšů. Zajímají ji také způsoby šíření měkkýšů v krajině a jejich přizpůsobení k životu v člověkem pozměněném prostředí. Publikovala několik knih a kapitol v odborných knihách, více než 200 odborných článků, z toho 45 citovaných ve WOS.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího A. Svobody na téma Interdisciplinární pohled na minulost. Příklad českého paleolitu.

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pod pojmem „paleolit“ se za posledních sto let ustálila jednoduchá a nepříliš lichotivá představa. Přednáška chce ukázat, jak současný výzkum tuto uniformní vizi postupně mění v dynamické „dějiny“ migrací a adaptací Homo sapiens. Nové inspirace aktuálně vnáší paleogenetika, jejíž výsledky se pokusíme korelovat s fluktuacemi pleistocenního klimatu a s fosilním archeo/antropologickým záznamem. Příkladem bude území v samém centru Evropy – dnešní ČR (což je i téma chystané kolektivní knihy).
Jiří Svoboda je přední odborník na paleolit, paleoantropologii a geologii kvartéru a pokračovatel ve vedení slavných výzkumů areálu Dolní Věstonice – Pavlov a dalších významných paleolitických lokalit (Stránská skála, Předmostí u Přerova, Petřkovice). Vůdčí osobnost mezinárodních vědeckých týmů, univerzitní pedagog.
Na Karlově univerzitě vystudoval archeologii a historii, poté pokračoval ve studiu geologie na Université de Provence v Marseille. Pracoval nejprve v Moravském zemském muzeu v Ústavu Anthropos, od roku 1981 působí v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, kde byl vedoucím Střediska pro výzkum paleolitu a paleoetnologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích. V letech 2010-2019 byl ředitelem Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky svých četných výzkumů, z nichž řada byla realizována v zahraničí (Sahara, Sibiř, Ohňová země, aj.) publikoval ve 380 statích a 30 monografiích. Byl dlouholetým editorem monografické řady Dolnověstonické studie, členem redakčních rad mezinárodních časopisů a vědeckých komitétů.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

10.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lubomíra Peške na téma Projekty na záchranu světově ohrožených druhů ptáků

Posted on by Vítězslav Škorpík

Již první výsledky satelitního sledování větších ptačích druhů v 80tých a 90tých letech ukazovaly do té doby netušené detaily. Až s postupem elektronické miniaturizace se výzkum mohl zaměřit i na menší druhy. Po primárním rozkrývání tras tahových cest a zaměření na identifikaci problémových míst pro přežití se do popředí dostávají otázky rychlosti, výdrže a „lifetime“, ale i míry flexibility ve vztahu k měnícím se přírodním podmínkám. Masivní aplikace telemetrie je pak součástí projektů na záchranu světově kriticky ohrožených druhů a také zpětnou vazbou pro modifikace při suplementaci nebo reintrodukcích. Závěrem budou ukázány některé detaily z projektů, kterých jsem se zúčastnil. Jde o kriticky ohrožené druhy jako ibis skalni (Geronticus eremita), sup mrchožravý (Neophron percnopterus), volavka císařská (Ardea insignis) nebo lokálně ohrožené jako je drop obojkový (Chlamydotis undulata „houbara“) a chřástal polní (Crex crex) aj.
Lubomír Peške (*1948) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V letech 1972–1997 pracoval jako archeozoolog v Archeologickém ústavu (tehdy) ČSAV v Praze. Později se věnoval vývoji a aplikacím elektrotechnických prostředků (zvláště satelitní telemetrie) v zoologických projektech na poznání a záchranu světově ohrožených druhů v Evropě, Asii a Africe.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

18.11.2022 Pátečníci z technecia uvádějí přednášku Davida Storcha na téma Krize biodiverzity a šesté masové vymírání

Posted on by Vítězslav Škorpík

Už dlouho se mluví o krizi biodiverzity a o tom, že žijeme v době šestého masového vymírání. Řada současných studií ale ukazuje mnohem barvitější obrázek toho, co se kolem nás skutečně děje. Vstupujeme do třetí fáze antropocénu, charakterizované spíše než mizením přírody dramatickou proměnou ekologických interakcí a novými ekologickými i evolučními procesy. Role člověka na planetě se proměňuje a důsledky toho jsou často netriviální a neočekávané.
David Storch vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Sedláčka na téma Vidět hořet Říp a zemřít – Ekologie ohně v ČR

Posted on by Vítězslav Škorpík

Oheň je přirozenou součástí vývoje a fungování mnoha původních ekosystémů. Recentní paleoekologické studie dokazují, že v minulých tisíciletích ve střední Evropě hořelo poměrně často.
Požáry tak významně ovlivňovaly podobu řady biotopů, udržovaly bezlesí a byly běžnou součástí lesní dynamiky. V průběhu posledních staletí jsme však oheň z naší krajiny efektivně vytěsnili. Hlavní událostí tohoto léta byl rozsáhlý požár v NP České Švýcarsko, který rozvířil debatu o dopadu požárů na přírodu a hrozbě podobných událostí v budoucnosti. Cílem přednášky je pospojovat všechny tyto souvislosti, uchopit oheň jako obrovskou příležitost pro budoucí přirozený vývoj našich ekosystémů a nabídnout řešení do budoucna včetně preventivních opatření i cíleného využívání ohně v krajině.
Ondřej Sedláček (*1977) vystudoval zoologii na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od dob studií pak působí na katedře ekologie stejné fakulty. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. U nás se věnuje praktické ochraně přírody se zaměřením na hmyz.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

8.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluční trendy a směrovanost evoluce

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.