Proč mají některé léky nežádoucí účinky? A jak docílit toho, aby lék v těle doputoval tam, kam má? Na obě otázky najdeme společně odpověď. A podíváme se, jaké krůčky věda podniká směrem k citlivější nádorové diagnostice a terapii. Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře. Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně

Většina z nás někdy zažila pocit, jako bychom snad nebyli sami – slyšíme divné zvuky v okolí, cítíme, jakoby nás někdo pozoroval, lehce se nás dotkl nebo chodil kolem nás. Mohou naše mysli a těla vytvářet tyto pocity čistě na základě prostředí, v němž se ocitneme (jako je tma, ticho a samota)? Jak souvisí s naším předchozím očekáváním a dají se navozovat i cíleně, s pomocí praxí, které nám očekávané smyslové vjemy pomáhají dotvářet? V přednášce se zaměřím na představení

Představy o jednotě kosmu, ovlivňování řádu, zlatém věku a sakrální moci, role spravedlnosti a správného jednání jako prvky, které udržují řád světa, bezpráví a křivdy jako ohrožení řádu a možný návrat světa do stavu chaosu; smysl státu a práva, povinnosti vlád. Transformace představy jednoty kosmu z mytologického do filozofického myšlení. Vztah starověkých lidí k přírodě (Matka Země, zvířata). Jaká je souvislost mezi jednáním člověka a jeho obživou? Jak zbohatnout, k čemu je bohatství, co s chudými a postiženými? Jarmila Bednaříková

Přednáška by měla poskytnout ucelený pohled na to, jak faktory životního prostředí, se zvláštním zaměřením na znečištění ovzduší, ovlivňují náš genom, geny a epigenetiku. Zabývá se mechanismy, kterými mohou znečišťující látky a toxiny v ovzduší vyvolat genetické poškození, změnit genovou expresi a modifikovat epigenetické znaky. Přednáška se bude zabývat nejnovějšími výsledky výzkumu a studiemi, které ilustrují přímý i nepřímý dopad znečištění ovzduší na náš genetický materiál. Budou také diskutovány širší důsledky tohoto poškození a dává je do souvislosti s různými

Asexualita u lidí je poměrně neprobádaným fenoménem. Nejčastěji bývá definována jako chybějící sexuální přitažlivost k osobám stejného nebo opačného pohlaví, případně jako chybějící sexuální touha. Přednáška má za cíl posluchače seznámit s tím, jak se pohled na asexualitu v průběhu posledních desítek let měnil a také s tím, co vše o této sexuální orientaci nyní víme. Klára Bártová je absolventkou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy se zaměřením na etologii člověka, postgraduální studentkou oboru Lékařská psychologie a psychopatologie na 1. Lékařské