{{page_title}}
25.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluce evolvability aneb Proč ještě nevznikl život v počítači?
Výzkum na poli evoluční a teoretické biologie ukazuje, že si při vysvětlování evolučních dějů nevystačíme s jednou, dobře známou, úrovní popisu. Přirozený výběr, mutace a další evoluční mechanismy posloužily životu jako nezbytné nástroje, evoluce na Zemi ale zahrnovala i jeden další, na první pohled nesamozřejmý, proces. Výmluvně to ukazují experimenty s „umělým životem“ v počítači. Různé pokusy implementovaly snad všechny myslitelné evoluční mechanismy a demonstrovaly vývoj organismů, dosud ovšem nevyústily v rozrůzňování života s otevřeným koncem tak typické pro pozemskou
18.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Hořejšího na téma Stručná historie standardního modelu částicové fyziky
V úvodu bude popsán současný obraz spektra známých elementárních částic s nezbytným komentářem o jeho historickém vývoji. Hlavní část přednášky se věnuje postupné konstrukci současného standardního modelu (SM) elektroslabých interakcí. Historicky se přitom vychází z kvantové elektrodynamiky a původní Fermiho teorie slabých interakcí. Stručně je popsána technika Feynmanových diagramů, která je velmi užitečná pro pochopení struktury SM a relevantních interakcí. V rámci tohoto popularizujícího přehledu bude matematický aparát omezen na minimum. Jiří Hořejší absolvoval Matematicko-fyzikálnı́ fakultu Univerzity Karlovy v roce
11.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Mlejnkové na téma Je to spiknutí! Podoby konspiračního myšlení současné krajní pravice
Konspirační teorie nejsou jen nevinnými příběhy na okraji společnosti – mají schopnost polarizovat, radikalizovat a podněcovat k politickému extremismu. V přednášce se zaměříme na dynamiku radikalizace, jakými mechanismy jsou lidé vtahováni do světa konspiračních teorií a extremismu, proč jsou konspirační teorie tak silným nástrojem extremistů a autoritářů, a jak přispívají k šíření násilí a nenávisti. Probereme konkrétní příklady vedoucí k reálným činům, včetně teroristických útoků. Petra Mlejnková působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se
4.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Markéty Křížové na téma Pracovní cesty Čechů a Moravanů do Ameriky na přelomu 19. a 20. století
Přednáška má ambici rozšířit tradiční obraz migrací, dosud soustředěný především na vystěhovalectví trvalé. Ale pohyby mezi starým a novým světem byly mnohem rozmanitější, už proto, že od poloviny 19. století zrychlování a zlevňování dálkové přepravy nejen usnadnilo cestu za oceán, ale také návrat do vlasti. Otevřela se tak možnost opakovaných – a to jak několikaletých, tak sezónních – pracovních výjezdů. Přednáška nejen nabídne pohled do života těchto krátkodobých migrantů, ale také vysvětlí, jak jejich odchody a návraty ovlivňovaly jejich rodiny,
27.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vojtěcha Pleskota a Daniela Scheiricha na téma CERN – nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky
CERN je v současné době největší a nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky. Díky urychlovači LHC, který je naprosto unikátním zařízením, lze v CERNu studovat hmotu s nejvyšším lidmi dosaženým prostorovým rozlišením! V přednášce Vám představíme, jaké jsou nejmenší známé stavební kameny hmoty, jak spolu interagují a jak CERN jejich chování studuje. Dotkneme se také několika pozoruhodných otázek, které dosud zůstávají nezodpovězené a kterými se CERN intenzivně zabývá. Vojtěch Pleskot pracuje na Univerzitě Karlově jako vědecký pracovník v oboru částicová fyzika. Má
20.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Dolejšího na téma CERN letos slaví sedmdesátiny. Co stihl udělat?
V přednášce pohovořím o sedmdesátileté historii CERN, urychlovačích, které postavil, o některých experimentech, které na nich pracovaly, a o podstatných přínosech k poznání mikrosvěta (a taky k lecčemu jinému). Doporučená četba před přednáškou je stránka https://home.cern/about/who-we-are/our-history Jiří Dolejší je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také v současnosti působí. V minulosti pracoval ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, na univerzitě v německém Heidelbergu a v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Od roku